Friday, March 07, 2014

114th Annual HG - Rozhovory (Part I)

  • 1. CERSEI DARKHOLME
  • BODY = rozhovor: 7/10 - oblečení: 9/10 || Designer: Larissa de Monmarie
*Přenese se přes pódium jako na obláčku, rozdávajíc úsměvy a drobná mávnutí na všechny strany. Když si odbude uvítací hovadinky s moderátorkou, usadí se do křesla, hodí nožku přes nožku, letmo si upraví vlasy a s nadšeným malým úsměvem čeká na palbu otázek*

Vítám tě, drahá Cersei! Myslím si, že nejsem jediná, která má pocit, že První kraj nám začíná zaostávat. Přeci jenom, je na čase mu pořídit dalšího vítěze. Cítíš se připravená toho místo v aréně vybojovat?
*Naočko se zahihňá* Co na to říct. Ačkoliv profesionální kraje prokázaly, co takový profík dokáže, nejspíš byste řekli, že se nás pořád neusmála ta správná dávka štěstí. Ale žádné strachy *Zavrtí dlouhým ukazováčkem, který zdobí perfektně upravený nehtík* Připravenější už nebudu. Abych pravdu řekla, já ani tak přání štěstěny nechci. Na rozdíl od minulých splátců nepotřebuji k výhře štěstí.

A co si tak vůbec myslíš o našich milých vítězích? Přijde ti některý z nich sympatický, nebo naopak myslíš, že si některý z nich své vítězství nezaslouží ?
*S úsměvem přilepeným na tváři poslouchá* Víte, nemám žádné favority *Odkašle si a významně se podívá do kamery* Nemusí mi být sympatičtí. Já se na ně ani tak nedívám. Jsou to zkrátka lidé, kteří ukázali všem maximum, co se od splátců očekává. Přežili. A proto mají všichni do jednoho můj respekt a obdiv *Povzdechne si* Chápu, že pro vás v Kapitolu je to asi o něčem jiném. Nicméně pro mě jsou hrdinové všichni.

Teď něco z domova. Myslíš si že by měl váš kraj dostat nějaké bližší zaměření? Něco jako 4. kraj se věnuje rybolovu a 12. hornictví ? Nebo jsi spokojená s tím jak je to teď ?
*Překvapeně vydechne* Náš skvělý 1.kraj nepotřebuje žádné další zaměření. Luxus je sám o sobě hodně specifická věc, slečno *Zavrtí nad její otázkou hlavou* A rozhodně si nemyslím, že by si měl vzít pokud by šlo o změnu mustr ve 12. kraji *To ji přinutí ještě pořádně zakroutit kukadlama, ať je zcela jasné, jaký zastává postoj* Naopak. Já jsem velmi spokojená s tím, jakým směrem se můj rodný kraj ubírá. Na takové dokonalé souhře není potřeba nic měnit *Dodá se sebejistým úsměvem. Její čas se nachýlil ke konci, takže stihne jen decentní pukrle, rozloučení se s moderátorkou a pak už hezky rychle zpět do zákulisí*
  • 1. MAX MATEIRE
  • BODY = rozhovor: 8/10 - oblečení: 7/10 || Designer: Larissa de Monmarie
*Když uslyší své jméno, hezky si urovná svoje oblečení a pomalu vstane. Rychlím krokem zamíří na pódium a s pohledem upřeným do publika míří ke křeslu. Před očima se mu míhá tolik různých tváří, že mu pomalu splývají v jednu duhovou skvrnu. Po chvilce, která mu připadá jako věčnost, se konečně dostane k tomu křeslu. Ukloní se moderátorce i publiku a posadí se. Aby zakryl svoji nervozitu, ležérně si přehodí nohu přes nohu a nasadí hezký úsměv.*

Jsi mladý kluk takže je jistě na místě otázka kolik toho vlastně umíš? Co třeba kromě boje, takové, vaření a pečení?
*Při první otázce má pocit, že si z něj ta žena dělá srandu, ale nejspíš to myslela opravdu vážně.* No abych řekl pravdu, velmi rád pomáhám v kuchyni. Nejraději dělám ochutnavače, ale to mě pak většina žen a dívek vyžene ven s tím, že mi příště namlátí válečkem či vařečkou. Vůbec netuším, co proti mě mají...* řekne se smíchem, protože dobře ví, že by neměl ujídat všechno z plechu, ale jemu to zkrátka nedá.* A jinak jsem se od malička učil s mečem a noži, ale jedna moc milá dívka mi ukázala, že existují i jiné, mnohem silnější zbraně, které nelze jen tak jednoduše získat...*váhavě se usměje a doufá, že všem dojde, jakou zbraň má namysli. /Láska překoná všechny nesnáze a láska je silnější než nejlepší meč./ pomyslí si a s očekáváním další otázky se usměje.*

