8th Victory Tour → 5. kraj | Anketa

Thursday, September 28, 2017

Nadir Calloway

 

Player: Quinn

FC: Rami Malek



Contact: hg.annquinn@gmail.com

Age: 17




Token: -

[ nejdýr kalouvej ]


credits [ 0 ]

obsidiánový box [k otevření potřeba 5 obs. klíčů]


V Nadirově světě moc soucitu a emocí nenajdete. Většinu lidí buď nesnáší, nebo jsou to prostě takoví žabaři, že mu ani nestojí za povšimnutí. Nikdo ho nikdy k ničemu nenutil a hlavně se o něj nikdy nikdo pořádně nestaral. Tedy jeho velkou výhodou je samostatnost. Vystačí si sám, nikoho jiného k životu nepotřebuje. Nemá k tomu genetické vlohy, ale je velmi chytrý. Vlastně je to svým způsobem génius, ale nikdo to o něm neví. Jeho mysl pracuje neustále na 120 procent, občas má kvůli tomu i problémy se spánkem. Kromě toho má eidetickou paměť, pamatuje si téměř vše, co se mu za život stalo. Dejte mu knihu a on ji po jednom či dvou přečteních zná celou nazpaměť. Je to svým způsobem prokletí, ale plyne z toho i několik výhod. Například se nikdy nemusí bát, že by se otrávil nějakou rostlinou. Většinu základních bylin má dobře zapamatovanou a také ví, k čemu slouží a jak mu mohou pomoci, popřípadě ublížit. Pochází z Druhého kraje, což je samo o sobě opravdu velkou výhodou. Odmala se mu naskytuje toho nejlepšího tréninku. Nadir do toho byl vždycky zarytý ještě víc, než ostatní. Trénoval si i sám navíc, aby byl prostě nejlepší. Dává si opravdu záležet, aby svou vizi toho, že je prostě mega borec, také řádně ukázal ostatním. Každý den posiluje, cvičí a běhá, aby neztratil svojí sílu a fyzičku. Má každý den perfektně naplánovaný tak, aby stihl udělat všechno, co potřebuje. Jeho plány jsou vždycky naprosto perfektní. Má dost času je tvořit, tedy vždy myslí úplně na všechno. Rozeberme si tedy dopodrobna všechny schopnosti, které si za svůj život ve dvojce vypiplal k dokonalosti. Síla, první z nich. Není to žádný kulturista, ale svalové hmoty má dost. Troufá si říct, že lidi svého věku by bez problémů strčil do kapsy, i když to možná je jen jeho představa. Svou sílu dokáže i chytře využít. Vždycky ví, na co si může troufnout a na co ne. A pokud si na to troufnout nemůže, vždycky si to stanoví jako cíl a trénuje, aby tu překážku či člověka, nakonec zdolal. Hodně se učí z vlastních chyb, můžete si být jistí, že dvakrát stejnou blbost neudělá. Další schopnost, výdrž. Má opravdu působivou výdrž. Ať už je to běh, boj, či jiné fyzicky náročné činnosti, ví, jak si rozložit sílu, či dech a vydrží opravdu dlouho. V boji se nikdy nevzdává, to je jedno z jeho pravidel. Vždycky bojuje do posledního dechu, nekončí, dokud není v bezvědomí, popřípadě úplně kaput. Běhat umí rychle a na dlouhé vzdálenosti. Posledních pár let na tom opravdu hodně pracoval. Taky si tak čistí hlavu, takže ho to dost baví. Dále stojí za zmínku jeho rychlost a tichost. Má rád, když jsou věci hotové rychle a při nejlepším beze slov. Ani si ho nemusíte všimnout a za chvíli máte probodnuté srdce. Rychlé, ale účinné. Na tom on si zakládá. Na rozdíl od ostatních ve Dvojce nemá nějakou potřebu svou oběť mučit. Je to rychlý tichý zabiják, nechce si špinit ruce. Nikdo by do něj na první pohled neřekl, že je schopný někoho zabít a to mu přináší další řadu výhod, jako třeba nevyzpytatelnost a hlavně, moment překvapení. Co se týče boje, samozřejmě ovládá perfektně sebeobranu. Nikdy se bojová umění neučil zvlášť, prostě jenom potřeboval vědět, co na lidi platí a to se naučil. To znamená, že si ze všeho vzal to nejlepší a to se snažil naučit. A že mu to jde sakra dobře. I tak by asi ale boj holýma rukama nebyla jeho první volba. Se zbraněmi mu to jde lépe a to dost podstatně. Za tu spoustu let, co trénuje, si stihl vyzkoušet snad všechny zbraně, co ve výcvikovém centru našel a něco základního by nejspíše byl schopen předvést s každou z nich. Má ale své oblíbence. Tak například taková katana nebo mačeta patří většinou mezi jeho první volby. Dokáže s nimi doslova divy. Zkráceně řečeno, Druhý kraj za jím zničené figuríny platí celkem pořádnou sumu. Dalším oblíbencem je pro něj sekera. Neví přesně, co ho na téhle zbrani láká. S katanou a mačetou si více vyhraje, sekera je jeho volbou spíš když chce mít něco rychle za sebou. Ačkoli boj na dálku moc neuznává, začal se učit vrhat nože. Nikdy ho to moc nebavilo, a dělal to jenom, když už se opravdu hodně nudil, i tak si zvládl vypracovat poměrně dobrou mušku. Nemá vůbec problém být vytrvalý a soustředěný, jen tak něco ho nerozhodí a v žádném případě se nenechá vyvést z míry, pokud nejde o něco opravdu velmi vážného.


