Tuesday, December 09, 2014

Rozhovor s Archerem

Paris Michell: *Přijde na pódium a všechny reflektory se rozsvítí a publikum začne tleskat. Má na sobě oblečené fialové upnuté šaty dlouhé až na zem, a vlasy sčesané nahoru. Jde se postavit k místu, kde jsou připravené sedačky.* Tak vítám Vás tu u dnešního rozhovoru s Archem Francisem Jr. Tak prosím přivítejme našeho vítěze velikým potleskem *Vyzve publikum a koukne k místu, z kterého by měl Archer přijít na pódium.*

Archer Francis Jr.: *Vyjde na pódium v tom obleku, do kterého ho navlékli. Ví, že by se měl usmívat, že by měl být šťastný, ale nějak mu to nejde. Jak by mohl, když jsou mrtví a on tady. Ale na druhou stranu ví, že za tohle by ho Greer - a možná i Sylver - přizabila. Nejspíš proto se pokusí vydolovat nějaký ten úsměv, ačkoli určitě nebude tak hezký jako před arénou.* Dobrý večer *Řekne, když dojde k Paris.*

Paris Michell: Tobě taky dobrý večer. Jsem ráda, že tě tady opět máme. *Řekne mu, a vřele se na něho usměje.* Prosím posaď se. *Řekne a sama si sedne do křesla určené pro moderátory.* Tak bylo to docela náročných pár dnů, že? Ale teď jsi tady jako vítěz. Pověz mi, jak se cítíš? *Zeptá se ho.* Musí to být určitě skvělý pocit odejít z arény jako vítěz.

Archer Francis Jr.: Hmm *Posadí se do připraveného křesla speciálně pro něj. A snaží se myslet na šťastné myšlenky.* Jo, to rozhodně bylo. Nejhorší byla ta žízeň a ten hlad, ale jak na nás poslali ty dva ošklivé muty, tak to taky zrovna nebyla procházka růžovou zahradou. *Nepříjemně se ošije, když si je oba představí.* Nemluvě o těch, co se Vás snaží zabít, a tím pádem zabíjíte i vy. *Vybaví se mu, jak zabil tu dívku a je mu ze sebe zle.* Jak se cítím? Co myslíte vy? Já totiž vůbec nevím, jak se mám cítit nebo co mám cítit. Jestli mám být rád, že žiju nebo pořád bez přestání plakat nebo něco úplně jiného. *Zavrtí hlavou. Cítí, jak se mu do očí nahrnuli slzičky, a tak je rychle rozmrká.*

Paris Michell: *Přikyvuje a se zaujetím ho poslouchá.* Ano, byla to velmi zajímavá aréna a plná různých mutů. *Řekne a poslouchá ho dál.* Myslím, že to budeš muset ještě trochu probrat, že? Ale na to budeš mít určitě dost času v kraji. *Usměje se na něho.* A pověz mi o tom tvém spojenectví. Tahle aréna byla zajímavá taky těmi spojenectvími. Nejvíce byli krajané při sobě, ale ty jsi byl ve skupince i s profíky z Druhého a Prvního kraje. Co tě k tomu vedlo? Nebyl čas, kdy sis říkal, jestli jim můžeš věřit? Přece jen vypadají dost zákeřně. *Zasměje se, ale sama by nechtěla mít s nimi nic společné, kromě fandění jim.*

Archer Francis Jr.: Ano, to ano *Řekne. Slzy se mu podařilo zahnat.* Jo, to byl. *Pokusí se usmát.* No, abych pravdu řekl, tak mě k tomu vedlo to, že jsem oslavoval v jídelně své soukromko a přišla tam Callista, a oznámila mi, že za ní byla Desirée Mason s tím, že mě profíci chtějí do spojenectví. Sám jsem to nechápal, ale ona mi to zvládla domluvit. *Pokrčí rameny.* Jediný, komu jsem moc nevěřil byl Neyo z Jedničky. Nevím proč, prostě mi neseděl, ale Sylverovi a Greer jsem věřil. *Zase se mu do očí nahrnou slzičky.* Měl jsem je rád jako rodinu. Byli jako mí starší sourozenci a stejně tak Tallys. *Steče mu první slza, kterou si hned otře.* Nebyli zákeřní, jen se chtěli dostat domů jako každý. *Setře si druhou a snaží se je zahnat mrkáním, ale to nepomáhá, a tak se zakouká do světla, aby přestal plakat.*

Paris Michell: *Sama to viděla a dojalo jí to jejich spojenectví a teď ji i dojímá jeho vyprávění, ale zachovává si profesionální tvář chápavé moderátorky.* Ano, bylo opravdu smutné, jak to dopadlo, ale ty jsi to dokázal, a tak si musíš to vítězství užít. *Usměje se na něho povzbudivě a změní teď téma na něco příjemnějšího.* Co máš v plánu až se vrátíš domů do kraje? Určitě jsi měl nějaké koníčky, ke kterým by ses rád vrátil.