A co přítelkyně? Všichni víme že v tomto období se klukům nejvíce bouří hormony *mrkne na něj*
*Jakmile uslyší otázku, zbledne. Sice věděl, že na to téma jednou dojde, ale doufal, že ne tak brzy. Po chvilce hlubokého dýchání se zase uklidí a do obličeje se mu vrátí jeho běžná barva.* Ach ano, hormony se bouřily, ale opravdovou bouři jsem zažil pouze jednou u jedné překrásné dívky. Už teď mi chybí její nádherné černé vlasy, její překrásné oči, které mě vždycky okouzlí, ale hlavně mi chybí její nádherný a veselý smích...* zašeptá smutně a před očima se mu objevuje její obličej, jak má ve vlasech toho barevného ptáčka, kterého jí tam dal při jejich prvním setkání.* Často jsme spolu chodili do lesa či do parku, byli jsme spolu na zmrzlině a já ji učil, jak správně vrhat nože... V uších slyším její zvonivý hlas, jak pořád opakuje její jméno Carmen. Miloval jsem jí a je to jediná dívka, která si získala celé mé srdce.* Otočí se ke kameře a pošle do ní zářivý úsměv.* Carmen, ať uvidíš v televizi cokoliv, pamatuj na to, že já jsem stále s tebou. Tady...*řekne a poklepe si rukou na místo, kde má srdce. Pak se otočí zase zpět a doufá, že další otázka bude příjemnější.*

Hmm, co ještě říct. Ach ano, co říkáš na to že by jsi arénu vyhrál? Co by byla tvá první slova po té co by tě ohlásili jako vítěze?
*Tato otázka ho vyloženě potěší a na tváři se mu objeví kouzelný úsměv.* Kdyby se tak stalo, byl bych asi nejšťasnější člověk na celé planetě Zemi. Byl by to můj splněný sen a to nejen kvůli tomu, že bych byl vítězem, ale taky bych se mohl vrátit domů, ke své milované Carmen...* poslechne si pokračování otázky a zauvažuje nad tím, co by asi řekl* Asi by záleželo trochu na situaci, ale jistě bych do toho zapojil toto: Tohle je pro tebe, lásko. víte, já jí slíbil, že vyhraju pro ni, pro nás oba. Možná bych pak mohl uskutěčnit i něco, co mám dlouho v plánu, ale chci to nechat jako překvapení, kdybych přece jen náhodou vyhrál.* řekne pobaveně a usměje se. /Mohl jsem to udělat i dříve, ale promarnil jsem svoji chvíli a teď je možná už pozdě./ pomyslí si a vstane. Políbí moderátorku na ruku a pomalu odejde pryč.*
  • 2. KYLE NELSON
  • BODY = rozhovor: 6/10 - oblečení: 7/10 || Designer: Cadence Lexie Joslyn
Uh..ehm..*vydá ze sebe než se hodí do jakési pohody a snaží s předstírat, že jí ten člověk neodpuzuje* Takže.. Kyle..nechtěl by jsi nám něco povědět? Například něco o tvé zvláštní vizáži?
*Vyrovnaný výraz na jeho tváři značí, že ho reakce publika a samotné moderátorky vůbec nerozhodila. Naopak je za ní rád, protože na jeho tvář se nedá zapomenout. Vlastně by jím o své vizáži ani moc nechtěl říct.* Ani ne, ale když je to tou nutností..*Mávne nad tím rukou a vytvoří na tváři další děsivý úsměv, který určitě značné části publika navodí aspoň husí kůži.* Ani nevím, co mě k takovému vzhledu inspirovalo. Možná to, že bych se mohl zapojit mezi jedny z mých oblíbených příšerek. A pokud vás to zajímá, takovou tvář bych měl, i kdyby můj obličej nezkrášlovaly žádné jizvy. *Odpoví jako kdyby to byla úplná normálnost a uvolněně si přehodí nohu přes nohu.*

Tuto ozdobu ti již na přehlídce smazaly. Jak jsi se tehdy cítil ? Muselo to být nepříjemné, takhle ti zasahovat do soukromý, co ?
Ah ano, bylo to pro mě strašné. Celou dobu se tam se mnou nesl pocit, že jsem nahý. A pak jsem si uvědomil, že mě potom vlastně ani nikdo skoro nepozná! *Odpoví ublíženě a šokovaně. Pak smutně svěsí hlavu a nechá svoje jizvy u úst poklesnout. Pak ale naprosto vážně vyskočí z křesílka a podívá se do publika.* Takže aby jste věděli, jsem to já! Jsem to přesně já, ten kluk z druhého vozu, který byl tažen těmi skvostnými koni s tak obrovským potenciálem! *Prohlásí dramaticky a pak pomalu usedne zpátky do křesla, spokojen se svým projevem.*