Nadir a jeho slabiny, to je kapitola, kterou on moc rád nemá. Vždyť je z Dvojky, je to profík, mít slabiny by pro něj mělo být nepřijatelné! U tohohle kluka je třeba hledat problémy spíše psychické, než fyzické. Trpí dost tím, že má zkreslenou představu o světě a životě. Pro sebe je to největší frája a borec, a neexistuje nikdo lepší než on. Takhle mu to jeho mozek napovídá, takhle taky nad vším smýšlí. Vždycky všechny musí 100% ujistit, že on je ten nejlepší v okolí. V žádném případě by si tuto skutečnost nenechal vymluvit. Na to je moc tvrdohlavý, což je jedna z jeho největších slabin. Nedejbože, aby byl někdo lepší než on. To je pro něj dost pohoršující a vlastně se lidí lepších než on docela bojí, i když jich moc není. Je velmi paranoidní a hlavně jeho paranoia nikdy nemizí. Často mu to nedá spát, spánek je pro něj občas slovo úplně neznámé. V hlavě se mu toho děje tolik, že to čas od času nedokáže procesovat a prostě křičí a mlátí všechno okolo sebe. Poslední dobou mívá tyto záchvaty agrese dost často a pro jeho duševní a občas i fyzické zdraví to není nic příjemného. Dusil v sobě svoje emoce tak dlouho, že zapomněl, co to vlastně emoce jsou. Neví jak emočně reagovat na situace v jeho životě. Co by normálního člověka přinutilo k empatické reakci, on totálně zazdí a prostě na to reaguje absolutně nějak, nebo ještě pronese nějakou kousavou poznámku, aby to udělal horší. Na cizím utrpení vidí něco fascinujícího, možná proto s ním většina lidí nechce mít vůbec nic společného. Tak nějak vůbec neví, jak se má chovat. Není zdvořilý, ani možná neví, co to slovo znamená. K lidem necítí absolutně žádný respekt, pokud nejsou opravdu hodně vysoko postavení a často se k nim chová velmi nevlídně, skoro až hnusně. Možná jste z tohohle usoudili, že to asi nebude nejcharismatičtější člověk na světě a máte naprostou pravdu. Nerad se baví s lidmi, je hodně asociální, skoro až do extrému. Většinu svého času tráví doma, nebo někde sám, popřípadě v opravdu malé skupině lidí. Jedna z věcí, co ho opravdu nutí panikařit, jsou davy lidí. Je rád středem pozornosti, ale nikdy ne před velkým publikem. Svou aroganci opravdu neskrývá, ba naopak vám ji flusne přímo do obličeje hned, co se s ním poprvé setkáte a věřte mi, i tohle je dost velká slabina a mohlo by mu to v budoucnu hodně ublížit. Nereaguje moc dobře na nová prostředí. Částečně za to asi může jeho paranoia, v nových prostorách se většinou cítí dost nesvůj a v horších případech ho to i docela dost rozhodí. Nikdy to nebyl dobrý střelec. Ať už to zkoušel s lukem, pistolí, či čímkoliv jiným, prostě mu to nešlo. A hlavně ho to neskutečně nudí, takže o to ani nemá zájem. Stejně tak se nikdy nenaučil plavat. Neviděl důvod, proč by to dělal, stejně to asi k životu nikdy potřebovat nebude. Nemá absolutně žádný respekt k lidskému životu. Ať už cizímu, nebo svému, je mu to jedno. Ano, slyšíte správně, nemá respekt ani k svému vlastnímu životu. Rád se vystavuje nebezpečným situacím, třeba ho to jednou i zabije, ale to mu absolutně nevadí. Hlavně, že ho to baví. Pro svou zábavu je schopen udělat cokoliv, když se totiž nudí, tak moc přemýšlí a přijde mu tedy 100x lepší hledat si zábavu, než si nonstop chtít rozbít hlavu jenom kvůli tomu, že mu mozek nedá pokoj. Není to totální psychouš, k tomu se zatím nedostal, ale má k tomu hodně dobře nakročeno a možná by stačilo jenom nějaké větší popostrčení, aby se jím stal. Týmová práce? Co to je? Tohle si on nejede. Jak už bylo zmíněno, s lidmi není moc za dobře a už vůbec ne, když s nimi má něco dělat pohromadě. V týmu je většinou dost nesnesitelný a snaží si ukrást všechnu pozornost pro sebe, aby jako bylo vidět, že ostatní jsou proti němu jenom velký blbý nuly a on je to jediné, na čem na světě záleží. To je totiž to, co se mu jeho hlava snaží namluvit. I přes to si ale pár přátel našel, většinou jsou to ale lidi stejné nebo ještě víc šílení jako on. Nemají na něj dobrý vliv, ale to si on neuvědomuje. Jsou to jediní lidé, s kterými se dokáže normálně bavit.


