Thursday, September 21, 2017

133rd Annual HG - Rozhovory II

  • 7. kraj - Leonie Francis & Christian Everszon
    • Body → rozhovor: [7/10] x [0/10] - oblečení: [8/10] x [0/10] | Moderátor: Shireen Baily
    • Popis: Vrchní část je tvořena z nějakého kovu zbarveného do zelených barev, nedá se v tom moc dobře hýbat. Sukně je ze zelné látky na které se kombinují přišité květiny s hologramovými - na pohled však vypadají úplně stejně. Ty hologramové při pohybu "padají" na zem. | Designér: Gabi Marcy Peréz

Přivítejte Sedmý kraj, Leonie a Christian! *Uvede další dvojici splátců a vyčká, dokud nepřijdou za ní, pak jim věnuje veselý úsměv.* Takže, drahoušci, Vaším mentorem je Archer Francis, pokud se nemýlim a stejně tak se nejspíše nemýlím v tom, Leonie, že tvoje a jeho příjmení nebude jen shoda náhod, že? Už jste se se svým mentorem od Sklizně viděli? Vycházíte spolu, nebo jste si zkrátka nesedli?

Leonie Francis: *Stojí v zákulisí. Tohle je její velká chvíle, jedna z věcí, na které se opravdu těší. Tohle má v kapse. Jakmile zavolají její jméno, její obličej rozzáří obrovský okouzlující úsměvů. Vydá se na pódium, mává Kapitolanům, pár šťastlivcům dokonce pošle vzdušnou pusu. Opravdu právě teď vypadá jako ta nejšťastnější holka na světě. Patřičně se pozdraví s moderátorkou a už usedá do svého křesla. Pozorně poslouchá první otázky.* Máte pravdu, nemýlíte se. Archer je můj starší brácha, to už ale asi všem okolo došlo. *Zasměje se a podívá se do publika.* Jo, s Archerem už jsme pár slov prohodili. Je to teď docela těžký, ale i tak mi poskytuje tolik podpory, kolik může. Je fakt skvělej, vážně, jsem hrozně ráda, že zrovna on je můj brácha, vždycky s ním můžu počítat. *Odpoví s trošku dojatým hlasem a mile se usměje na moderátorku. *

*Když oba skončí se svými odpověďmi přeskočí pohledem z jednoho na druhého.* Jak tak na Vás koukám, oba jste velice sympatičtí a charismatičtí? Navíc jste si i věkově blízcí, mělo to nějaký vliv na Vaše soužití nebo na vznik spojenectví? *Zeptá se a lehce se k nim nakloní, jako by chtěla slyšet všechny šťavnaté detaily.*

Leonie Francis: *Poslechne si další otázku a nechá Christiana mluvit prvního, aby nevypadala moc vlezle.* Vlastně jsme se spolu moc nebavili, však víte, přehlídka, tréninky. Neměli jsme moc času. Ale určitě je to super kluk! *Pronese s trochou lítosti v hlase. Vlastně je jí jedno, že s ním nemluvila, ale musí to pro publikum trochu zdramatizovat, což jí jde skvěle. * Vypadáš sympaticky. *Řekne s malým úsměvem na tváři a šťouchne do Christiana loktem. Nemyslí to ale nějak zle, spíše jako poklonu. *

A už jsme u konce rozhovoru, tak tedy poslední otázka. Vaše amulety. Jistě se k nim váží nějaké fascinující příběhy, co takhle se o ně s námi podělit? *Usměje se a spiklenecky na ně mrkne.*

