Monday, May 30, 2016

Lanette Clegg

[ lánet kleg ]

 

Player: Renaiti

FC: Anna Kendrick



Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 18 deceased - sebevražda


Token: Pírko racka chechtavého


Že je Lan křehká a sličná dívenka? Pěkná tvářička možná, ale bez fyzické síly rozhodně není. Toto podcenění by vás mohlo stát i život. Možná se zdá, že by nebyla schopna ublížit ani mouše, ale to je pouhé zdání. Řídí se totiž motem, jež ji provází celý život: "Slabý jedinec, je mrtvý jedinec. Smrt je pro něj vysvobození". Výpomocí na lodi, kde musela přetahovat různé bedny plné ryb, utahovat provazy nebo pomáhat vytahovat rybářské sítě z vody, si člověk taky nějaké ty svaly hezky procvičí. Ona prostě není ten typ holky, která by se zalekla těžké práce, protože by si mohla zlomit třeba nehet. Bolest ani práce jí nijak zvlášť nevadí, a pokud se nejedná třeba o silnou ránu s následkem zlomení žeber, její bolestný výkřik jen tak neuslyšíte. Naučila se pracovat poměrně dobře s harpunou, jelikož jí nechybí trpělivost, aby dokázala dobře zamířit a také určitá síla k tomu, aby ji zpětný ráz nevymrštil kdo ví kam. Jelikož je tvorem učenlivým, schopnost plavání si získala celkem snadno. Stačilo, aby se párkrát nalokala slané vody a už to vícekrát zažít nechtěla. Výšky ani lezení jí nedělají problém a i když jí někdy samozřejmě nožka uklouzne, není zase taková hruška, která by sletěla rovnou na zem. Rukama se tam udrží, než nohou nenajde stabilnější bod. Na trénink nikdy neměla nijak zvláštní podmínky, a proto ne jednou skončila s odřeninami. Vždy obdivovala splátce v aréně a mnohdy zkoušela jejich kousky napodobovat. Většinou se její figurínou stal strom u jejich domu a jejím nástrojem nůž. Naučila se díky tomu docela slušně vrhat nožem. I když je svá spíše ve vodě a na lodi, samozřejmě stále ještě umí žít na zemi a když má chvíli času, jde si jen tak zaběhat, aby si získala nějakou tu výdrž.


Její hlavní slabinou je v první řadě samota. Pokud je příliš dlouho bez společnosti, začíná hodně přemýšlet a to pro ni má vždy fatální následky. Často se jí totiž myšlenky rozutečou zpět k jejímu, ne příliš šťastnému, dětství. Respektive k tomu, jak na ni vždy matka křičela a i přes její ledové srdce má co dělat, aby zahnala tu odpornou tekutinu deroucí se jí do očí, které se jinak říká slzy. Svoje rodiče má totiž nadevše ráda, jen jim to říká takovým prazvláštním způsobem, protože v tomto nikdy nebyla příliš komunikativní typ. Svoje problémy si hezky řeší ve svojí hlavince a nikoho v jejím okolí tím nezatěžuje. Nejen proto, že má pouze pár přátel, se kterými se baví, ale také díky jejímu chorobnému strachu z toho, že by někdo jejích slabin mohl využít. Proč by se měla svěřovat o tom, že sice pozná strom od keře, ale pokud kvete, tak nerozezná o jaký druh stromu se jedná? Pro ni je to nepodstatná informace, která nemusí nikoho jiného zkrátka zajímat. Co však jde celkem snadno odhalit, aniž by se s tím někomu svěřovala, je její zbrklost. Nepřemýšlí nad tím, co by mohly její činy způsobit, prostě udělá, co jí zrovna napadne a následky bude muset řešit až poté. S tím také souvisí její neskutečná tvrdohlavost. Pokud jí někdo něco zakáže, tak natruc udělá přesně to, co jí bylo zakázáno, i když vzdáleně moc dobře tuší, že to není dobré. Je zkrátka až příliš tvrdohlavá na to, aby se někomu jen tak podrobila.


Ten večer zněl hrom za hromem a 4. kraj bičovaly blesky, když dům prořízl ostrý pláč malého dítěte a během pár sekund i dospělé ženy. Na svět totiž přišla jedna zcela zdravá holčička - Lanette - a druhá holčička, podvyživená a bez známek života. To proto matka plakala. Lan si samozřejmě tento večer nepamatuje, ale i přes to, jí byl v dětství často předhazován. Její rodiče totiž neměli pevné nervy na takové šídlo a zlobidlo, jako byla ona. Hrávala si totiž po svém - kuchala panenkám očka, aby si mohla cvrnkat s kuličkami, rozřezávala přehozy a deky, protože si chtěla s kamarádkami hrát na princezny, snažila se napodobovat splátce z Her a tupila tak kuchyňské nože o stromy nebo třeba chodívala k moři, kde lezla všude možně, jen aby mohla mořským ptákům ukradnout jejich vajíčka a vychovat si vlastní ochočené ptáky. To se jí ale nikdy nepovedlo. Spíše chodila domů s různými pírky, co našla na pláži a také mnohdy s roztrhanými šatičkami. Nedá se říct, že by těch lumpáren nenadělala hodně. Za každým takovýmto činem vždy ale přišel dlouhý křik matky, zakončen pravidelně slovy: "Vzalas život svojí sestře, to ti nestačí?" To dokáže malé dítě pěkně zranit. Ale ani v pubertě se zcela neuklidnila. Její povaha jí zkrátka neustále nutí k nějakým šílenostem. I přes to, si však během toho konečně našla k rodičům cestu. I oni pochopili, že jiná už nebude. V přestrojení se ne jednou dostala na palubu tátovi lodi, aby mohla vyzkoušet nebo se naučit nové schopnosti. Měla vždy štěstí, že po ní nikdo nechtěl její licenci. Po svém otci zdědila nejen hnědé vlasy, ale převážně lásku k moři, zkrátka na té modré šumící planině jí něco neskutečně moc přitahuje. Sice splátce v aréně obdivovala, a obdivuje je dodnes, ovšem nikdy nesnila o tom, dostat se do Her. Ovšem v posledních pár let se její ambice značně přeorganizovaly a ona má poslední možnost zvednout ruku.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92