Thursday, September 18, 2014

4th Pentagames - Rozhovory I



Poslední akce v Kapitolu předtím, než se splátci vydají do arény. To, co mají všichni kapitolané ta rádi, a to je seznamování se se splátci. Kapitolané se tu pomalu a pohodlně usazují na svých místech, jelikož už to každou chvíli začne. Když se v místnosti trošičku setmí a ozve se známá fanfára, tak zpoza rohu se konečně na pódium už řítí letošní moderátorka, Regan Cais.
*Docupitá na pódium s mikrofónem, který je zdobený několika drahými kameny. Na sobě má trochu ujeté koktejlové šaty, které září pastelovými barvami.* Dobrý podvečer, přeji všem obyvatelům Kapitolu! Dnes je náš oblíbený rozhovorový den a už hned si představíme první splátkyni letošních Her, Aydee Fletcher z 1. kraje! Prosím potlesk pro úžasnou Aydee! *Řekne to s nějvětším elánem, který si ona mohla dovolit.*
*Naštvaně se zvedne s láhví vína se dopotácí na pódium. Na tváři se ji objeví drobný úsměv plné arogance. Zamává na osazenstvo láhví.* Dobrý večer, Regan. *Pozdraví ji, jakmile se k ní dostatečně přiblíží a usadí se na pohovku, načež potřese láhví směrem k Regan.* Dáte si? *Zeptá se a sama si nalije a uskrne si.*

*Všímá si láhev vína v její ruce, ale nechá jí to, ať si dělá co chce.* Zdravím Tě. *Pousměje se na ní a prohlíží si jí, načež se také posadí, aby tady jen ta tupě nestála.* Oh, díky. *Tak proč by si nedala, zletile moc nevypadá a to nikdo z těch splátců asi.* Takže jsi nejspíš podlehla vínku, že? *Podívá se na láhev a potom na ní.* Aby jsi do arény nešla s kocovinou. *Zasměje se.*
*Do jiné skleničky nalije víno, přičemž si počíná velmi dobře. Je už na první pohled jasné, že už s tím má zkušenosti. Podá ji sklenku, načež položí láhev na zem vedle pohovky.* Oh, ano. Rozhodně je tu chutnější než v našem kraji, i když je mi to vlastně blbé takhle podrazovat vlastní kraj. *Ledabyle pokrčí rameny a ušklíbne se.* Budu se snažit, ale samozřejmě kdoví jestli to přeženu. *Nakloní hlavu na stranu a uculí se.*

*Vezme si od ní sklenku a nadzvedne jí vzhůru.* Tak tedy na zdraví. *A ťukne si s ní a poté si ze sklenky i trošku upije, ale od toho tu není, musí jí položit další otázky, takže si odkašle a pustí se dál.* Aydee, byl tvým snem se někdy dostat do Hladových her? A co od sebe vůbec očekáváš?
Na zdraví. *Také podzvedne skleničku, ťukne si a napije se. Vzápětí si ji opatrně položí na klín a obejme ji rukama.* Ano. Od té doby, kdy jsem vzala do ruky šavli, jsem věděla co je mým celoživotním snem. Chtěla jsem ukázat ostatním, že i ve mě je bojovnice... A je celkem škoda, že jsem se nepřihlásila dobrovolně. Byla jsem poněkud mimo. *Ušklíbne se nad tou vzpomínkou a odhrne si z obličeje zbloudilý pramínek.* Že dokážu ostatním ukázat, kdo je tady šéf. A doufám, že si to ostatní uvědomujou. *Otočí hlavu ke kameře a na tváři se ji objeví chladný úsměv.*

No, aspoň v tobě je bojovnice. *Nadšeně zajásá, ale nebylo to poněkud úplně nejlepší nadšení.* Letos bohužel nejsou profíci tak hvězdičkoví a je to celkem škoda. Nechci je teda urazit, třeba nám v aréně ukážou něco úžasného, ale zatím se teda nedařilo. *Kysele se zašklebí.* Ty jsi ale neměla zas tak špatné hodnocení, spojila ses vůbec s někým z profíků nebo spojila ses vůbec s někým?
*Potěšeně se usměje, když moderátorka projeví nadšení, i když bylo dá se říci předstírané.* To jsem si všimla i na začátku. Především na spolukrajana, který se odvážil udělat věřejný striptýz. Doufám, že vám to neznechutilo myšlenky na náš kraj. Někdy se najdou i mezi nejlepšími hňupové.*Pokrčí rameny a upije si ze skleničky.* Spoilery. *Odpoví na další otázku a nechává si načas.* Sice to není největší tajemství, ale i tak vám nechci kazit zábavu. *Dodává po chvilce a nalije si do skleničky další várku vína.* Chcete si přidat? *Zeptá se jí a podívá se na její skleničku.*

