Mini Quest

Dnes od 19:00 se uskuteční hudební poznávačka, kdo má zájem, tak se může ohlásit na discordu a musí si zprovoznit zvukový kanál, jinak se nelze zúčastnit. Více informací zjistíte před začátkem.

Sunday, March 29, 2015

Seth Rodgers

 

Player: Claire

FC: Linus Wordemann



Contact: clarakadlecova@seznam.cz

Age: 16 deceased - probodnuté srdce: J. T.


Token: Fotka havrana

[ set rodžrs ]


Seth je taková výrazná postavička. Většinu času je pobledlý, jakoby nikdy nespatřil Slunce a k tomu kontrastují jeho ohnivé vlasy. Na Slunci se rychle spálí a začne se mu loupat kůže, tudíž horko nemá moc rád. V létě chodí venku pouze se silnou vrstvou opalovacího krému na kůži. Když se dlouho nepohybuje na slunci, vypadá, jakoby z něj vlasy vysály veškerou barvu, ovšem po slunečném dnu na něm vyskáče spousta rezavých pih.Vypadá jako typicky nezdravý boy, ovšem i to má své výhody. Většina lidí ho podceňuje, hlavně kvůli jeho hubené, křehké postavě, ale jemu to perfektně vyhovuje. Díky svému menšímu vzrůstu je velmi dobrý sprinter a jen málokdo ho dokáže předhonit. Jak nasadí tempo, cítí se nepřekonatelně. Také je díky tomu mrštný a má nad svým tělem téměř dokonalou kontrolu. Běh je jeho velký koníček, a tak dokáže uběhnout i velké vzdálenosti bez velkého zadýchání a únavy. Venku tráví víc času, když je hnusně, což tady naštěstí často, takže je profesionálem v pobytu v hnusném počasí. Také by se dalo za dobrou vlastnost brát, že je velký flegmatik. Většina věcí mu je úplně ukradená - počínaje špatnými výsledky ve škole, konče tím, že někdy půjde do nějaké blbé arény no. Naštěstí je přirozeně aktivní, moc nevydrží v klidu a tak si trénuje jen tak z nudy. Rukama mu prošlo jen pár zbraní a to sekera, se kterou si občas "pohraje", když musí nasekat dřevo na topení, dále ovládá všelijaké nožíky, hlavně ty kuchyňské, které si tajně půjčuje a vrací je totálně poničené. Když byl mladší, sám si zkusil vyrobit jakousi kuši, neměl k tomu moc prostředků, a tak místo tětivy použil jakýsi drátek plus pár kovových krámů, chvilku to fungovalo, ale cca po dvou výstřelech se jeho geniální vynález rozpadl na nepotřebné krámy a málem si sám vystřelil oko. Má takové to kreativní nadání, které, jak si sám myslí mu je úplně k ničemu. Rád si vyleze na takový cool mega kopec, ze kterého je vidět velký resort elektráren a kreslí si kouř stoupající z komínů, všechno pěkně temnými barvami a pak dodělá umírající kytičku, nebo malou holčičku v růžových šatech jak pláče a hodlá to nazývat uměním. Taky sepsal už řadu šuplíkových románu, má jimi nacpaný celý pokoj a jemu samotnému se jeho díla líbí. Každopádně svá nejlepší díla si schovává a nechce je nikomu ukazovat, rád si kreslí i výjevy z her, třeba jako tváře umírajících splátkyň, které se mu zrovna zalíbili. Nemá zrovna moc přátel, ale nevadí mu to, je radši sám, ve společnosti nakreslených a napsaných postav, ve světě svých platonických lásek. Upřímně řečeno by mu ani nevadilo, někoho zabít. Bylo by mu to jedno, plus pak by si to moch načmárat, což by bylo děsně cool.


Bohužel všechno u něj záleží na jediném faktoru. Na tom, jak se vyspí. Je to velký spáč a pokud zrovna nemá dobrou noc, dokáže být celý den agresivní, naštvaný, otrávený, nebo prostě jen ospalý a málomluvný. A většina věcí mu jedno, kord když je ospalý.. To by se klidně nechal bez problém přizabít, protože by se mu ani nechtělo bránit. Když je jeho nevyspalost dlouhodobou záležitostí, začne být hysterický a za jednu vaší nehezkou poznámku, by vám jednu vrazil a hezky by si zanadával. Potom by se jako vždy omluvil, jeho oblíbenou větu: ,,Já jsem jenom unavenej!!" samozřejmě by nezapomněl dodat agresivní přízvuk. Všechno u něj má mít svůj režim, který se taky odvíjí podle toho, jak se probudí. A když se mu ho někdo pokusí narušit, začne také pěkně hysterčit. Prostě mu vadí, když mu někdo kecá do jeho osobních věcí. Bohužel nikdy neměl rodinu, vrůstal v sirotčinci, těm může leda tak plivnou do obličeje. Kdykoliv potká svou vychovatelku, začne se automatiky klepat, jakoby měl zimnici. Byl hodně bit, proto nemá moc dobrý vztah k autoritám, spíš ho děsí. Pobyt v sirotčinci měl alespoň pár výhod - naučil se sám za sebe prát a zvykl si na rány, které se na něj sypaly ze všech stran. Nemá nikoho, kdo by mu byl oporou a většinu času je pořád sám, z čehož má deprese. Někdy mu stačí, když se řádně vybrečí a někdy musí vypadnout ze svého mini bytečku a jít běhat. Běh ho vždycky uklidní, pomůže mu pročistit si hlavu a zklidnit se. Dál má tu jsou takové nevýhody, typické pro neprofícké kraje - neovládá velký sortiment zbraní, nemá velké svaly a nevypadá drsně, taky nijak nerozvíjí svůj plavecký talent, no talent... chvilku se dokáže plácat nad hladinou, ale pak jde ke dnu. Jednou z velkých slabin je samozřejmě velká citlivost jeho kůže. Na slunci se velmi rychle spálí, na mrazu opuchne a v obou případech se loupe. Čas od času špatně zareaguje na nějaké jídlo, nebo pyl ve vzduchu a naskáčou mu velké boláky, kterých se nemůže dlouhou dobu zbavit.


