Tuesday, December 19, 2017

Kirsten Wesmyron

[ krhstin vesmájron ]

 

Player: Quinn

FC: Sofia Boutella


Tesserae: 7 | Defense: 16

Contact: hg.annquinn@gmail.com

Age: 17 deceased - probodnuté srdce: O. Wesmyron


Token: Gumička svítící ve tmě



První věc, kterou je dobré o Kirsten vědět je to, že je neskutečný dříč. Ráda na sobě tvrdě pracuje, jak po fyzické, tak po psychické stránce. Dělá jí to zkrátka dobrý pocit na duši. Odmala chtěla být ve všem nejlepší, byla to pro ni prostě úplná samozřejmost. Ta touha po tom, aby ji každý respektoval a nechtěl si s ní začít byť sebemenší konflikt ji hnala dost kupředu. Tahle holka má bez pochyby opravdu výbornou fyzičku. Tu mimochodem posiluje každodenním běháním a cvičením. Za úsvitu vždy vyráží na dlouhý běh po okolí. Trasy střídá, a pro každou z nich má stanovené cíle. Kdykoliv nějaký z nich překoná, dá laťku zase o něco výš a takhle to jde pořád dokola. Nikdy jí není žádný její výkon dobrý, vždycky má pocit, že může být lepší a dře dál. Kromě toho má také opravdu velkou výdrž. Za ta léta tréninku se naučila, jak si rozložit dech, kdy v boji přidat a kdy je zase čas na nějakou odlehčenější ránu. Co zde ještě nebylo zmíněné je to, že Kirsten je z Prvního kraje. To přidává všem jejím schopnostem ještě o něco víc, přece jenom má perfektní podmínky k tréninku. Když její chtíč po síle byl trošku popostrčen trenéry ve výcvikovém centru, začala se z ní vyloženě rodit lidská zbraň. Většině už nejspíš došlo, že vzhledem k jejímu každodennímu cvičení pobrala docela dost síly. Ona sama by si troufla říct, že má na kdejakého dospělého chlapa. Jak tedy vidíte, dost si věří, což také není vůbec na škodu. Moc ráda boxuje, je to její forma relaxace, dokáže si při tom vyčistit hlavu a vypustit všechny negativní myšlenky. Také často box používá, aby se zbavila agrese, když je třeba na někoho naštvaná. Konflikty jsou sice její vášeň, ale zdržují ji od práce, tedy jí přijdou zbytečné. Zvlášť bitky s nějakýma dementníma sockama, co jí nesahaj ani po kolena. Ten, kdo se s ní bije, by to totiž ani nemusel přežít, protože když k její síle přidáte ještě zuřivost, nemůže z toho vzejít nic dobrého. Vždy ji víc bavily souboje beze zbraní. Když byla opravdu malá, začala dělat karate, a dnes je v tomhle bojovém umění skoro na nejvyšší úrovni. Karate samozřejmě není jenom o nějakém bezmyšlenkovitém opakování chvatů, to právě vůbec ne, je hlavně o soustředěnosti a schopnosti srovnat si před bojem všechno v hlavě tak, abyste mohli podat ten nejlepší výkon. Právě proto se jí tohle bojové umění líbí, vyžaduje nejen dobrou fyzickou formu, ale i psychickou. V hlavě to má rozhodně srovnané. Učí se z vlastních chyb, jakmile nějakou chybu udělá, najde si další cestu, a když ani ta nefunguje, najde další, a tak pokračuje, dokud danou věc neudělá správně. Je to velká perfekcionistka, pokud o sobě řekne, že něco umí, buďte si jistí, že v tom opravdu exceluje. Jako úplně poslední začala trénovat se zbraněmi. Většina lidí z jejího kraje s tím začíná velmi brzy, ale ona nechtěla, vždycky stála za tím, že se nejdřív musí naučit bránit bez ničeho a vypracovat si nějakou fyzičku, než začne dělat něco se zbraněmi. Zkusila téměř všechny zbraně ve výcvikovém centru, nejvíc ji ale bavilo bojovat s meči všech délek. Brání se s nimi opravdu bravurně a ledajaké útoky jsou pro ni také maličkostí. Zatímco boxování je pro ni vybití agresivity a karate trénink mysli, tohle je pro ni prostě jenom taková sranda. Rozhodně ji to baví, o tom žádná, ani to nebere nějak na lehkou váhu, ale dělá to čistě pro své vlastní potěšení. Trošku se do toho občas musí i nutit. Jakmile se do toho ale dostane, je nezastavitelná. Ta rychlost a preciznost, se kterou při boji s mečem pracuje, je opravdu něco fascinujícího a nevidí se to každý den. Také se jí zalíbil luk. Věděla, že bude potřebovat umět i střílet, a luk se jí zdál jako ta nejlepší volba, s žádnou jinou střelnou zbraní ji to nikdy nebavilo. Je zvyklá tohle všechno trénovat ve dvojici, takže nic z toho, co dělá, není jenom bezhlavým útočením na figurínu. Z nějakého neznámého důvodu jí vůbec, ale opravdu vůbec, nevadí bolest. Ba naopak, má na ni snad i úchylku. Hodně lidí tím docela děsí, protože začít se smát, když vám z nosu teče krev a jste celí od modřin, není asi moc normální.