A vůbec..byl jsi někdy trénovat v akademii? Zbraně, a tak? I když to vypadá že s nimi máš nejspíš jisté zkušenosti.
*Tvář mu pořád zkrášluje ten děsivý klaunský úsměv, který tam zůstává i když se zasměje té otázce.* Co bych to byl za splátce ze dvojky, kdybych ani jednou akademii nevyužil? Nesmím přeci kraji udělat ostudu...*Spiklenecky se podívá na moderátorku a musí se potichu a škodolibě zasmát tomu jejímu znechucení. Aby dovršil nejvyšší možnou hladinu, tak při ukončení rozhovoru si ještě dovolí jí podat ruku a políbit jí na tvář ať už mu dá třeba facku nebo ne. Nesmazatelně se jí určitě vryje do paměti a ten výraz je tak moc uspokojivý. Naposledy si vyděsí publikum šíleným smíchem a jako přízrak zmizí z pódia.*
  • 3. ANIE LERIS
  • BODY = rozhovor: 7/10 - oblečení: 6/10 || Designer: Niklaus Spencer
Jsi z 3. kraje. Oplýváš tedy díky tomu nějakými technickými schopnostmi a logickým myšlením?
No, nikdy mi to nějak nepřišlo, ale teď se za to vlastně stydim. Nikdy sem se ani neobtěžovala s chozením do nějaké školy *Trochu se začervenala, ale pak se hned uklidnila a zasmála do diváků* řekněte... Vás by to bavilo? *opět s pokusem o vtip se zachechtá a mrkne do kamery* Ale mimo to si myslím, že nějaké to logické myšlení mám už od malička, něco tam v genech bude. *Pousměje se a čeká na další zdrcující otázky*

Pěkné šaty. Domlouvali jste se na nich nějak se stylistou? Stejně jako co říkáš na tvůj kostým na přehlídce?
Óó děkuju *mile se usměje, všimne si, že špatně sedí, tak si stoupne, upraví si šaty a zpět se posadí* Můj stylista přesně ví, co mám ráda, jak barvy, tak detaily a další. *Nasadí šibalský úsměv a podívá do zákulisí, kde šmejdí očima, zda ho tam někde nenajde* Ty víš, jak to myslím Niku.. *Chytne menší záchvat smíchu, pak se uklidní a odpovídá dál* Ale na přehlídce, jsem do poslední chvíle netušila, co na mě navlékne a vůbec sem netušila, proč na mě patlaj nějaký prášek a barví vlasy. Ale nakonec si osobně myslím, že se to povedlo a mně se to moc líbilo. *přeloží si nohu přes nohu a sebejistá s pocitem pěkné odpovědi vyčkává na reakci*

Máš už nějaké nápady co budeš dělat v aréně? Spojenci nebo strategie?
*Chvilku zaváhá, protože teď přesně neví co má říct, má to prozradit, nebo ne?..* Nápadů je habaděj, ale asi je nebudu prozrazovat, to by ztratilo *chvilku přichází na vhodné slovo, a pak s doprovodem ruky vysloví* to kouzlo.. *Vykulí očí a upraví si účes* Ale sama tam nebudu, nebojte *Malinko zdvihne koutky* Je to všechno? *Kývne hlavou* Děkuji za krásný rozhovor, dlouho sem si takhle nepopovídala *zasměje se vlastnímu vtipu.. stoupne si, udělá pukrle, ještě pošle vzdušnou pusinku, otočí se na podpatku a sebejistě a zároveň ladně odkráčí do zákulisí*
  • 3. PETE AWAAL
  • BODY = rozhovor: 5/10 - oblečení: 6/10 || Designer: Niklaus Spencer
*Usměje se a zamává do zákulisí* Další na řadě je Pete Awaal z 3. kraje! *řekne nadšeně a počká až se jmenovaný dostaví na pódium*
*Když uslyší své jméno, s celkem dobrým pocitem vyleze na pódium. Usměje se do davu a mávne jim na pozdrav. Poté galantně políbí Perrie ruku a s uculením se posadí na křeslo, naproti ní* Dobrý den *pozdraví ji, stejně jako diváky*

