Monday, March 14, 2016

Piper Alexandra Evstahois

[ pajpr aleksandra evstahóz ]

 

Player: Nina

FC: Vanessa Marano

Occupation: Outreach Nurse

Contact: ninalapcikova@zoznam.sk

Age: 29




level [ 0 ] • credits [ 0 ]

obsidiánový box [k otevření potřeba 5 obs. klíčů]


Na první pohled by vám mohla Piper přijít jako usměvavá rozumná dívka a nebojácná osobnost zároveň. No, a tak tomu i je. Ale rozebereme si to trochu do hloubky. Piper se řadí mezi lidi, kteří vědí kam směřují. Dokáže si vytyčit i menší cíle a se vší vážností jít, až než je dosáhne. Sice u toho není úplně bezohledná, a proto se snaží hledat nejlepší cesty k dosažení aby nikomu neuškodila. Dokáže přemýšlet vážně, i když by ji někdo nazval až moc pomalou či bojácnou, to ale ona v žádném případě není. Nemá totiž co ztratit, může pouze získat - teda alespoň tak to ona vidí. To, že se na všechno snaží dívat rozumě ji umožňuje sledovat věci z různých směrů různými pohledy. Ráda se vždy přiučí, ale dokáže velmi lehce rozeznat i tu tenkou bariéru mezi výtkou, co ji posune dál a má konstrukci a mezi urážkou a zkritizováním její práce. Ví co dělá, nikdy by se nepouštěla do ničeho, čím by si nebyla jistá a nikdy by neprohlásila za hotovou práci to, s čím by nebyla stoprocentně spokojená. Vidí sice humanitní hodnoty, ale co se týká její osoby je zanedbává a nevadí ji sledovat spíš vyšší princip. Není vysloveně intrikán, ale kdyby chtěla, dokáže vás pořádně zpracovat a svůj chladný úsudek použít proti vám. Během konfliktů ji není cizí se usmívat. Ať už čiré absurdnosti nebo prostě proto, aby svým přístupem vytočila. Dokázala by vás přátelsky podpichovat, i když ví odsaď pocaď, ale taky ve zlém provokovat. Nedělá ji problém rozdávat široké a upřímné úsměvy, ale vždy ví kdy být zcela vážná. Lze si s ní normálně bez křečí popovídat, ale nepatří mezi ty, co by plácali páté přes deváté. Pokud s ni chcete mluvit, připravte se na to, že i když půjde o nezávazný rozhovor, volit slova a komunikovat s lidmi tak, aby jim vždy vštípila porozumění jejím slovům a zpracovávat věty a podávat je tak, aby byly zcela jasné je její přirozeností, ani to nekoriguje. Dokáže být nestranná stejně tak, jako dokáže byt obětavá pro všechny co má ráda. 13. kraj bere jako skupinu lidí, co se o sebe mají za úkol navzájem postarat a držet se při životě - bere to tak. Můžete ji štvát, vytáčet nebo urážet, ona vidí a zná její smysl v celé situaci. To, že vás bere jako někoho s nekonstruktivními řečmi poznáte, když vám neodpovídá nebo se dokonce začne usmívat. Nic víc, jen ticho a občas i samolibý úsměv. To dokazuje jen to, že ji nestojíte za slovo nebo zbytečné prosazování svého názoru. Na co prosazovat svoje slova tam, kde to jde jedním uchem tam a druhým ven, že ano? A ona to pozná. Má hodně dobrou paměť, ale spoustu si toho dokáže správně domyslet. Samozřejmě jako každá žena jejího věku se ráda baví, ať je to jakákoliv forma jednoduché zábavy. Není třeba alkoholu nebo oblečků a výmyslů Kapitolu, stačí ji dobrá společnost a svou zábavnou část osobnosti před vámi otevře jako drahou tištěnou knihu. Stačí ji málo, aby se cítila v pohodě. Nemá problém se začlenit nebo se naučit mluvit s každým podle toho, jak je potřeba s ním jednat. Občas ale sama uzná, kdy není třeba jejich slov a mlčí a naslouchá - vstřebává informace. Snaží