Leonie Francis: *Moderátorce mrknutí opětuje a poté věnuje sympatický pohled publiku. * Já vlastně v podstatě žádný amulet nemám. I když možná, pokud se to počítá, vždycky jsem tak nějak za svoje tajemství, či amulet, považovala řeč, kterou jsme spolu se sestrou používali. *Řekne a chvíli se odmlčí. * Pro ty z vás, co to nevíte, kromě Archera mám ještě sestru, moje dvojče, Gabby. Víte, jak se o dvojčatech říká, že mají svůj vlastní jazyk? *Zeptá se a koukne do publika, zda všichni vědí, co myslí.* Tak my dvě ho máme, a je to vážně dost hustý. *Uzná, vypadá fakt fascinovaně.* Takže jestli se tohle dá počítat jako amulet, tak budiž, to je jeho příběh. *Řekne pohodově. Rozhovor je u konce, zvedne se tedy a zamává všem.* Jste úžasní! *Zavolá do publika, zatím co už kráčí zpět do zákulisí. Ještě naposledy Kapitolanům zamává a už mizí úplně.*
  • 9. kraj - Arwen Estrella & Peter Sawerson
    • Body → rozhovor: [5/10] x [0/10] - oblečení: [0/10] x [0/10] | Moderátor: Shireen Baily
    • Popis: Žádný. | Designér: Žádný
Přivítejte prosím Arwen a Petera z Devátého kraje! *Uvítá další dvojici splátců a otočí se na ně. Oba dva jsou o dost vyšší než ona a to má podpatky.* Páni, čím Vás ve Vašem kraji krmí, že rostete takhle do výšky? *Neodpustí si první otázku plnou údivu, ale usměje se na ně.*

Arwen Estrella: Hezký večer všem tady v sále! *uvede se a usedne. Hned první otázka ji pobavila a s úsměvem na ní odpoví* Krmí nás obilím - nevím, jak mého krajana, ale alespoň mě výrobky z něho. Ale vyjmenovávat to nemá smysl, každý má svou představu o výrobcích. No jestli to má opravdu tak velký účinky, jak říkáš, tak to asi budeme od příští sklizně obilí prodávat jako lék, jako poslední záchranu malých lidí. Už to mám vymyšlené. No posuď sama. Malé lidi zachrání, jen chléb z naší pekárny… Jo, zní to divně, ale narychlo mě nic jiného nenapadlo. *rozesměje se*

*Zasměje se a raději přejde k jiné otázce.* Váš kraj je známý tím, že všude jsou k vidění lány obilí, ale mě by zajímalo, co máte na svém kraji rádi. Máte nějaké oblíbené místo? *Zeptá se a lehce vyklene obočí, aby zdůraznila svou otázku.*

Arwen Estrella: Hmm, zdánlivě snadná otázka. Ráda mám obilí. Jasně, je to tak jednoduchá odpověď, že snad ani jiná snadná není, ale prostě je to tak. Ke kraji to patří a v podstatě, kolem toho zlatého přírodního bohatství se všechno točí. Nechci znít nějak povýšeně, ani to neumím, ale i vy všichni zde, uznejte, není pro vás naše obilí důležité? Samozřejmě, je tu Desátý a Jedenáctý kraj, ale ty vám každodenní součásti dne jako rohlíky, chléb nebo housky nevyrobí. Prostě je to kus našich životů. Oblíbené místo nějak nemám. U nás je tolik práce, že ani nebyl čas si ho najít. Ale pokud bych měla nějaké zvolit, tak asi… *odmlčí se a přemýšlí* náš centrální sklad. Ano, ten. V noci je to ideální místo na přemýšlení. Nikdo nikdo, ticho jak v hrobě. Je to perfektní místo na třídění myšlenek a na přemýšlení o lecčems

*Přikývne a pousměje se.* Oba dva jistě chcete zvítězit a vrátit se s pýchou domů. V jakém duchu by se neslo podle Vás přivítání v kraji? *Zeptá se a usměje se.*

Arwen Estrella: *tady se odmlčí poněkud déle, ale přesto nakonec odpoví* Nad tím jsem nějak nepřemýšlela, abych byla upřímná. Ale kdyby se tak stalo, asi by to byla samozřejmě sláva. A hlavně by to byla celkem velká životní změna. A to nejen co se životní úrovně týče, ale i té finanční. Z mé výhry by jistě měli něco všichni členové mé rodiny. Vůbec, nad výhrou ani nepřemýšlím. Samozřejmě, jako všichni mí soupeři se budu snažit předvést to nejlepší. Kam až to bude stačit, to uvidím sama. Shireen, to by bylo asi ode mě vše. Díky za tvou, i za vaši pozornost a čas. Krásný večer všem!
  • 10. kraj - Nancy Butterscotch & Charles Heath Meyer
    • Body → rozhovor: [0/10] x [8/10] - oblečení: [7/10] x [7/10] | Moderátor: Shireen Baily
    • Popis: Desítka se pírky vrací ke kostýmu husy, avšak tentokrát jsou pírka ze zlata a stříbra a jsou dost těžká, tedy opět, nic příjemného na nošení. Modrá část kostýmů je tvořená ze speciální látky, která mění barvu, když se splátců někdo dotkne, nebo při jakékoliv změně tělesné teploty. Jde tedy také dobře poznat, jestli je splátce nervózní a tak podobně. | Designér: Gabi Marcy Peréz