*Mírně se začervená a poté se již plně věnuje svému splátci* Takže, milý Pete, 3 kraj je znám svou technologickou zdatností. Určitě by jsi nám rád řekl, jak jsi na tom ty, co ? *zeptá se ho a lišácky se na něj usměje*
*Po zaznění otázky se nejprve mírně uchychtne a poté se zasměje trochu víc nahlas.* Promiňte, to já jen..víte, u nás v kraji se nevyrábí jenom elektronické vychytávky a nesestrojují nejnovější zbraně. U nás se také hraje na hudební nástroje. A to je právě moje parketa. Mohl bych vám to ukázat ale raději zůstaneme u toho, že mi to prostě budete muset věřit *mrkne na ni* Co se týče drátků, samozřejmě že to nejzákladnější znám, ale, víte, moc mě to nebaví. Raději se zaposlouchám do tónů kytary *naznačí hraní na neviditelnou kytaru a zasměje se*

*Se zájmem ho poslouchá* Takže pán je hudebník? To je velmi zajímavé *usměje se* Ale, pověz nám přeci jenom jdeš do arény kde zřejmě nepůjde o to zahrát co nejlepší skóre. Umíš také nějaké bojové taktiky?
*Chvilku přemýšlí jestli tu opravdu každý řeší bojové schopnosti ale mávne nad tím rukou* Ne, já toho vlastně moc neumím* ušklíbne se* Hry jsem nikdy nijak neřešil a věnoval se tomu co mě baví. Takže asi tak. Navíc, co vy víte, třeba nás pošlou do arény plné kytar a já je tam všechny umlátím *řekne s naprosto klidnou tváří*

Ehm *kývne na srozuměnou a pokračuje k poslednímu bodu programu* Mimo to všechno. V aréně se určitě bude hodit nějaký ten sponzorský dar. Kdyby jsi si však mohl vybrat jen jeden jediný a ten by ti dodali, co by to bylo?
*Chvíli přemýšlí. A potom prostě vypne* Nevím. Asi bych si nechal poslat balíček karet. Jen tak bych si je začal vykládat. Jednu kartu po druhé. A čekal na svůj konec. Na co bych běhal po celé aréně když bych měl svůj balíček karet? *pokrčí rameny. Poté se zvedne a opouští pódium*
  • 4. ALGAE LANGDON
  • BODY = rozhovor: 8/10 - oblečení: 7/10 || Designer: Cadence Lexie Joslyn
Prosím, uvítejme nyní na pódiu sympatickou Algae Langdon z 4. kraje ! *pozve ji na pódium a pouze ji přátelsky stiskne ruku a ukáže na křeslo. Poté se posadí* Takže, Algae, všechny nás velmi zajímá jak jsi přišla ke svému zranění. *řekne soucitně Je to opravdu smutné že taková krásná a mladá dáma jako ty přišla o svoji ruku. Přemýšlela jsi někdy, že by jsi si ji nechala nějak... přidělat?
*Zaslechne konečně své jméno a vydává se na pódium s lehkovážnou chůzí. Moc to tak nebývá, ale už se tak stalo. Poté se pozdraví s moderátorkou a hned se usadí.* Ke svému zranění? No... *Podívá se na její chybějící ruku. Ani moc dlouho o té otázce nepřemýšlí a hned spustí.* Žraloci jsou vždycky svině. Byla jsem malá a nebyla jsem moc klidná, když se kolem mě plouval žralok. Trochu jsem zpanikařila a tím ho i vyprovokovala k útoku. Ale taky mohl být agresivní, ale byl to tedy žralok, který mi ukousl ruku a ještě víc zranil. Naštěstí jsem přežila. O tom, jestli bych si chtěla přidělat ruku jsem přemýšlela dost, ale nikdy jsem se k tomu nedostala, ačkoliv jsem tu příležitost měla a peníze jsme na to měli. Teď už je to stejně jedno nebo já nevím, ale kdybych se dostala pryč z arény, určitě by mě šikovnost kapitolanů pomohla k nové ručce, že? *Usměje se.*

Ale konec smutnění! *opět se usměje a prohrábne si vlasy* I přes tvůj handicap jsi jistě velmi zdatná dívčina. Pověz nám, myslíš si že se dokáže ubránit proti ostatním i bez své ruky? *usměje se na ni a ještě se zapřemýšlí* A pověz nám k tomu taky, co tě třeba baví, jaké máš koníčky a tak *zeptá se zvědavě*
Nevím, třeba jo a třeba ne. Nikdy nevím jací jsou, ale nemůžu určitě říct, že jsem zcela neškodná. Myslím si, že v sobě toho mám více než se na první pohled zdá, ale opravdu se tady nebudu chválit, ještě to od někoho schytám. Nechám to na náhodě, ale určitě se jen tak nebudu vzdávat, šance určitě mám. *Začíná být nervózní a tak se nepatrně na křesle vrtí.* Já? Ráda vařím, peču. Nejradši asi nějaké sladkosti, hlavně dorty. Z toho mi snad nejvíce baví to zdobení, ale dává to dost zabrat a s mojí nevýhodou to jde 2x hůře, ale to mi zas tak moc nevadí. *Zasměje se a podívá se do publika.*