Dobrá, tak to se budeme na tvé překvapení těšit. *Ona má ještě skleničku plnou, takže jen zavrtí hlavou.* A hlavně náš čas už vypršel, takže tě musím poprosit, aby si sem pustila další osobu. *Zvedne se a dojde na okraj pódia, ne tak, aby potom spadla.* Tak to byla Aydee, ještě jednou potlesk pro ní!
To se rozhodně těšte, snad vás nezklamu. *Ušklíbne se a při odmítnutí další dávky zazátkuje láhev. Zvedne se z pohovky a věnuje poslední úsměv osazenstvu.* Dobrou noc, Kapitole. *Zamíří pomalu pryč z pódia. Párkrát se cestou zapotácí a jakmile je v zákulisí vrazí první osobě, která ji vpadne do ruky, láhev. Následovně zamíří pryč za účelem najít něco silnějšího než víno.*
Jsi ráda, že se jmenuješ zázvor?
*Lehce se zakaboní.* Nikdy jsem to moc neřešila. Měla bych být ráda? *Snaží se zakrýt to, že to ve skutečnosti nevěděla. Věděla sice, že se jmenuje po nějaké rostlině, ale až doposud nevěděla po jaké.* A co vy? Jste ráda, že se jmenuji zázvor? *Nadhodí otázku s úsměvem a samozřejmě na ní nečeká žádnou odpověď.*

Jakou si představuješ letošní arénu?
Vlastně o ní ani moc představ raději nemám, protože aréna je každý rok jiná a ne vždy odpovídá představám. *Na zlomek vteřiny se zadívá kamsi vzhůru, jako by tam hledala odpovědi, a pak opět sklopí zrak zpátky.* Může to být vyprahlá pustina nebo také naopak moře. Jednou jsme tu měli dokonce vesmír, že? *Zeptá se řečnickou otázkou publika.* Takže já si raději nepředstavuji nic. *Semkne rty.*

Máš ráda sýry? Jaké je tvoje nejoblíbenější jídlo a vůbec, chutná ti v Kapitolu?
Sýry? Párkrát jsem něco takového jedla, to ano. Pamatuji si, že jeden z nich děsně smrděl, takže jsem si ho raději nedala. Jinak mám k sýrům celkem neutrální vztah. *Snaží se zakrýt nervozitu a nepřestává se usmívat.* Já mám ráda míchaná vejce s cibulí a špekem. *Olízne si mlsně rty špičkou jazyka. Už raději nezmiňuje, že ne vždy mají ve třetím kraji k dispozici vejce, cibuli nebo špek. Nechce tu dělat Capitolanům ještě zkreslenější představu o krajích, než má.* oproti domácímu jídlu je to změna, ani jsem neměla čas všechno ochutnat. Něco mi tu chutná, něco ne. Většinou mi nechutnají taková ta divná jídla. Měla jsem třeba dort, který chutnal jako sýr. Nemají být dorty náhodou sladké? *Pozvedne lehce jedno obočí nahoru.* Ale hodně mi tu chutnalo takové těstové kolo... Byla na něm zelenina... a maso.... a sýr. *U sýru se usměje.* Vy tu asi dáváte sýr do všeho, že?
Jaký máš pocit z Hladových her a z letošních splátců?
*Přijde na pódium a ani se skoro nepodívá na publikum, ani skoro na tu moderátorku, ale když se jí zeptá na otázku, tak jí z toho tranzu vytáhla a není z toho nadšená, takže se tam na ně všechny šklebí.* Co? Jo, jasně. Hladový hry, ty jsou fajn. *Pokrčí rameny.* Dobrá hra je to, kdo to vůbec vymyslel? Neberte to nijak zle, ale nejsem dobrá na jména. *Podívá se na po moderátorce.* No a ti splátci? Nevím, nevšímala jsem si jich, takže nevím, co jsou zač, stejně to tady není žádný seznamovací kroužek, ne?

