Sunday, November 06, 2016

Esequiel Leone

[ izekil leon ]

 

    

Player: Renaiti

FC: Matúš Okajček → Jackson Rathbone

Victory year: 131st Annual Hunger Games

Hobby: Navrhování automobilů, výroba drog

Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 21

Token: Model autíčka nacpaný tabákem



level [ 0 ] • credits [ 700 ]

Interview | House | ID Card ]


[ before the Hunger Games ] Od Esequiela se vždy očekávalo, že toho zvládne hodně. Pravda ale může být různorodá, lidé ze Šestky o něm mluví pokaždé nějak jinak. Co považuje za svoji výhodu číslo jedna? Vlastnost rychle se cokoliv naučit. Je sice pravda, že na to musí mít pevnou vůli a musí se mu chtít, jinak to nemá žádný smysl. Otřesné dětství na něm přeci jen zanechalo něco dobrého - většinou je odolný vůči prostředí a dokázal by přežít i delší dobu bez jídla v nějakých zhoršených podmínkách. Miluje auta a všechno s nimi spojené, už odmalička se ho otec snažil přivádět do kontaktu s jejich součástkami. Proto dnes už sedmnáctiletý Es dokáže bez problémů vyměnit všechny druhy pneumatik, opravit či nastartovat jakékoliv auto i za pomoci kabelů. Právě kvůli tomu ho zná docela dost lidí, svým známým udělá nějakou laskavost i zadarmo. Je možná až přehnaně ochotný a spolehlivý, co se týká maličkostí. Vždy dodrží co slíbí. "Tvrdohlavý jako osel" i takovými slovy se do něj občas otec opře. No, v některých případech však ta jeho tvrdohlavost nemusí být jenom na škodu. Ještě nikdo ho nikdy nedonutil změnit jeho názor, on si vždy trvá na svém i když to občas nemusí být pravda a mohlo by mu to uškodit. Co se týče zbraní typu luk, meč, sekera a podobně, ty ho nikdy nezajímaly. Ani vlastně neví, kde by něco takového sehnal. Potrpí si spíše na boj holýma rukama nebo jednoduchým boxerem, se kterým umí obratně zacházet. Pokud je to opravdu potřeba, vždy se s ním trefí kam chce. Podařilo se mu ho sehnat od jednoho přítele výměnou za opravu motoru v jeho zchátralém autě. Popřípadě by možná dovedl zacházet i s menším nožíkem, ale na ten by se určitě tolik nespoléhal. Dalo by se říct, že je celkem rychlý, ale jen určitou dobu, potom se mu začne trochu hůře dýchat. Nošení těžkých pneumatik pro něho přeci jen nebylo na škodu. Pod na první pohled obyčejnými šedými či károvanými košilemi, které na sebe navleče každé ráno, se skrývá zdatné vypracované pevné svalstvo. Podle všeho i jeho pravý otec, tehdejší mírotvorce, byl zdatný muž, takže to má trochu i v genech. Esequiel ho nikdy netoužil poznat, za svého otce bere Marcuse, bez kterého by dnes už možná nežil, za což mu je vděčný. Dokáže být vděčný každému, kdo mu nějakým způsobem pomůže, tak jako druzí odmění za laskavost jeho, tak i on je. Další věc, kterou rád dělá je, že mluví. Někdo by se možná divil, kolik toho tento chlapec dokáže namluvit. To však plení jen ohledně lidí, s nimiž má chuť se nějak bavit. V opačném případě může působit i jako taková hromádka neštěstí, která neřekne více než půl slova. Určitě se od něho nemohou očekávat nějaké srdcervoucí projevy smutku, urážky nebo napadání ostatních, protože on se většinu věcí snaží si moc nepřipouštět k tělu. Pokud už ho něco přeci jen trápí, většinou se nikomu nesvěřuje a snaží se působit vyrovnaně, což mu rozhodně jde. 



