Friday, March 04, 2016

Beatrice Ellie Chaucer

[ beatris elí žósehr ]

 

Player: Viol

FC: Carolyn Murphy

Occupation: Resident

Contact: klavdyn@seznam.cz

Age: 36



credits [ 0 ]

 osoba nic nevlastní


Je to velmi sebevědomá žena. Dává to i celkem najevo, protože nemá ani trochu ráda, když si o ní lidi myslí, že v sebe sama nevěří, protože to tak není. Proto občas i tvrdě projevuje své názory, někdy to řekne trochu tvrději než chtěla, ale nikdo si zatím na to ještě nestěžoval. Ale je to velmi nápomocný člověk, což se musí nechat. Ne přeci nadarmo, je to totiž přece psycholožka. Na škole studovala s velkým nadšením, takže jí ty léta studia velmi dobře prospěly. Ale všeobecně s lidmi z Kapitolu, moc dobře nevychází, nikdy nevycházela. A to protože nesnáší Kapitolský vkus v oblékání, a ne jenom kvůli oblékaní. Ona se rozhodla pro svůj vlastní elegantní a normální styl, který ji už dlouho vyhovuje. Kdyby si měla aspoň jeden den na sebe vzít nějaké ty Kapitolské přeplácané hadry a chodit v nich ven, s hrůzou a ponížením by se na místě propadla. Už kvůli jejím rodičům se s těmito hadry musela potýkat od malička. Její matka byla stylistka a velmi slavná. Proto Beatrice často do těchto ohozů oblékala nedobrovolně. Většinou převládala růžová barva a obrovské růžové sukýnky. Což Beatrice vždycky štvalo, protože v tom vypadala jako cukrová vata. Někdy na ní matka dávala i make-up a to Beatrice byla ještě malá holka. Beatrice byla o hodně hezčí, když na sobě neměla nic z tady těchto věcí, žádný make-up, žádné obrovské sukně tzv. cukrovou vatu nebo boty, které vlastně nebyly boty, ale špičaté jehly. Ona je doopravdy hodně pěkná bez těchto slátanin, i několik mužů jí to stačilo říct. Když ona nechce jít do nějakého vážného vztahu, lépe řečeno, má strach do něj jít. I když na to nevypadá, je hodně stydlivá co se týče řeči s opačným pohlavím. S muži moc nemluví, protože to neumí, a když už s nimi mluví, tak je to buď číšník nebo nějaký prodavač v obchodě. Kdyby se aspoň trochu odvázala, měla by už přes dvacet chlapů v hrsti. Jenomže, takhle to s ní jde a je v tomto případě za těžko. Když se bojí do nějakého vztahu vstoupit, tak se do něj potom jde už velmi složitě i dostat. Proto si už někoho musí nutně najít, zaprvé, aby nebyla pořád tak sama, a za druhé, aby byla ještě sebevědomější a krásnější, třeba se jí to tím časem povede. I její přátelé jí to sem tam říkali. Jinak je to velmi chytrá, právě i sebevědomá a spolehlivá žena. Dostala i menší vyznamenání z vysoké školy za velkou aktivitu, trpělivost v nauce, za velmi dobré studium a chápání. A to díky hlavně sama sobě, bez sebe, bez své důvěry, bez svého odhodlání by žádné vyznamenání nebylo, ani žádnou práci by nedostala, to by byla doopravdy velká škoda.


Na začátek zmíníme to, že i když Kapitolani mají perfektní život, jsou i výjimky, které to tak na začátcích nikdy neměly. Tou výjimkou je právě Beatrice. Její otec byl odjakživa velký alkoholik, byl zástupcem ředitele ve firmě, kde prodávali doutníky a tabák, takže to byl perfektní recept na neshody se svou dcerou. Otce Beatrice za to nesnášela a tisíckrát ho přemlouvala, ať se s tím pitím mírní a s tím kouřením taky. Nikdy ji neposlechl, ani se nesnažil to změnit. Matka byla zase stylistka tak slavná, že si myslela že je snad váženější než samotná prezidentka, to byla snad ta nejubožejší věc, co kdy mohlo vyjít z matčiných úst. K té se radši Beatrice ani nijak nevyjadřovala, matčinu pýchu ani není nutno komentovat, nijak to totiž vážně změnit nemohla. Mnohokrát se i Beatrice divila, že si její matka a otec kdy rozuměli, a dokonce se i vzali. Vždyť matka je milovnice čistoty a dokonalosti, a otec právě naopak. Protiklady se přitahují, nic k tomu asi jinak dodat nejde, a z těchto dvou chuligánů se vyklubala chytrá a cílevědomá žena. Beatrice má i kupodivu sestru, ale ta je o hodně starší, a s tou taky jako podobně s rodiči nikdy moc nevycházela. Ani přesně neví proč, ona s nikým popravdě moc nevychází. Což není zrovna moc dobrým příkladem, protože by se chtěla stát právničkou ale neví, jestli by jí to někdy vyšlo, ale na škole se na to hodně zaměřovala, takže možná se to jednoho krásného dne splní. K jejímu celkem smutnému a zároveň skvělému životu je nutno dodat, že se povinně musela dívat na Hunger Games, když byla ještě menší, a Hunger Games ze svého srdce nesnášela a pořád nesnáší. Celé jí to přijde zvrhlé, což se zdá u Kapitolanky celkem divné, ale když neměla moc šťastný život, tak co se dá taky čekat. Že se bude dívat na zabíjení v kleci? Tak to vážně se od ní čekat nebude. I když je z Kapitolu, tak jí ten život nepřipadá nějak bezva a super boží. Ale je pravda, že lidi z krajů mají co závidět, ale chtěla by se tam do krajů někdy podívat a strávit tam klidně třeba i rok, neuškodilo by to, právě by to i prospělo. Protože bydlet pořád jenom v luxusu Kapitolu, to taky není to pravé a "úžasné". Jednoho dne vás to stejně omrzí a už si nemyslíte, že máte něco víc než ostatní, každého to omrzí. Je to složitější než se na první pohled může zdát. Jinak se tady tohle Beatrice snaží moc neřešit. A chce se zamýšlet nad normálním životem, nad životem, na kterém je závislá už vlastně celou tu dobu, kdy se poprvé objevila na světě. I tak by chtěla toho hodně na tady tomto světě změnit.


× Daryl Douglas - doplň...

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92