Seth se už se svým laxním přístupem narodil. Narodil se a všem to bylo úplně jedno. On si nepamatuje nic. Samozřejmě, jak by mohl? Nepamatuje si tváře svých rodičů, nic. Jeho první vzpomínka, kterou si malinký Sethík uchoval v paměti je masivní, černý kříž s mrtvým Kristem. Vysel mu nad postelí a on se ho bál. Příšerně se ho bál. Jelikož byl 3D a v životní velikosti. Bál se, že onen muž na něj v noci spadne, anebo že ožije. Dlouho do noci nemohl usnout s tím, že onu ozdobu propaloval svýma vyděšenýma očima. Bál se, že na něj taky koukne. Nejdřív by jeho úděs přehlížen a tak se jednoho dne přiznal, že kvůli tomu nemůže spát. Bohužel se to nezlepšilo, nastali mu těžké časy. Neustále ho nutili chodit do kostela, kde ho to děsilo k smrti. Už od mala nesnášel temné, velké prostory s mrtvými ukřižovanými chlápky. Za svůj očividný strach byl bit. Nikdo nechápal, čeho se bojí. Každou noc plakal pod polštářem a onen kříž nad postelí ho děsil ještě víc. Sice mu bylo všechno náležitě vysvětleno a věděl, že není čeho se bát, ale strach neustával. Přišla zima a v celém sirotčinci byla příšerná kosa. Všechny děti mrzli a většina z nich onemocněla. Mezi nimi byl i jakýsi Chris. Bylo mu stejně jako Sethovi a občas si spolu hráli na dvorku. Chris chytil zápal plic, bohužel, neměli žádné prostředky na jeho léčbu a tak pomalu umíral. Tehdy se na něj Seth doslova upnul, zůstával s ním vzhůru dlouho do noci, vyprávěl mu své vymyšlené historky, četl mu z různých knížek a snažil se mu pomoci. Když měl horečku, nosil mu ledové obklady, aby se mu ulevilo, když mu byla zima, dal mu svou peřinu. Vychovatelka ho přestala bít, přišlo jí to nadmíru smutné. Bohužel, Chris nemoci podlehl a zemřel. Seth tak přišel o svého jediného kamaráda, choval se, jakoby z něj vysáli všechen život. Dokonce mu přestal vadit i ten hloupý kříž. Nejdřív dlouho plakal, ale byl odhodlaný, že na jeho pohřbu už plakat nebude. Nebrečel zato dostal svůj první záchvat agrese. Jeho kamaráda nepohřbili jako každého normální člověka. Byl hozen do hromadného hrobu bez zasypání, beze všeho. Nikdy už se tam nepřiblížil, nechtěl vidět, jak hnije a jak ho zakrývají další těla. Tfuj. Musel si najít novou zálibu. V knihovně si našel takovou velkou tlustou knihu s obrázky ptactva. Dokonce tam byla jedna fotka - havrana. Tajně ji vytrhl a nechal si ji dosud. Chtěl být havranem a uletět pryč. Poté nastalo další peklo zvané škola. Nebavilo ho to. Nikdy a vůbec. Proto nosil špatné známky a byl zas bit. Z duše to tam nenáviděl. Bylo to jako boj o život - s dětmi se prali o jídlo, o kousek nového oděvu a byli za boje biti. Ovšem bojovali dál, každý si chtěl pro sebe ukrást alespoň kousek tvrdého chleba navíc. Naštěstí, všechno jednou musí skončit a skončilo i tohle peklo. V patnácti letech si sebral svých pár krámů a byl doslova vyhozen na ulici. Netušil, co by tak dělal, chvilku hledal a také našel. Začal pracovat v uhelné elektrárně na jedné z nejnebezpečnějších pozic. Ovšem bylo to o trochu lépe placené, než ostatní místa. Pracoval u kotlů, kam se házelo uhlí. Poté spal v jednom nepoužívaném úseku a jen málokdy jedl. Rychle ztrácel váhu i odhodlání, ale šel si za svým cílem. Schraňoval každý drobák a vyplatilo se. Po dlouhé době si pořídil vlastní byt. No byt je trochu barvité slovo, je to jedna místnost na spaní, druhá s dlaždičkami na zemi a jedním kohoutkem, ze kterého teče jen studená voda. Později si pořídil starou postel a nějaké to základní vybavení. Dokonce i takové to přenosné topení, aby neumrzl! Začal se mít celkem fajnově, jelikož si mol dovolit i jídlo, nabral malinko svalové hmoty a už nevypadá jako kostlivec obalený kůží. Nakonec si dovolil i takový luxus jako barvičky a pokreslil si staré zažloutlé stěny pokoje. A teď se konečně cítí aspoň trochu jako plnohodnotný člověk.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92