Archer Francis Jr.: *Dobrý. Přestal plakat. Poslouchá její řeč a trošku přikyvuje, když se na něj usměje, tak se jí pokusí ten úsměv vrátit.* První, co mě doma čeká je nejspíš pořádná přednáška od mých sestřiček. *Usměje se, jelikož nemůže být smutný, když o nich mluví.* O tom, jak jsem si z nich chtěl udělat srandu na sklizni. *Pokrčí rameny a odpovídá na své koníčky.* No měl jsem, ale v něm pokračovat už nejspíš nebudu nebo jenom výjimečně. *Nemá ani nejmenší náladu na kanadské žertíky.* Možná budu umělec jako byla maminka nebo se začnu učit nějaká bojová umění nebo cokoli jiného.

Paris Michell: Hm, umělec, to zní zajímavě, tak to ti držím palce ať uspěješ. *Ukáže, jak drží palce a usměje se.* Bojová umění? To bude asi velmi zajímavé, třeba pak budeš moct i něco poradit svěřencům, i když to budou mít na starost spíš trenéři. Ale v aréně jsi používal sekeru, tak jí budeš ještě nějak využívat? Přece jen jsi ze Sedmého kraje.

Archer Francis Jr.: Třeba i jo, ale nejspíš to přenechám těm vašim trenérům ve výcvikáči. *Řekne a dál jí poslouchá. Ta její otázka ho pobaví, jelikož si vůbec nedokáže představit všechnu tu každodenní dřinu bez sekery, ale pak mu dojde, že on to už nebude muset dělat.* Ovšemže ji budu používat dál, ale určitě na jiné účely než v aréně. Určitě se využije na sekání dříví. *Pokrčí rameny, ačkoli by mu možná vůbec nevadilo, kdyby jí už nikdy neviděl.*

Paris Michell: Tak to je samozřejmé, že ne jako v aréně. *Zasměje se.* Tak doufám, že si doma to své vítězství užiješ. Sedmý kraj musí být určitě pyšný a až budeš mít hotové nějaké umělecké dílo, tak bych ho ráda viděla. *Usměje se, a pak se postaví.* Tak a teď bych ráda přivítala naší jedinečnou prezidentku Vivian Virtue. *Uvítá ji a zatleská.*

Vivian Virtue: *V celé své bílé kráse a eleganci se objeví na pódiu, absolutně si nevšímá lidí, co tam sedí a dívají se na rozhovor s tímhle malým vítězem, který vlastně vůbec neměl vyhrát, protože je moc malý a kdyby vyhrál někdo z Dvojky, bylo by to asi lepší. Ale je to jejich problém, že tady teď nestojí někdo z nich, ona teď jenom dělá tuhle naprosto nemilou povinnost. Jenom kývne na pozdrav té moderátorce, kterou vlastně taky skoro vůbec nezná a potom už se zaměří na Archera. Samozřejmě se na něj vůbec neusměje, i když je to velký zázrak, že někdo takhle malý dokázal vyváznout. Od nějaké avoxky, která stojí vedle, z červeného polštářku vezme jednoduchou zlatou korunku, udělanou přesně na velikost jeho hlavy. Ještě mu ji nasadí na hlavu.* Gratuluji. Naložte se svým životem dobře. *Nikdo přeci nechce, aby další oblíbení vítězové zemřeli, ještě ke všemu svou vinnou. Ještě se na něj podívá a potom si odejde sednout do svého křesla, aby si mohla vychutnat rekapitulaci Her.*

Archer Francis Jr.: Dobře, takže jestli se mi nějaké dílo povede, tak Vám ho pošlu. *Odpoví Paris. Vykulí oči. Korunu mu předá prezidentka? Rychle vstane než prezidentka vyjde na pódium a také zatleská. Nechá si na hlavu nasadit tu korunu.* Děkuji, madam. Ano, vynasnažím se. *Odpoví a posadí se. Teď ho čeká ta ošklivá povinnost sledovat hry. Vidět znovu, jak umírá Greer a Sylver. Vidět umírat Tallys a vidět, jak se z něho stává vrah.*


Světla zhasnuta, velké plátno je již na scéně a nezbývá nic jiného než spustit odpočítávání. Kapitolané už se smějí nedočkavostí a i vítěz si tak může podívat na celou arénu, kde uvidí záběry, které se mu vyhnuli, a tak má tu šanci se podívat, jak to probíhalo mimo jeho spojenectví a něj. REKAPITULACE HER je spuštěna, musí se jim pochválit úchvatná akustika.

Paris Michell: *Otočí se k plátnu a se zájmem se kouká na rekapitulaci. Má to tak ráda, takhle to zase může prožít. Když rekapitulace skončí otočí se s úsměvem zpět k publiku.* Tak to by bylo pro dnešní večer vše. Snad jste si užili rekapitulaci a společnost našeho mladičkého vítěze 122. Her, a tím to se s Vámi loučím a uvidíme zase u další ho ročníku. *Řekne a pak se reflektory zhasnou a všichni odejdou pryč.*

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92