Nadir Calloway, prvorozený syn dvou velmi vlivných obchodníků se zbraněmi z Druhého kraje. Bohužel, nechtěný syn. Jeho rodiče jsou typický příklad dvou rozmazlených fracků z Dvojky, kterým jejich původ naservíroval všechno až pod nos a oni pro svou kariéru nemuseli hnout prstem. I tak se jí ale vždy věnovali víc než Nadirovi. Jak by taky ne, udělali si omylem nějaký děcko, ale práce byla přece důležitější, tak ho prostě nechali služce a pápá nazdar, neotravuj. Jaká to úžasná domácnost. Už v dětství se u něj začaly rodit všechny ty problémy, co už jsou dneska plně rozběhnuté. Paranoidní byl vždycky, za to nemůže vinit rodiče, spíš nějakou vrozenou vadu. Za co je ale vinit může, je ten jeho "jsem nejlepší, nikdo jiný není důležitý" komplex. Jelikož se mu nedostávalo téměř žádné pozornosti, žil v neustálém domnění, že si ji musí získávat. Většinou byl na to všechno sám, a jelikož sebevědomí mu nechybělo už v tomhle věku, udělal si o sobě dost silnou představu. Byl bohatý, z vlivné rodiny, tedy Nadir usoudil, že nic nemusí a je úžasný sám o sobě. Už tehdy pro něj veškeré lidstvo pod ním bylo pouze smetí na povrchu zemském. Nějak si nedělal starosti s pravidly, chodil kam chtěl, kdy chtěl a jediný komu to dělalo starosti byla ta služka, co se o něj měla starat. Moc dobře věděla, že kdyby Callowayova synáčka ztratila, její budoucnost by nebyla moc zářivá. Jeho rodiče si ho sice nevšímali a projevovali o něj naprostý nezájem, ale pořád chtěli, aby o něj bylo postaráno, protože by to náhodou jednou mohl být dědic jejich impéria a na ničem jiném přeci nezáleželo. Nedá se říct, že by nějak žil v nedostatku, když si o něco řekl, vždycky to dostal, ať to byla sebevětší kravina. Blaho jejich synáčka v tomto ohledu vůbec nepokulhávalo. Co bylo naopak dost chabé, byla právě tak potřebovaná rodičovská láska. Nikdy ji nedostal, a to ho určitě taky dost poznamenalo. Občas teda jeho matka dostala nějaký mateřský pud a chvílemi se o něj zajímala, ale upřímně, moc ji to nešlo. Vždycky bylo vidět, že ho má méně ráda, než jeho mladšího bratra, který byl na rozdíl od něj chtěný. Jeho brácha mu i tak přijde docela v pohodě. Překvapivě mu nevyčítá, že má víc rodičovské přízně, než on, takže mezi nimi není žádný větší konflikt. Nějak už se smířil s tím, že on ten vztah s rodiči nikdy mít nebude a zkrátka to neřeší. Možná mívá chvíle, kdy mu je to fakt líto, ale to se stává pouze když už je psychicky úplně vydeptanej. Hned, jakmile mohl začít