Dále tu máme Charlese a Nancy z Desátého kraje! *Uvítá další, už téměř poslední dvojici a jakmile přijdou, usadí se do křesla.* Tak, Vás dva dělí velký věkový rozdíl a stejně tak i pozadí, ve kterém jste oba v desátém kraji vyrůstali. Má Vaše dětství, nebo i dospívání, v Charlesově případě, vliv na Vaši účast ve Hrách? Získali jste díky tomu nějaké schopnosti, které by Vám mohli pomoci?

Charles Heath Meyer: *Je v zákulisí, není ani tak nervózní, jako spíš otrávený. Nerad se předvádí a není s ním sranda, tedy tohle všechno fakt není zrovna moc pro něj. Zkusí si na sebe vzít nějakou příjemnější roli, aby nepůsobil tak špatně. Lhaní mu přece jde, ne? Tak proč to teď celý tak neuhrát. Když zavolají jejich jména, vyjde pohodlným krokem ze zákulisí, na obličeji má takovej frajerskej úsměv. Párkrát publiku zamává. Už teď chce být pryč, ale není to na něm vůbec znát. Sedne si do křesla.* No, tak neřekl bych, že dva roky je nějak obr velkej rozdíl, ale budiž. *Dovolí si moderátorku trošku pokárat, myslí to ale dobře, rozhodně to nezní zle.* Desítka mě toho naučila hodně, opravdu, ten kraj je úžasnej. Jo, je to hrozně moc práce, zvlášť když musíte řídit tak velkej statek jako já, ale popravdě? Stojí to za to. A naučí vás to hrozně moc věcí, který vás ostatní kraje nikdy nenaučí. *Řekne, s obrovským respektem v hlase. O svém kraji by nikdy neřekl křivé slovo. Usměje se a zahledí se do publika. * Co se týče schopností, které bych mohl využít.. Určitě nějaké jsou, ale prozrazovat je by bylo hloupý, ne? *Škádlivě se pousměje a mrkne do kamery *

Skvěle. *Zhodnotí jejích odpovědi a usměje se.* Nancy, drahoušku, doslechla jsem se, že ve tvém kraji jsi získala jistou nemilou přezdívku, jak jsi se s tím srovnala? A aby sis ty, Charlesi, nepřišel odstrčený, slyšel jsi někdy o Vrahově dceři? *Položí oběma rozdílné otázky, protože proč nevytáhnout na světlo některé fakty, které Kapitol asi nezná. Na tváři si pro tento okamžik vykouzlí chápající výraz.*

Charles Heath Meyer: *Poslechne si další otázku a přikývne. * Tak určitě, tu povídačku zná hrozně moc lidí. Já osobně tomu ale nevěřím. Drby dokážou bejt pěkně hnusný a hlavně většinou nejsou pravdivý, takžeee… Jaksi nemám důvod tomu věřit. *Řekne trošku více seriózně, aby to vypadalo, že mu to není úplně šumák, co kdo říká a co kdo neříká. * Každopádně to pro tebe musí být fakt strašný Nancy, děcka jsou krutý. A v tomhle případě vlastně i dospělí. *Řekne směrem k Nancy a snaží se zatvářit co nejvíc empaticky, i když mu to moc nejde. *

*Přikývne po skončení jejich odpovědí se podívá do publika.* Jsem si jistá, že my všichni tady chceme slyšet, jak se těšíte do arény. Jste zvědavý, co si pro Vás tvůrci připravili? Jaká si myslíte, že bude aréna letos?