se se všemi vycházet a zároveň si nepouštět nikoho až tak moc k tělu, takže pokud to vypadá na něco hlubšího a vážnějšího než je zvyklá, dokáže být podrážděná a na osobu, které se to týká je i nepříjemná. Obořená. Nedalo by se říct, že se něčeho takového jako vztahu bojí, ale považuje to za komplikované, tak se vás svým hnusným chováním snaží odradit, ať ji nepletete hlavu. Samozřejmě nic takového si nevypěstuje přes noc - nebo alespoň náklonnost si ze dne na den neuvědomí. To se musí tak nějak vyvíjet, a pokud to zajde daleko a ona si to uvědomí pozdě, vevnitř v hlavě jančí. Nemá ráda, pokud se nedokáže chovat tak jako obvykle, normálně a pro ni přirozeně. Snaží se být užitečná, prosadit se a něco dokázat - je cílevědomá tak ji sakra nepleťte hlavu! Vždyť bude zmatená jako prase před porážkou! Je to jedna z mála situací, u které dokáže opravdu ztrácet hlavu a nervy (bacha na pravý hák) a dost ji to irituje, že nedokáže tak jasně a v klidu uvažovat jako normálně. Prostě by bylo vhod kdyby pochopila, že občas bláznit a ztratit se není úplně vždy špatné, i když v její práci medičky to radši ponechme na rozumné úrovni, aby to nic a nikoho nemuselo ohrozit. Opravdu je obvykle co dělat, abyste tuhle 167 centimetrovou osůbku rozzlobili, ale občas to její náklonnost k vám a následovná zmatenost v její hlavě udělá sama - buďte v klidu, většinou to všechno přejde, o to se snaží sama chováním postarat. Není zvyklá si na cokoliv stěžovat. Když se ji něco vysloveně nelíbí, prostě to sama změní nebo to nechá tak a sžije se s tím. Co se jejího vzhledu týče, zkráceně by to bylo řečeno - prosté. Tmavě hnědé až černé vlnité husté vlasy má vetšinou stažené ve vysokém culíku a pokud ne, je to jen ojediněle a jen na chvíli. Má dobře tvarované malinko hustější obočí trůnící nad jejími hodně tmavými výraznými oči, kterými vás dokáže uvrhnout do hlubin. Pokud chce, nemusíte mít ani páru o tom jak se cítí, sama to totiž občas zanedbává a nebere za důležité. Tvař kompletuje větší dobře řezaný nos a pod nim rty s výrazným spodním rtem. Pokud se nad něčím zamyslí, ani vám to nemusí nějak slovně oznámit, naznačí vám to její spodní ret který mimovolně víc vystrčí během jejich mozkových pochodů. Ten vrchní má oproti spodními rtu tenčí. Jak už bylo zmíněno, má průměrnou, lehce zanedbatelnou výšku a k ní i přiměřenou váhu. Větší lež by byla, kdyby jste o ní řekli, že je podvyživená, než kdybyste řekli, že má nějaký to kilo navíc. Možná je udivující, kde ho ve Třináctém stihla nabrat, ale ona to zřejmě bude otázka genů a metabolismu, a samozřejmě taky věc vkusu. Její tvář je oválná a neřadí se k těm ostře řezaným. Na rukou i nohou se ji mohou trocha rýsovat svaly, ale není to skoro nic co by stálo za zmínku oproti ostatním trénovaným. Sílu má, ale na vzhledu to ani tak není vidět. Dokáže být milá, když chce a opravdu není nepříjemná. když k tomu nemá důvod. Nedá ani na drby a pomluvy, a pokud s vámi osobně nemá nějaké negativní zkušenosti nebo naopak pozitivní, chová se k vám jako k sobě rovnému, poměrně neutrálně, kdybyste se nakonec vybarvili tak či onak, pro první pohled nešetří milými úsměvy. Až na občasné výjimky to není člověk, který by se snažil někoho štvát, vždy to odliší od srandy. Piper je vždy taková, jaká by v danou chvíli dle jejího měla být. Prostě složité.