[ before the Hunger Games ] Jeho největší slabinou jsou rozhodně vzpomínky na dětství, které se rozhodně nedá nazývat šťastným. Ty nejhorší se mu vracejí v podobě nočních můr, jež ho čas od času pronásledují. Mívá různé sny, například jak ho někdo topí a on se nemůže pohnout. Což pochází z toho, že se ho jeho matka snažila utopit, ale zjevně neúspěšně. Odtud pochází i jeho strach z vody, dokonce i napuštěná vana je mu proti srsti. Jeho jediné štěstí je, že nežije ve Čtvrtém kraji. Urážky druhých mu sice nedokáží ublížit, ale výjimkou je jeho matka, která ho dokáže srazit k zemi i jen jediným slovem. Vždy záviděl ostatním, kteří měli normální starostlivé matky, které je měly rády. Jen on schytal ženskou závislou na drogách se zničenou psychikou. Co na něm též zanechalo stopu z dětství je benzín. Napříč tomu, že s ním přichází do styku každý den, neexistuje nic, co by mu zapáchalo více než benzín. Není se čemu divit, když ho měl jako malý v žaludku. Neumí zacházet s žádnou větší zbraní a dá se říct, že luk nesnáší. Jako třináctiletý si ho spolu s bratrem vyrobili doma a chodili z něho střílet za město. Zpočátku mu to celkem šlo, byl přesný a vícekrát se mu podařilo trefit přesně do středu terče, ale jednoho dne se podomácku vyrobená tětiva utrhla a šlehla Esequiela do pravého oka. Na tomto by nebylo nic tak strašného, oko se mu zahojilo, ale od té doby se mu zdá, jako by na něj viděl o něco hůře než na levé. Od toho dne se o luky vůbec nezajímal. Problém mu dělá výdrž a běh na delší dálku, což mají na svědomí právě jeho oblíbené cigarety, kterým podlehl krátce po patnáctých narozeniných. Po určité době běhu se mu začne těžko dýchat, aby ne, když kdysi vykouřil půlku krabičky za jeden den. Jeho kouřením zničené plíce se již nedají nijak zachránit. Určitě se od něho nedá čekat, že je něco jako zkušený bylinkář. Absolutně se nevyzná v ničem co roste ze země nebo na stromě. Maximálně pár druhů jedlých hub, které se učili ve škole, ale to je jenom minimum. Taktéž nikdy neměl možnost lovit divokou zvěř nebo klást pasti. Přeci jenom nečeká, že po rušném městě plném aut uvidí poskakovat jelena. Tvrdohlavost mu taktéž občas pořádně zavaří, hlavně tedy, když nechce přijmout pravdu od druhých a stojí si za svým, což může přinést hodně problémů. Občas dokáže být na ostatní dost hnusný, a to především v záchvatu vzteku, kdy se nedokáže vůbec ovládat a má pocit, že by nejraději vraždil. 