Líbí se ti zde v hlavním městě Panemu? Byla bys tu radši tu nebo ve 4. kraji?
*Pokrčí opět rameny, co jim na to má sakra říct.* To jsou otázky. *Mumlá si pro sebe, ale blízkost mikrofonu mohla začinit, že to mohli slyšet další lidé.* Víte? Já nevím, vždyť je to jedno, ne? Možná tady. Máte tu všechno, takže by bylo fajn se tu válet po celý den a pozorovat všechno okolo a nechat se ovívat a všichni by mi služkovali, celkem služný život si myslím. *Zašklebí se.*

A vzkázala bys své rodině nebo přátelům něco?
*Teď jí to rozesmálo, ale všichni se na ní asi budou dívat jako na idiota, takže radši přestane.* Nic, prostě nic. Není, co jim říct. Moje rodina si mě ani neváží a kámoše nemám, tak co s tím. *Ukáže do kamery prostředníček a že se toho nestydí.* Já jim ukážu, co umím. A jestli umřu, tak jim to bude stejně jedno! *Zasměje se tomu a pak se zase zklidní.* A to je vše.
*vážně se strašně těší, protože rozhovory, to je její chvilka slávy. Jakože fajn, na přehlídce taky byla vidět, ale tam měla moc práce s tím, aby její krajan nepřežil tu jízdu, a při soukromáku ji neviděl nikdo, protože se ani nedostala do dveří. Tady naštěstí nejsou žádné dveře vedoucí na pódium, takže se nemusí bát, že by se tam nedostala. Když už je konečně na radě, nemohla se na tuhle chvilku dočkat, jenom mává a jde si sednout k té sympatické paní*

Tvoje mamka je slavná vítězka. Myslíš si, že to s tebou dopadne jako s ní a budete společně žít vítězovský život jako Masonovi?
Jo, moje mamka je vážně super. Jakože, jo, není zase tak velký problém, aby to se mnou dopadlo stejně jako s ní, takže se může celkem dobře stát, že vyhraju. Spíš pro to samozřejmě udělám všechno, i když bych pro to teoreticky nemusela dělat nic, protože já jsem se narodila až po tom, co se moje mamka vítězkou stala, takže to mám v krvi a je to jasný, že pokud už někdo vítězem má být, jsem to já. Teda nevím, jestli bych chtěla mít dvě děti jako ona, ale můj brácha je taky fajn, i když bych nechtěla mít kluka, kdybych měla děti. Protože jo, Masonovým se povedlo, že mají obě dvě živé dcery, kéž by se tohle povedlo i mojí mamince, ale to by musela mému bratrovi nejdřív změnit pohlaví. Není to šílená představa, že bychom potom byly dva rodinné nepřátelské klany? Teda já mám ráda všechny vítěze s příjmením Mason, protože jsou super a já si dokonce myslím, že alespoň ta nejmladší Desirée je rytíř Jedi. Ovšem, když o tom tak přemýšlím, tak ona je spíš na té špatné straně, takže ona by spíš byla Sith. Ale to je jedno, kdybych já byla kdokoli z těhle známých dokonalých lidí, to by bylo super! *všechno to říká strašně rychle, protože toho má hodně říct a vážně ráda se předvádí, kolik toho o vítězovském světě ví*

Jaký je tvůj nejoblíbenější vítěz a proč? A jaké 3 vítěze bys chtěla mít ve spojenectví a proč?
*když uslyší tuhle supráckou otázku, jenom si zakryje rukama pusu, aby úplně fanouškovsky neječela před celou zemí, ale své nadšení skrýt nedokáže* Lewis! Lewis, Lewis, Lewis, Lewis, Lewis! On je tak dokonalý a úžasný, úplně nejúžasnější a nejdokonalejší člověk, co kdy chodil po zemi! Rozhodně je to on! Sledovala jsem ho, když byl v aréně a bylo mi jasný, že jestli svůj život někdy někomu zasvětím, bude to on. Dokonce mám v plánu založit jeho sektu! A když potom vyhrál, tak to bylo strašně super, protože se o něm všude objevily informace, ty samozřejmě umím nazpaměť, protože jeho život je taky tak dokonalý, jako je on sám. Je to jako já bych byla Arwen a on Aragorn. Nebo ne, spíš Eówyn, ale i ona je šťastná. A potom jsem ho dokonce naživo potkala! Chápete to? Já jsem ho potkala, svého nejoblíbenějšího vítěze, byl u nás v kraji na turné a potom mi podepsal svou fotku! Samozřejmě byl celou dobu naprosto milý a dokonalý a v životě jsem neviděla vítěze, který by byl tak strašně super ke mně a k celému našemu kraji. Možná až na mamku, ale to se nepočítá, ta je z rodiny. Ovšem Lewis je něco jiného, protože je z jiného kraje, ono dvojka je taky úplně super kraj, protože tam jsou super lidi, prostě o level úplně jinde. A i když to moc lidí neví, on je jeden z nejlepších rytířů Jedi! Já jediná jsem ho prokoukla a nikdo jiný mi to nevěří, ale je to jasný. Možná umí ovládat sílu ještě líp než já, tomu bych se vůbec nedivila. Takže je mi jasné, že pokud už mám vyhrát, a samozřejmě, pochybuju, že je v aréně někdo lepším kandidátem na výhru, nebude to kvůli kraji, vždyť nemáme zase tak málo vítězů, ani ne tak kvůli mamce, i když by určitě nebyla šťastná, kdybych třeba nějakým nedopatřením umřela, ale hlavně kvůli Lewisovi, protože on si zaslouží, abych s ním mohla být trošku déle. Absolutně chápu, že si na mě třeba ani nepamatuje, vždyť mě potkal jenom jednou a ještě napsal moje jméno špatně, ale to mi vůbec nevadí, kdyžtak se přejmenuju, protože má hodně práce, ale takhle bych si mohla být jista, že ho můžu vidět kdykoli. Neexistuje nic lepšího. A spojence? On, rozhodně, abych si mohla být jistá, že je pořád naživu, moje mamka, protože je to moje mamka a je dost hustá, když jsem se dívala na její ročník, byla vážně dobrá, a dál nevím, možná někdo z dvojky, protože mám ten kraj vážně ráda a mají tam dobrý vítěze, záleží na tom, jestli by byli dostatečně hodni mě.