Charles Heath Meyer: *Při další otázce nechá Nancy mluvit jako první. Je rád, že už se celá tahle šaškárna chýlí ke konci.* Noo, tak těšení není úplně to slovo. Spíš jsem s tím smířenej.Věřím ale, že tvůrci odvedli úžasnou práci. Vážně jejich práci obdivuju, to co vytvářejí je vždycky dechberoucí. *Řekne krátce, nevím co jiného by k tomu měl říct. Musí si trošku nějak udělat dobry dojem u tvůrců, tedy je pochválí za jejich práci a usměje se do publika. Rozhovor je u konce, on se tedy zvedne z křesla, věnuje publiku poslední pohled a rozloučí se s moderátorkou. Poté už jde zpět do zákulisí, bez mávání či dalších slov. *
  • 11. kraj - Sasskia Waldau & Armel Taneli Bonaparte
    • Body → rozhovor: [7/10] x [5/10] - oblečení: [6/10] x [6/10] | Moderátor: Shireen Baily
    • Popis: Žádný. | Designér: Charlotte Sheil Gether

*Odkašle si a usměje se do publika.* Dámy a pánové, přivítejte splátce z Jedenáctého kraje, Sasskii a Armela! *Uvede dva splátce a počká než přijdou, pak se posadí a usměje se na ně.* Od Sklizně už uběhla nějaká doba, jak snášíte odloučení od svých rodin? *Zeptá se ihned ze začátku na osobní otázku a s mírným náklonem hlavy na stranu čeká na jejich odpověď.*

Sasskia Waldau: *Po uvedení vstoupí na pódium a počas chůze jemně mává. Na tváři sebevědomý jemný úsměv. Usadí se a dá nohu přes nohu.* Dobrý večer *popřeje upřimně publiku i moderátorce.* Páni. Koukněme na ty šaty. Shireen, si v nich hvězda celého večera *složí ji kompliment a jelikož vystupuje na úrovni, dodává mu to ještě větší důležitost.* No nemám pravdu? *otočí se na svého krajana a i na publikum, které svým úsměvem pobízí k tomu, aby moderátorku přiměli se červenat. Tváří se okouzleně. Pak už přejde rovnou na otázky. Je uvolněná a elegantní.* Na své bratry myslím každý den *poví a na nic si nehraje, usmívá se* ale vážně! Pět hodin denně, pro každého z nich jsem vyhradila jednu! *zasměje se sympaticky. Pak zatřepe hlavou* Vrátím se k nim jako vítěz. Pak si nebudou moct už víckrát malou sestřičku dobírat. *mluví, jako by ji každý rozuměl a věděl, jaké to je.*

Armel Taneli Bonaparte: *Ne že by se mu po uvedení vážně chtělo před ten dav vstoupit, ale moc dobře ví, že tyhle rozhovory hrají velkou roli. Proto se snaží co nejsympatičtěji působit, když usedne* Zdravím, *Pronese s hřejivým úsměvem. Poznámka od jeho krajanky mu přijde trochu předstíraná, přesto na ni odpoví pozitivně a s úsměvem,* No jistě, *lehce se zasměje. Už první otázka mu celý ten proces losování donutí si přehrát před očima. Odpoví úplně jinak než se cítí, protože o tom přece show je* Musím uznat, že mi chyběli už při rozjezdu vlaku do Kapitolu. *Zahledí se mírně do boku jako by na tom místě něco upoutalo jeho pozornost* Jak však čas postupně plynul, přestal jsem cítit stesk a naopak začal nacházet něco, co nejde přesně popsat slovy. *Odmlčí se a jakmile ho napadne nová myšlenka, s upřímným výrazem promluví.* Dalo by se to dost možně přirovnat k odhodlání, s kterým se budu později snažit dobře vynaložit. *Řekne způsobem "pozitivního komentátora"*

*Chápavě přikývne na jejich odpovědi.* Už za sebou máte trénink ve výcvikovém centru. Cítíte se připravení na zítřejší začátek Her? Nebo si myslíte, že máte stále nějaké mezery, které by bylo potřeba vyplnit?

Sasskia Waldau: Tak, dá se na něco takového pořádně připravit? *zasměje se.* Doufám..., ne* zasměje se když změní myšlenku* udělala jsem 100% pro to, abych se na arénu připravila ve všech možných ohledech. Myslím, že až na to přijde, dokážu svoje nedostatky hodit za hlavu a vymyslet lepší cestu, proveditelnou s mími schopnostmi. *řekne prostě ale přesvědčitelně. Sedí rovně, pohodlně a mluví živě.*

Armel Taneli Bonaparte: Vždycky tu jsou nějaké ty mezery, i když je nevidíme nebo se je naopak snažíme nevidět. A i já je rozhodně mám. To mě však neodrazuje od toho ukázat, v jakých směrech jsem plně a schopně připraven. *Pronese klidně. U toho se culí na způsob, že řekl něco velmi inspiračního.*