[ before the Hunger Games ] O Esequielovi se vždy mluvilo jako o nehodě, něčem, co přišlo na svět nedopatřením. Už v době, když ještě ani nebyl na světě to u nic doma pořádně vřelo. Jeho otec Marcus byl odjakživa pracovitý a čestný člověk, který pracoval jako vedoucí výroby autodílů. Jen díky němu se jeho rodina v Šestém kraji neměla až tak zle. Nikdy neměli nouzi o jídlo či něco jiného, mohli si dokonce dovolit i menší auto. Problém byl spíše ze strany jeho ženy Isabel, Esequielovy matky, do které se zamiloval ještě na škole. Pochází z rodiny drogového dealera, možná i kvůli tomu časem podlehla heroinu. Nikdy se to nesnažila nějak skrývat, spíše se chovala, jako by byla hrdá na to, že je závislá. Její manžel dělal, co se dalo, aby jí z toho pomohl ven, ale nemělo to úspěch. Jednu dobu to na první pohled vypadalo, že s tím sekla a právě tehdy se narodil starší syn Enrique. Po jeho narození se Isabel náhle zhroutila a přísahala, že další dítě už na svět nikdy nepřivede. Za její stav začala obviňovat manžela a dítě, proto se jejich vztahy ze dne na den začaly zhoršovat. Hádky se staly jejich každodenní rutinou. O rok později se narodil Esequiel, odmalička dobře stavěný chlapec s kaštanovými vlasy. Už na první pohled neměl s Marcusovým vzhledem nic společného. Tehdy se v Šestém kaji povídalo o ženě, která po nocích spávala s mírotvorci za peníze. Všichni dobře věděli, že je řeč právě o slečně Leone. A přesně takovým jedním nedopatřením ho matka přivedla na svět. Nejhorší ze všeho byl fakt, že nikdy neměla možnost zjistit, kdo je vlastně Esequielovým pravým otcem, když ne její muž. Ani to vědět nechtěla. Ze začátku svého druhorozeného syna nenáviděla natolik, že vymýšlela různé způsoby, jak se ho zbavit tak, aby to vypadalo jako nehoda. To se na něm podepsalo v pozdějším věku v podobě nočních můr. Jako tříměsíčnímu mu dala do flašky s mlékem benzín, kterým ho chtěla otrávit. Kdyby to její muž neviděl, že něco není v pořádku, asi by se jí to i podařilo. Takto se Esequiel ocitl v nemocnici, kde se jim ho velkým štěstím podařilo zachránit. Od té chvíle ho Marcus začal brát jako vlastního syna, i když vůči němu měl zpočátku určitý odpor. Nedokázal se totiž ještě stále smířit s tím, že ho jeho žena podvedla s chlapem, který nosí den co den na hlavě něco podobné včelímu úlu. Začal oba chlapce vychovávat společně, ačkoli to nebylo právě nejlehčí. Oba se totiž dožadovali maximální pozornosti, ještě dříve než se vůbec naučili chodit. Nikdy na ně nebyl příliš tvrdý, na fyzické tresty ho neužilo. Občas působil poměrně dost přísně, ale vždy jen do takové míry, jak si to okolnosti vyžadovaly. Pokoušel se je co nejméně nechávat samotné s matko, ale kvůli práci jeho plány zpočátku selhaly. Esequiel si prožil část dětství ve společnosti cigaretového zápachu a svojí zpité matky s heroinem v krvi. Proto je Marcus, jakmile byli o něco větší, pravidelně vodil s sebou do práce. Trávili tam skoro všechen svůj čas po příchodě ze školy. Esequiela vždy přímo nadchl pohled na tolik aut. Postupně si zamiloval jejich vybavení, mechaniku a vzhled. Věděl, že chce jít ve šlépějích svého otce. Vždy se jevil jako spolehlivý a sebevědomý chlapec, který má celý život před sebou. Lidé si ho oblíbili díky jeho společenské povaze. O přátele nikdy neměl nouzi a o děvčata jakbysmet. S bratrem si už odmalička byli velmi blízcí, zajímali je stejné věci, v pubertě se toulali po venku ve společné partě. V patnácti se jeho osobnost začala měnit. Jeho plány do budoucna se pomalu rozplývaly a on se nechal zlákat cigaretami a nočním životem. Začal vyhledávat zábavu po zaprášených ulicích města, často si půjčoval otcovo auto a dělal si s ním noční výlety po městě spolu s přáteli. Jednou se nechal přemluvit na nabarvení vlasů, což dokazuje větší část jeho tyrkysových pramenů, které rok od roku mizí. Pravda, že toto všechno bylo za otcovými zády, před ním se tvářil jako nejzodpovědnější chlapec v Šestém kraji. To se mu však jednu noc téměř stalo osudným, když jednou na okraji města ztratil nad autem kontrolu a to vyjelo z cesty, kde narazilo do nejbližšího stromu. Naštěstí z něho stihli všichni povyskakovat, než ho pohltily plameny. Bál se otci přiznat, co udělal, věděl, že by mu to jen tak lehce neprošlo, a tak veškerou vinu hodil na svoji matku, vůči níž odmalička choval jakousi nenávist, podobně jako ona k němu. Neustále ho obviňovala za to, jak jí zničil život, obzvlášť on, a že je jen hloupou nehodou, která se nikdy neměla stát. Velmi dobře věděl, díky čemu přišel na svět, i to, že ho matka nikdy nechtěla. Pravda je, že otec jeho lži uvěřil a odnesla to Isabel. Jediný, kdo poznal pravdu byl Enrique, který mu to vyčítal, ale měl svého bratra natolik rád, že nic neprozradil. Po této nehodě se Es rozhodl omezit toulání se po tmavém městě a začal se více zajímat o sebe a získávání zručností. Od šestnácti se začal zajímat o práci automechanika, které se až do teď věnuje. Ve společnosti aut se vždy cítil jako doma. Hry pravidelně sleduje každý rok, ale ani z daleka není jejich fanouškem. Nikdy se o ně nezajímal s nadšením. Připouští možnost, že by se mohl ocitnout v aréně, ale není ten typ člověka, který by se na to připravoval celý život. I napříč vícerým nedostatkům Šestého kraje je s ním spokojený a ani vzhledem k těžké rodinné situaci by ji nikdy sám od sebe nebyl schopný opustit.



× Ezra Donnovan - Myslel si, že všichni mentoři jsou strašně upjatí a odtažití. No, Ezra ho přesvědčil o opaku. Choval se k nim během pobytu v Kapitolu opravdu skvěle. Dokonce jim dal i pár dobrých rad, za což je rozhodně rád. Nikdy neměl problém s ním vycházet, přijde mu jako v pohodě kluk. Sice už se tolik nevídají, možná se k němu Esequiel občas nechoval zrovna nejlépe, ale nebylo to nic osobního. Když se setkají, určitě jeho přítomností nepohrdne, ale nějak zvláště ho nevyhledává. Svým způsobem mu je ale přeci jen vděčný za svůj život, mít nějakého více pasivního mentora, v některých případech by možná byl v aréně ztracený.

× Wynter Emerson Caelum - Už od první chvíle mu přišla jako strašně fajn člověk. Vzešlo to tak nějak z toho, jak se k němu chovala v Kapitolu ještě před arénou a posílil to poté i fakt, že mu docela hodně pomohla v aréně sponzorskými dary. Je jí hodně vděčný za tu podporu, kterou mu v těch nepříznivých dnech v aréně poskytla. Určitě mají nějaké společné zájmy, především tedy co se týče názoru na návykové látky. Když se vrátil, myslel si, že se budou bavit více, ale potom se odehrálo docela dost věcí, a tak nějak se pravděpodobně oddálili. Pokud ji někde uvidí, rozhodně se s ní rád dá do řeči, jenom úplně nemá najednou pocit, že by byli ti praví nefalšovaní přátelé. Navíc on moc na nějaké akce nechodí, takže se mu i docela i zmenšují možnosti se s ní někde potkat. 

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92