Slabiny, sama si každý den klade otázku, co je její největší slabinou? Hrozně jí to vrtá hlavou, protože si nechce připustit, že nějaké slabiny má. Nechce mít žádné slabiny, doslova se toho bojí. Její chtíč po dokonalých výsledcích ji občas úplně zaslepí, v těchto momentech je naprosto bezcitná, jediné, na čem jí záleží, jsou její výsledky a ona sama. Dokáže být pěkně protivná a náladová. Vůbec to není týmový hráč, neustále tvrdí, že si vystačí sama a že od nikoho pomoct nepotřebuje. Věřte mi, v tomhle jste opravdu tvrdohlavější osobu neviděli. Věřte nebo ne, bojí se hluboké vody, párkrát se zkoušela naučit plavat, ale nikdy to nevyšlo právě kvůli tomu, že začala šíleně panikařit. Plavání tedy logicky také neovládá. I když se to nezdá, není vůbec chytrá. Strategie, logika? Co to je? Na tohle si nikdy nepotrpěla. Má absolutně nulové logické myšlení, vždycky trvá děsně dlouho, než jí něco dojde. No, a kdyby snad měla něco naplánovat? To jí, pro vaše vlastní bezpečí, za žádnou cenu nedovolte. Rychle se urazí, řekněte jedno křivé slovo na její konto a už vás drží pod krkem. Nemá ráda kritiku, zvláště od svých vrstevníků. I když ji karate hodně vyklidnilo, stále má občas takové záchvaty vzteku a řeknu vám, nepřejte si být v jejím okolí, když nějaký takový záchvat má. Tohle není ani tak o její povaze, jako o tom, že je to nejspíš nějaká porucha, protože se v ten moment opravdu nedokáže ovládat. Je to jako chronická agresivita, které se nikdy nemůže zbavit, i kdyby si to moc přála. Často tyhle situace končí špatně a to, čeho je schopná, je moc i na ni, takže se po tom většinou zhroutí. Ano, to není dobrá věc. Na rozdíl od ostatních lidí z profesionálních krajů, kteří mají podle ní vrozenou nějakou krvelačnost, ona tyhle potřeby necítí. Nebo vlastně má pořád pocit, že potřebuje někoho mlátit, ale krev se jí docela hnusí, jasně, přežije to, ale že by se od něčeho takového musela umazat, to fakt ne. Není to tím, že by ta krev byla z lidí - tedy byla hnusná, ale spíš tím, že Kirsten nesnáší cokoliv, co dělá skvrny. Špína je pro ni prostě jedno velké ne. Nikdy nežila v nedostatku či bídě, je zvyklá mít krásné nové oblečení každý den, měkounkou postel a jídlo, jaké si jenom zamane. Dokonce má i služky, i když jejich služeb moc nevyužívá, pořád má tu jistotu, že jsou tu a ona si může zavolat, kdykoliv si něco zamane. Jakmile nalezla zalíbení v mečích a lucích, všechny ostatní zbraně vypustila. Vzhledem k tomu, že se zbraněmi si hraje jen tak pro zábavu, neviděla důvod učit se s něčím jiným. Když byly ve výcvikovém centru lekce přežití v přírodě či učení nějakých bylinek, vždycky se někam zdejchla, nebo nedávala pozor. Tyhle ty věci ji prostě moc neberou. S pozorností má velký problém, když se jedná o něco, co není v jejím zájmu. Vlastně se nikdy nestará o nic jiného než o sebe. Není to týmový hráč a nikdy nebude. Jeden za všechny, všichni za jednoho? Co to je za blbost? Ona si jede jeden za jednu a jedna za jednu. Z nějakého důvodu má pocit, že se vším musí prodrat sama. Je dost uzavřená do sebe a moc s ostatníma nevychází. Má pár kamarádů, to ano, ale opravdu jich není moc. Navíc, ti kamarádi jsou s ní většinou z donucení, takže se to asi nepočítá. Se slovy to neumí moc dobře, nechává za sebe mluvit své činy, protože moc dobře ví, že mluvit neumí. Je neskutečně moc awkward, když má mluvit s někým koho nezná, takže se o to radši ani nesnaží. Nedej bože, aby něco nebylo podle ní, to je hrozná katastrofa. Ona musí být vždycky ta nejlepší a vždycky vůdce. Když se jí nepodřadíte, nemá vůbec problém vás zmlátit a ukázat vám, že prostě bude po jejím i kdybyste nechtěli. To je hlavním důvodem toho, proč těch kamarádů nemá tolik. Většina lidí se jí bojí a nechtějí s ní mít nic společného.


