Sunday, September 13, 2015

Johanna Lawrence

[ džouéna lóvrenc ]

 

Player: Pietro

FC: Katherine Moennig



Contact: Butschek.Petr@seznam.cz

Age: 18 deceased - vykrvácení: D. Fireleigh


Token: Malá rodinná fotka


Johanna je profík. Z Dvojky. Čili by měla ovládat prakticky cokoli, od malých nožů, až po oštěpy. Ono to není ovšem až tak horké. Když se jí zeptáte na hlavní zbraň, raději uskočte předem. Jinak se rozmáchne sekerou. A že by míjela své cíle, to nehrozí. Vlastně má nejraději vše, co je sekeře trochu byť jen podobné - palice, buchary apod. A vážně není pěkné dostat vzduchem chlazenou Johanninou palicí… Jako profesionál totiž tráví skoro všechen svůj volný čas v centru a trénuje na Hunger Games. Cíl, kam se chce dostat je jasný - 5. Pentagames, jinak též 130. ročník. Jen doufá, aby ji nevybrali dříve, to by mohla veškerá příprava jít vniveč. Ale bude-li vybrána dříve, vadit jí to nebude, aspoň půjde dříve do této show. Trénink je na ní vidět - je velmi štíhlá, dokonce jí prý jednu dobu podezírali i z anorexie, což důrazně odmítá. A což vlastně odmítli i lékaři, u kterých se léčí, je-li třeba. Štíhlost se dá užít různě - jde v ruku v ruce s váhou, Johanna je tudíž lehká. Výsledkem budiž prakticky nulový šramot při plížení. A hlavně jí to umožňuje rychlý šplh v podstatě na cokoliv, co není kluzké. Jinak řečeno, protivník jí sice uvidí, ale než k ní doběhne, zmizí - resp. vyleze např. na strom a jakmile je protivník zády, seskočí a sekne. Likvidaci protivníka chce mít hned za sebou, takže se bude snažit ukončit to, co nejdříve, ať může jít na řadu další. Otec jí jednou přivezl odněkud dvě staré hasičské sekery. S těmi trénuje doma. Také umí plavat. Ale jen pokud je beze zbraně. Jakmile je ozbrojena sekerou, nejlépe dvěma, vodu ani omylem. Táhnou jí ke dnu. Je také gumová, ale jen napůl - gymnastika není její šálek kávy, ale kotouly, výpady apod. zvládne bez, i se zbraní. Bránit se umí, ale prý to zatím nepotřebovala. Na co? Profíka si přece nikdo provokovat nedovolí. Navíc někoho, kdo je - jednoduše řečeno - mrcha.


Voda - pouze v ozbrojení, váha zbraní ji táhne dolů. Vaření - jídlo doma uvaří, a dá se i jíst, ale nějaké patoky, které mají člověka otrávit, nedovede ani omylem. To by ráda zdokonalila v tréninku. Síla - to je celkem kuriozita, ale je to pravda. Johanna dovede sice zacházet se sekerami a palicemi jako s párátky, ale těžké překážky si odstranit z cesty nedovede. V tom vidí sama celkem trable, pokud ta překážka nejde rozbít. Zbraně - neumí zacházet s dlouhými zbraněmi - oštěpy, meči apod. Ani luk nemá ráda. Nepřijde ji dostatečně účinný a hlavně je omezena municí. Balíčky šípů z oblohy nepadají. Je-li nucena s těmito zbraněmi bojovat, je to bída i na profíka. A úspěch se dostaví jen tehdy, je-li soupeř beze zbraně, či zraněný. Zbabělé, že? Boj v malých prostorách je celkem také problém - sekera se zasekne, kam nemá a je zle. A než je smění za vrhací nože a kopání, může být i pozdě. To bude muset také na tréninku dopilovat.


" Když na to přijde, její ústa jsou stejně ostrá, jako její sekery. Obojí může velmi ublížit." - otec Kieran Lawrence.