Spadla jsi někdy do kanálu?
Do kanálu? Vy jste četla můj životopis? *zavrtí nad tím hlavou, doufá, že ne* Nedá se říct, že bych tam vyloženě spadla, ale v kanálech už jsem párkrát byla. Podle mě jsou dost nebezpečný, protože v nich můžou žít nějací potomci Gluma a ten je pěkně odporný, ale já jsem tam žádné nenašla, což je fajn, asi se mě všichni bojí. Ale je to dobrá představa, že kdybych padala do nějakýho vážně hlubokýho kanálu, tak bych stihla vyndat hůlku a přivolat si svoje koště a potom na něm odletět. Takže bych se nerozmázla dole o zem. Nebo kdybych to nestihla nebo by se mi ta hůlka třeba zlomila, tak doufám, že bych dopadla na někoho pod sebou. Jo, třeba svého krajana, co je tady v Hrách, to by vůbec nevadilo, kdybych dopadla na něj *sladce se usměje a podívá do publika, aby bylo jasné, že ona je v téhle nenávistné kauze oběť a ne agresor, i když všem musí být jasné, že to bude ona, kdo svého druha z kraje připraví o hlavu jako první. A potom se ještě s tím sladkým úsměvem zvedne, pošle několik pusinek do publika, protože se jí to tady strašně líbilo, klidně by rozhovorovala pořád, ale už musí jít pryč, takže ještě zamává a přemístí se mimo pódium*
Není ani nervózní. Na to je až moc dokonalý. Prostě si tam stojí a čeká až zavolají jeho jméno a on to bude mít konečně z krku. Musí vymyslet ještě jak se zbaví té malé otrapy a tohle ho jenom rozptyluje. Hned jak uslyší svoje jméno, napochoduje si to přímo ke křeslu do, kterého hned zapadne a jenom párkrát kývne na publikum jako na pozdrav. Už to chce mít za sebou, takže tam nedočkavě čeká na první otázku.*

Myslíš si, že se letos stane jedničkou právě 5.kraj nebo snad si myslíš, že je jiný favorit?
No tak není snad pravda, že každý si myslí že vyhraje právě on? Já nejsem výjimkou. Vlastně jsem. *Zamyslí se, protože mu to moc nedávalo smysl, ale nad tím jenom pokrčí rameny.* Já si to nemyslím, já jsem vlastně dost jistej. Víte řeknu vám tajemství. Viděl jsem to co možná někteří z vás, jen si nechtějí přiznat že se jim to nezdálo. Když jsem byl tehdy u těch mimozemšťanů, dali mi něco do těla. Něco velice mocného, nedokážu to popsat, ale od té doby se cítím tak nějak silněji. Vím že mi to pomůže vyhrát!

Jaké jsou tvé největší obavy?
*Uchechtne se* No víte, momentálně mi dělá starost jedna myšlenka a to, že by mohla,ač je tam šance malá tak tam je, vyhrát moje spolukrajanka. Možná to teď zní divně, že nechci, aby vyhrál někdo z 5. kraje. To já chci samozřejmě, a taky to bude já, jen nechci aby to byl někdo jako ONA! Jde o to, že ona není jako my, lidi z 5. kraje. Ona je ,vlastně, ani nevím co je. Rozhodně ji nekoluje v žilách krev z 5. kraje, jako mám já a všichni jeho obyvatelé. To mě opravdu děsí nejvíc, protože když už to nějaký obyvatel 5. kraje, jak jsem říkal - já, * mrkne* vyhraje, tak by to měl být opravdu hrdý krajan. Takový jako JÁ! A to ona není!