Už je to dávno, co docela dost vážený pán, příjmením Wesmyron, zavítal do Prvního kraje a začal si takovou menší aférku s Kirsteninou matkou. Byl to mírotvorce, původem z Druhého kraje a navíc fešák, takže není divu, že si tu mladou blbou holku získal. Všechno to bylo moc moc fajn, až do té doby, než z té aféry vzešla dcera. Ano, Kirsten rozhodně nebyla chtěné dítě, ale co, už se stalo, tak si ji musela matka nechat. Jo, zůstala mamince na krku a ta z toho nebyla zrovna moc nadšená, protože vychovávat dítě jako Kirsten fakt nebyla žádná sranda. Vyrůstala bez otce, tatíka vídala jen občas, když si na ni vzpomněl. Téměř celý svůj život tráví tím, že se právě jejímu otci snaží něco dokázat. Jakože je fakt dobrá a že by jí měl věnovat více pozornosti, než věnuje ostatním sourozencům. Ano, má sourozence, všechny ale nevlastní a tak nějak vyskládané po celém Panemu. S některými z nich se zná osobně, o některých ví jen z doslechu. V Prvním kraji s ní ještě žije její nevlastní brácha, Naethan, s kterým má docela dost dobrý vztah. Už odmala s ním trénovala a snažila si ho držet blízko, protože to byl tatínkův oblíbenec a ona ho o to místo chtěla přes něj připravit, nebo se mu alespoň vyrovnat. Většinou se baví pouze se svými sourozenci profíky, protože ostatní jsou mega socky a nemá je ráda. To ovšem neznamená, že ty z profi krajů ráda má. Ti jsou právě její největší konkurence, a i když se to možná nezdá, chová k nim docela dost velkou zášť. Už jako malá nebyla zrovna 2x milá. Byla problémové dítě, matka z ní většinou byla totálně na prášky a úplně každý den strávila strachem z toho, co zase Kirsten provedla. Jo, klidně je schopná přiznat, že to nebyla zrovna daughter of the year, ale mámu respektovala, což je u Kirsten dost zvláštní věc. Snad ji dokonce i má ráda, protože hluboko uvnitř si uvědomuje, že jí klidně tenkrát mohla dát k adopci a mít pokoj, ale neudělala to. I tak se ale víc honila za tatínkovou přízní. Prostě to má nějak psychicky bloklé, že dokud ji taťka nebude mít rád, tak je její život totálně useless. S matkou s penězi nikdy neměli problém. Taťka na Kirsten přispíval docela dost prachů a Kirstenina máma taky nebyla nějak ubohá a pracovala na dobrých pozicích. Do školy chodila s největším odporem, nebavilo jí to tam. Všichni jí přišli jako mega dementi, a navíc se prostě nedokázala soustředit na to, co jim tam ti učitelé vyprávěli, protože duh, nebylo to zajímavé. V téhle fázi života jí také maminka dovolila zkusit poprvé chodit na lekce karate. To bylo alespoň trochu řešení Kirsteniné agresivity a dost se tam vyřádila a naučila disciplíně. Po několika letech karate jí byl konečně povolen vstup do výcvikového centra, což bylo už tehdy její nejoblíbenější místo. Pracovala na sobě, jak fyzicky, tak psychicky, a nemohla přestat. Vždycky musela být nejlepší, a tak je to do dneška. Nesnese, když je někdo lepší než ona, a tak na sobě pracuje kdykoliv jen to jde. S Naethanem se pořád baví a snad ho má i docela ráda. Kdykoliv s ním trénuje, nebo s ním prostě jenom je jen tak, cítí se silnější. Je to její spojenec a rozumí si s ním i normálně. Čím byla starší, tím víc se u ní začali rozvíjet takové ty issues, které si ani neuvědomuje, že má. Myslí si, že je psychicky dost ok, ale tím, že v podstatě neměla tátu je hodně nevrlá a agresivní a vždycky vyžaduje pozornost a vůdčí roli. Svoji agresivitu se časem naučila zvládat, i tak nikdy neřekne ne na nějakou super bitku. Je a vždycky byla dost asociální, tedy kamarádů zrovna dvakrát hodně nemá a ti, kteří jsou ochotní se s ní bavit, k tomu byli buď kdysi dávno donuceni, nebo jsou stejně praštění jak ona. I přesto všechno je Kirsten jedna z těch nejnormálnějších sourozenců Wesmyronů, což o jejich rodině říká dost.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92