chodit do výcvikového centra, šel do toho. Bylo to už dávno, to se na sebe ještě snažil strhnout pozornost rodičů a na chvíli se mu to jeho perfektními výsledky podařilo. Nakonec ale, ke svému vlastnímu překvapení, přišel na to, že ho to tam opravdu baví i bez toho, aby musel  někomu něco dokazovat. Je z Dvojky, asi tu lásku k násilí má v krvi. Trošku si tu naštvanost a samotu kompenzoval na těch figurínách a vlastně to tak dělá dodnes. Možná proto je při boji tak agresivní a neodbytný, kdo ví. Výcvikové centrum bylo vždycky jedno z jeho nejoblíbenějších míst. Trávil tam vždy i přesčasy, musel si být přece jistý, že je lepší, než ostatní. Slabost u něj postupně přestala existovat a nedokázal se vyrovnat s tím, že by nějakou měl. Kupodivu byl ve škole vždy nekonfliktní dítě. Lidi tam pro něj nebyli dostatečně dobří na to, aby se s nimi chtěl prát. Odseděl si tam, co musel a známky měl vždy výborné, hlavně kvůli jeho paměti. Nemusel se nějak extra učit a stejně vše věděl, takže škola ho děsně nebavila. V tomhle věku začal hledat něco, co by ho udrželo zabaveného, když zrovna nemůže být ve výcvikovém centru. Našel si kámoše. Hledal hlavně v těch vyšších vrstvách Dvojky, protože nikoho jiného nikdy nepoznal. Jejich rodina se bavila se spoustou velmi významných lidí, takže měl opravdu dost velký výběr. Jediná kamarádka, kterou nemá takhle z významné rodiny, je Caelan a shodou okolností si s ní také nějakým záhadným způsobem rozumí nejvíc. Tráví s ní fakt hodně času, což je u něho nezvyklé.  Jeho kámoši jsou pro něj jediní lidé v jeho věkové kategorii, kteří mu nejsou úplně šumák. Jinak jsou jeho vztahy s lidmi dosti chabé. Je to rozmazlenej arogantní fracek, takže na lidi pod ním kouká s nosánkem nahoru. Opravdu není moc lidí, kteří mu jsou dost dobří. Kromě jeho kamarádů dokáže dobře vycházet i s lidmi, co respektuje. To jsou většinou právě ti starší lidé z rodin, s kterými se občas stýká. Ví, že jsou důležití a neměl by si je znepřátelovat, tedy se k nim snaží být alespoň trochu milý, v jeho případě spíše snesitelný. Když chce zrovna být sám, tak chodí běhat, ale zásadně jen v noci. Je to takový jeho boj proti nespavosti. Občas leze i po střechách domů, protože se mu líbí to vzrůšo. Mohl se při těchto jeho nočních toulkách už docela hodněkrát i zabít, ale jemu je to úplně jedno. Aby pravdu řekl, všechno mu je poslední dobou v podstatě jedno.

other worlds

https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92