Kdyby jsi nebyl splátce, narodil ses jako kapitolan nebo jsi dosáhl vítězství, chtěl bys někdy být členem Hunger Games týmu? Jestli bys pracoval na aréně a podobných věcech.
Tak nad tímhle jsem nikdy neuvažoval. Jenže vzhledem k tomu že se tím vítězem opravdu stanu, však vy víte, a přestěhuju se do kapitolu, tak to budu muset promyslet. Ale nejspíš se budu věnovat dál hledání mých vesmírných přátel. Vím že tam jsou a hledají mě mezi vámi všemi a až mě najdou tak pojedu s nimi do neznáma * nad tou myšlenkou se tak zamyslí že se dívá úctyhodných pár chvil bůh ví kam a sní o jeho návratu do vesmíru. Jak se vrátí zpátky na zem podívá se na moderátorku, že je to všechno. Rozloučí se s publikem skromným mávnutím a odkráčí si to zpátky do zákulisí. Je spokojený jak to vymyslel na tu jeho spolukrajanku, teď už jenom počkat na arénu, kde bude mít možnost ji konečně zabít.*
Další na řadě tu máme Zacha Callaghana! Přivítejte tohoto tvora! *Zajásá, jelikož je v půlce už.*
*Dojde na pódium za Regan, je nervní z toho, co tu provede. Snad to nebude taková katastrofa, cestou se snaží smát na ostatní i na kameru, aby nevypadal, že z něj bude úplná troska.* Dobrý večer všem. *Nezapomene i na milý úsměv.*

*Všímá si, že je vysmátý nějak až moc. Třeba je to velký optimista, ale to si ona nemyslí.* Taky tě tu vítám a všichni ostatní v Kapitolu také. *Pousměje se na něj.* Tak jak se máš? Co si celou dobu dělal, jak se ti tu líbí?
*Nervózně se dívá tam a sem. Neví na koho první, jestli na Regan nebo na publikum.* Já, já se mám dobře a líbí se mi tu. Máte tu fakt hezký a ty budovy jsou masakr. *Usměje se.* A řekl bych, že se mám dobře, ale už to potom asi půjde z kopce.

Paráda, jsme rádi, že se ti tu tolik líbí. A vůbec, proč tak špatně. Chápu, že můžeš být zítřkem trochu nervózní, ale když budeš takhle nervózní, tak z toho nic mít nebudeš a bude to horší. Věř mi. *Mrkne na něj.* Takže se budeme bavit o něčem zábavném. Chtěl si někdy navštívit jiné kraje?
*Kývne na to.* Já jsem chtěl vždycky cestovat, ale neměl jsem k tomu možnost. Aspoň, že v našem kraji je tolik srandy. Je tam metro, je to zábava, ale škoda, že nemáme licenci si odcestovat jinam, ale chápu, že by to nebylo fér. *Už je to o něco lepší, vzal si její radu a pokouší se nebýt nervózní.*

*Pečlivě ho poslouchá, ačkoliv je hodně unavená, tak se i tak pokouší, aby tady dávala pozornost všem splátců.* To tam musíte mít zajímavý, metrem bych si někdy chtěla zajezdit, určitě to musí být švanda. *Zasměje se.* A hele, tvoje skóre nebylo nejhorší a dokonce než většina splátců, to je dobrý, ne?
*Zasměje se taky.* Divím se, že v takovém velkoměstě nemáte metro. Moje skóre mohlo být lepší, ale očekávala jsem, že to bude něco hroznýho. Nakonec to dopadlo dobře, ale skóre není vítězství. *Zesmutní hlasem, ale přitom se směje, aby to zakryl.* Uvidíme, co z toho bude.

Ano, uvidíme později. Samozřejmě ti držím palce a ať to zvládneš a třeba se ještě shledáme. *Vstane z křesla a ještě jednou představí splátce.* Zach Callaghan, bez jeho kraje by sem žádný splátce nepřijel na Hunger Games! *Zatleská mu.*
Děkuji vám za čas a mějte se i vy. *Usměje se na Regan a zvedne se s ní, potom už rychle zmizí co nejrychleji z pódia, aby se šel ukrýt do svého pokoje.*

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92