Piper se v Třináctém kraji narodila velmi mladé ženě, která utekla z Dvanáctého kraje během svého těhotenství. Bylo zázrakem, že se ji podařilo do Třináctého kraje přes všechny nástrahy dostat, ale bohužel o pár dnů ve Třináctce, krátce po Pipeřinem narození na důsledky vyčerpání a zranění, které při cestě utržila, zemřela. Nebylo známo, kdo byl Pipeřiným otcem, předpokládalo se, že umřel během cesty do Třináctky, když chránil svou ženu a nenarozené dítě, avšak to je jen jedna z mnoha domněnek. Jedna z dalších je, že je Pipeřiným pravým otcem někdo vysoce postavený, kdo se o své nemanželské dítě odmítl postarat ba co víc, nenáviděl ho. To vše jsou ale pouze historky, které nemají nikoho, kdo by je mohl vyvrátit nebo potvrdit. Pravda se možná nevyskytuje nikde anebo je někde uprostřed. Každopádně Piper to měla během narození i poté těžké. Nejenom, že se narodila s netlukoucím srdcem, které se medikům naštěstí podařilo rozhýbat na rozdíl od srdce její matky později, ale jelikož na světě měla rodiče jen pár minut, uvažovalo se ve Třináctce, že nechají Piper na pospas jejímu osudu. Přece jen, Třináctý kraj sám bojoval o své zachování, nemohl si dovolit slabé články v podobě kojenců sirotků. Všechno tady mělo svůj řád, a i když lidé z Třináctky pomohli její matce, opravdu se zdálo, že Piper podobné štěstí mít nebude. Nebylo divu, že si Třináctý kraj procházel krušnými časy, když se předpokládalo, že je celý vyhlazen. Bylo málo těch, co o jeho existenci vědělo a ještě méně těch, co se rozhodli riskovat život a připojit se do Třináctého kraje s úmyslem pomoct odboji. Nebylo jasné, jestli bude Piper na obtíž nebo ne - už vůbec se neuvažovalo nad tím, že by byla prospěšná. Nakonec se ale nad ni slitoval jeden bezdětný pár, z něhož muž pracoval na vývoji nového arzenálu pro Třináctku a žena bylo obyčejným obyvatelem s příslušnou prací. Sice nedávali Piper nějaký neobvyklý obsah lásky nebo mezi sebou neměli výjimečně vřelí rodičovský vztah, i tak to ale bylo víc než si Piper mohla přát. Její jméno Alexandra ji dala její matka, než se stihla odebrat na druhou stranu, ale příjmení a své používané křestní jméno - Piper, ji věnovali náhradní rodiče. Starali se o ni, vždy se na ně mohla spolehnout a vychovali ji tak, aby se ve světě neztratila a aby ji tenhle svět jako slabého jedince nepohltil. Zařadila se do systému Třináctého kraje a našla si v něm své místo. Má své rodiče ráda i oni mají rádi ji, ale je to lehce rozlišitelné od lásky ve skutečné rodině, ale ani jednomu z Evatahoisů to nepřekáží, tady není čas přát si zbytečně víc. Piper vyrůstala v Třináctém kraji a nespekulovala nad tím odkud pochází - vyrůstala s řádem, takže nebylo těžké se mu nějak přizpůsobovat. Často ji její otec zasvěcoval do detailů příprav zbraní a jiného vybavení, pro vojáky a špiony co v hlavě dřímali úmysl vystoupat napovrch a se snem zničit Kapitol a celé Hladové hry. Především ale také s úmyslem zachovat svůj kraj. Bylo ji dovoleno vidět víc, než jako obyčejnému obyvateli nebo snad dokonce cizinci. S otcem si velmi rozuměla, jelikož dle něj v sobě měla Piper sílu a odhodlání prospěšnou pro jejich kraj. Viděl, jak se o bojovnost Třináctky Piper už jako dítě zajímá a vše zkoumá těma svýma pozornýma očima toužícími zapamatovat si i sebemenší detail a vidět spojitosti dobré k využití. Rozumí i otcovu oboru a často se s nim bavila o nových návrzích a nápadech. Po čase kdy žila v Třináctce se začala projevovat její oddanost k Třináctému kraji, což posilnilo i to, že celý život byla vychovávána s čistým štítem - věděla jak se v třináctce vzala i jak to bylo s její pravou rodinou. O to víc si vážila občanů silného kraje. Snažila se být nápomocná a pracovitá ve všem, co by mohlo kraj přesunout ze stavu stagnace k prosperování. Dopracovala se na terénního medika s jistě nezanedbatelnými dovednostmi. I když ji práce jejího otce přišla zajímavá, o mediky byla nouze a Piper si věřila natolik, aby tomu svůj život zasvětila. Vždy měla na paměti, že její biologická matka pro ni musela chtít něco víc, jinak by přece neriskovala a mohla dceru nechat si shnít v aréně. Třináctý kraj nemá proč litovat, že její matku a ji přijal a uvítal do svých řad.


× o doplnění si napiš na e-mail

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92