Samozřejmě. *Poznamená a pousměje se.* A když už jsme u toho centra, setkali jste se tam také s ostatními splátci. Navázali jste nějaká spojenectví nebo mezi někým vzniklo nepřátelství? *Zeptá se na svou posl ední otázku a zvědavě pozvedne obočí.*

Sasskia Waldau: V centru většina z nás svědomitě trénovala, aby byla tento rok skvělá podívaná *zkonstatuje se smíchem* takže na nějaké konflikty se nikdo ze splátců nezaměřil. Naopak musím říct, že jsem na stejné vlně jako Heath, splátce z 10.kraje. S ním jsem se tedy dohodla na spojenectví. Má podobný humor jako já. Ta naše spolupráce a soužití bude tedy rozhodně něco *řekne a se širokým úsměvem. Jelikož už to byla poslední otázka, zvedala se z křesla.* děkuji *řekla Shireen za uvedení i za rozhovor a pak se otočila k publiku.* Moc mě těšilo! *řekla a rozpřáhla nadšeně ruce aby obsáhla gestem každého v místnosti. Když odcházela, nesla se jak lady trochu flirtovně a mávala, dokud neodešla z dohledu. A dávala si trochu na čas.*

Armel Taneli Bonaparte: Já jsem bohužel žádnou takovou příležitost neměl. Soustředil jsem se hlavně na mé plány a mezi ně nespadala spojenectví. Neříkám, že to tak ale zůstane, věci se můžou rychle změnit. *Hned jak dopoví, začne se pomalu zvedat a první co udělá je, že se široce usměje do publika a pak se otočí k moderátorce* Také mě velmi těšilo, *Řekne mírumilovně, po chvilce následuje jeho krajanku, která si však dává poměrně na čas. Tak se jenom pořád usmívá do publika s rozhodným zamáváním a odejde z dohledu až tehdy, kdy tak učiní jeho krajanka.*
  • 12. kraj - Zivva Jennett Devion & Robb Blackwood
    • Body → rozhovor: [8/10] x [6/10] - oblečení: [0/10] x [0/10] | Moderátor: Shireen Baily
    • Popis: Žádný. | Designér: Žádný
A máme tu poslední pár mladých účastníků Her, Zivva a Robb! *Přivítá i poslední pár, který je dnes večer čeká. Když se posadí, zadívá se na ně, opět s úsměvem na tváři.* Takže vy dva pocházíte každý z jiné vrstvy ve Vaše kraji. Jak se cítíte vůči vašemu spolukrajanovi a jaké to bylo vyrůstat v takových podmínkách, jaké jste měli? *Zeptá se jich a opět začne osobnější otázkou.*

Zivva Jennett Devion: *Jako poslední pár spolu s Robbem vyšla ze zákulisí na pódium, kde už na ně čekala moderátorka. Nebyla nervózní, šlo jen o malý rozhovor. S úsměvem se posadila na jedno z křesel a dala nohu přes nohu. Bylo vidět, že se cítí pohodlně a jistě.* Krásný večer, Kapitole! *pozdraví ze začátku a věnuje pohled publiku spolu se širokým úsměvem* Myslím, že je více věcí, co nás spojuje , než těch, ve kterých se lišíme. *zadívá se na Robba* třeba nehledně na podmínky, ve kterých jsme vyrůstali, tady dnes oba sedíme! *zasměje se a poukáže na sedačku.* Je pravda, že doma v kraji jsem se cítila trochu osaměle. Vyloučeně. Ale teď, tady v Kapitolu, jsem konečně součástí nějakého celku a cítím neuvěřitelnou podporu ode všech z publika! *trošku to přežene, ale ve správné míře a apeluje na city.*