Johanna měla tu kliku, že se narodila do bohatého Druhého kraje, který zásobuje Kapitol stavebninami a zbraněmi. Rodiče mají slušně placená místa - matka Daryll pracuje ve stavební firmě na pozici zástupce ředitele a působí tak ve své funkci jako zjevení a otec Kieran zase vyrábí zbraně pro mírotvorce - prý dokonce jednu zbraň sám navrhl a zkonstruoval a byla po něm pojmenována, ale záznamy se vypařily… Sama Johanna, jak bylo řečeno, je velmi štíhlé postavy, ale nějaké ty ženské přednosti by případný kluk u ní mohl najít, ne, že ne. Ale střih jejích černých vlasů je ve většině případů vhodný spíše právě pro kluka. O dlouhých vlasech nikdy nesnila a ani je nechce. Po jednom létě dostala v kraji přezdívku "Barevná Hanna" - za to mohou tetování na ramenou, levém nártu a v podbřišku. Nejsou černobílá, ale pouze barevná. Celé téhle drahé výzdobě dominuje tetování na zádech - dvě zkřížené sekery, z jejichž krvavých čepelí odkapává krev na dvě stuhy, z nichž na jedné je napsané: "Johanna Lawrence" a na druhé pod ní: "District 02 - Masonry & Military". Matka málem omdlela, když jí to ukázala. Ale hned pochopila, že to nemá cenu se zlobit, že dřív nebo později ji dceru jako profíka stejně do arény odvedou, ať už dobrovolně, či nikoliv, tak to už neuvidí. Je třeba také dodat, že profíci bývají většinou arogantní, ale u Johanny tohle slovo dostává nový rozměr. Dokáže ovšem nastavit i lidštější tvář, a pokud si člověka oblíbí, nevidí problém v tom, mu pomoci. V opačném případě je jí ten druhý absolutně volný, případně jen přikyvuje a zívá. Také je cholerik, čili stačí ji trochu vytočit, třeba i nechtěně a začne zuřit. Důležitý poznatek - má prořízlou pusu a velmi. Pro sprosťárnu nejde daleko a má ráda černý humor. A ani urážka většinou neprofesionálního splátce kraje od pětky dolů jí nečiní potíže. Velmi nerada hovoří o svém dětství. Ne, nebylo nějak traumatizující, ale nemilou vzpomínku lze na ní poznat i nyní v dospělém věku. V horní čelisti má totiž vylomený jeden zub, při úsměvu není vidět, ale je tam. To jí před třemi lety udělal zhruba stejně starý krajan a jeho kamarád, kteří ji sice moc vážně nebrali, ale na občasné blbinky byla ideální společník. Už tehdy si hrála s ostrými hračkami, ale jim to neříkala, nevěřili by jí. Tehdy se tak kočkovali a honili u náměstí a najednou jí ten kamarád toho krajana podtrhl nohy. Johanna spadla tak nemile, že to odnesl právě ten zub. Oba propukli ve smích a Johanna se odebrala domů. Bez pláče, jen si držela ústa. Později u zubaře si nechala ten zub zbrousit aspoň do špičky. Později oba kluky vyhledala… Další den bylo po těch dvou klucích vyhlášeno pátrání. Nikdy se nenašli… Když relace běžela v televizi, Johanna si brousila sekery, utírala červené fleky z čepelí a pískala si. Udělejte si názor sami. Ve Hrách by se nerada spojovala právě s neprofesionály, ale potká-li nějakého slušně vypadajícího a schopného, či schopnou na tréninku a poté v aréně, lze tohle překonat, ovšem musí to mít oboustranný efekt. Nechce spojenectví od socanů jen proto, že je profík. Jinak spojenectví jen s profesionály, ač sama připouští, že by mohla být při současné úrovni profesionálů celkem slabší článek. Rada pro neprofíky tedy zní: Zaujměte dovednostmi, a částečně i vzhledem a možná se budete moci těšit z jejího spojenectví. Ne, že by pohrdala slabšími kraji, ale tak proč chtít paličku na maso, když můžete mít kovářskou palici, že… Také pozorně sledovala poslední 127. ročník.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92