Robb Blackwood: *Vystoupí ze zákulisí a poupraví si ještě své oblečení, aby bylo upravené správně. Jde po boku své spolukrajanky a pozvedá ruce vzhůru, jakmile uslyší potlesk publika,* krásný večer Kapitole! *Poté už přechází rovnou ke svému křesílku. Věnuje již plnou pozornost moderátorce a jejím otázkám. Nechá Zivvu mluvit jako první.* Nemohu jinak, než se svojí krajankou souhlasit. Každý z nás měl jiné finančí prostředky, my jsme žili takzvaně z huby do ruky, ale losování nám dokázalo, že v Hladových hrách něco jako peníze prostě nerozhoduje, ani to, jak moc vlivní vaši rodiče jsou, *vypraví ze sebe.* Většinou se lidé vyššího postavení s chudáky nebaví, ale myslím, že díky Hrám jsem měl možnost poznat jednu dobrou duši, *položí jí dlaň na rameno.* Za to bych snad i těm, kteří Hry vymysleli, poděkoval, že jsem mohl Zivvu poznat, *pousměje se.*

*Když odpoví, ihned se přesune k další otázce.* Zjistila jsem, že oba dva máte takovou vlastní zvláštnůstku. Ty Zivvo umíš maďarsky, pokud se nepletu. Jak ses to naučila? A ty, Robbe, jsi se naučil řemeslu po svém otci. Byl kovářem, že? Plyne z toho pro vás nějaká výhoda, n ebo si myslíte, že tyto schopnosti nijak nevyužijete?

Zivva Jennett Devion:*při další otázce si odkašle a hrdě se usměje, než odpoví.* Ano, je to tak. Co vy se všechno nedozvíte? *položí pobaveně řečnickou otázku.* vyrůstala jsem s tímto jazykem. Moje babička totiž málo kdy mluví anglicky. Takže teď si můžu zanadávat a nikoho tím nepohorším. *vysvětlí rychle spikleneckým tónem.* nějaká další výhoda? Že bych někoho v aréně zmátla, kdybych spustila Maďarsky... *dělá, že nad tímto nápadem uvažuje a pak se usměje a naznačí, že je to vtip.* Využiju, když vám povím: ,,Lehet, hogy az esélyek mindig az Ön javára válnak." - Úspěšné Hladové hry, a nechť vás vždy provází štěstěna.

Robb Blackwood: *Poslouchá svoji spojukrajanku a při těch maďarských slovech jen pozvedne obočí,* co je to v překladu? *zeptá se Zivvy zaujatě. Potom už je řada zase na něm.* Ano, otec byl kovářem, *přikývne na souhlas.* Byla to taková rodinná tradice. Jeho otec a jeho otec a jeho otec a no, však víte co myslím, *pousměje se.* Je trochu ironie, že u mě to skončí, *vypraví ze sebe se sklopeným pohledem.* Ale tak jako Zivva, vám tu bohužel asi nemohu nemohu nic předvést, *poví omluvně.* Myslím, že by to mohla být výhoda hlavně v tom, že od malička jsem zvyklý na tvrdou práci a ničeho se nezaleknu.

*Usměje se a přikývne po jejich odpovědí.* A poslední otázka večera. Jak se vám líbí v Kapitolu? Líbí se vám představa, že byste tu mohli žít?

Zivva Jennett Devion: *Po další otázce se naoko zasněně usměje* Dokázala bych si zvyknout. Nikdo se neumí bavit jako Kapitolané! *zasměje se a má to vyznít jako kompliment, i když je to spíš tragické, ale v zájmu zábavy...* V Kapitolu je všechno tak nápadité a zábavné. Dokonce i sezení na židli je požitek, protože je tak propracovaná! *řekne až skoro udiveně, ale vyhýbá se jasným odpovědím. Když má prostor i Robb, rozhovor je u konce. Zivva se zvedne a zamává oběma rukama do publika. Pak si dlaně složí na boky a mírně s e ukloní s úsměvem.* těšilo mě! *odvětí moderátorce, jejiž jméno už si nepamatuje a odkráčí z pódia.

Robb Blackwood: Poslední dvě otázky, *dovolí si moderátorku s provokativními úsměvem poopravit.* Je to tu velmi hezké, jen co je pravda, obzvláště když jsem ve výcvikovém centru měl možnost spatřit všechny ty propracované zbraně, *rozplývá se,* asi jsem se tam zamiloval, *zasměje se.* Určitě bych si tu dokázal představit život, *přizná se. Když už jiné otázky nepřicházejí, je čas se rozloučit.* Děkuji za příjemný rozhovor, *podívá se na moderátorku. Poté si to už zamíří rovnou zpět do zákulisí.* Užijte si zbytek večera, *s těmito slovy už mizí lidem i kamerám z dohledu.*

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92