*Kývne hlavou a opře se pohodlně do křesla* A je tu naše poslední otázka. Ta směřuje hlavně k hlavě našeho státu, paní prezidentce. Kdyby jsi měla možnost s ní teď hovořit a zeptat se jí na úplně cokoliv, co by to bylo? A hlavně také, proč?
Uff... *Na tuhle otázku jaksi neví, jak odpovědět. Vůbec se nikdy nezajímalo o prezidentku, protože politika jí byla daleká.* Já popravdě nevím. Asi třeba, jestli by si někdy chtěla zahrát Hladové hry a jestli má v arénách někdy své favority, které si oblíbí? A proč? Nevím, asi že bych chtěla vědět, jestli prezidentka ráda fandí. Nevím, je to první věc, co mě napadla. Popravdě bych na ní neměla otázky, protože nevím, jestli by se se mnou chtěla zrovna bavit.
  • 4. ALEXANDER CRÉON
  • BODY = rozhovor: 8/10 - oblečení: 6/10 || Designer: Cadence Lexie Joslyn
A nyní nás přijde pobavit Alexander Créon z 4. kraje! *usměje se a pozve ho na pódium*
*Když uslyší své jméno, nahodí úsměv a energetickým krokem vejde do studia.* Zdravím, Perrie. *Prohodí jejím směrem a věnuje jí hluboký pohled. Potom se otočí k publiku a zamává jim, sem tam mrkne na nějaké kapitolanky.*

*Posadí se na zpět do křesla* Takže, milý Alexi, smím ti tak říkat že ano? Všechny by nás jistě zajímalo jakým způsobem jsi ohromil na soukromých představeních. Přeci jenom, 7 je krásné číslo. Jsi s ním spokojen nebo by jsi očekával vyšší?
*Posadí se naproti ni a přehodí si ležérně jednu nohu přes druhou.* Noo, vlastně..*Začne váhavě, když začne s jeho zkratkou jména. Pak se rychle usměje a dodá:* Ale jistě, bez problému. *Mávne nad tím rukou a široce se usměje.* Nenazval bych to zřejmě tak ohromujícím překvapením, ve skutečnosti to není ani zdaleka hodnota, kterou jsem chtěl dosáhnout. Jak se říká, člověk by se měl stále snažit o něco lepšího a mít vyšší cíle. *Pronese odlehčeným tónem a zmírní úsměv.*

Moudrá to slova *kývne mu rychle protože její mozek to hold nedokáže tak rychle pobrat. Poté se však opět ležérně usměje* Jsi sice z 4 kraje který je pro nás všechny známý jako rybářský. Víc by mě ale zajímalo, zda-li znáš i nějaké bylinky. Přeci jenom, když po aréně nebude nic pobíhat, mohlo by se to hodit.
*Jen ji pokývá hlavou a nespouští z ní oči.* No, řekněme, že budu doufat, že Hry skončí dřív, než si budu muset dělat s nějakými bylinkami hlavu. *Odpoví naprosto stejně klidným hlasem diplomaticky a pohledem zabloudí k publiku.* Nebo budu doufat, že se mě ujme nějaká hodná splátkyně, která mě nenechá hladovět. *Pronese se skrytým sarkasmem a navrch přidá hraně vystrašený výraz pro publikum.*

A nyní nějaká jednoduchá otázka *zamyslí se a potom se zasměje* Ať si ten závěr spestříme. Takže, jdou po pasece dvě krávy. Nad nimi přeletí letadlo. Jedna se na něj podívá a ta druhá jde dál. Která z nich umřela?
*Při její otázce pozvedne jedno obočí. /Ach bože, Kapitolané a jejich nesmysly./* No, Perrie, zřejmě se budu muset nechat podat, řekněme, že krávy zrovna nejsou moje parketa..*Odtuší*
No přeci ta, která má víc masa! *zakřičí pobaveně stejně jako celý sál* Tak to bylo od Alexe vše.
  • 5. ASHLEY BORMAN
  • BODY = rozhovor: 8/10 - oblečení: 6/10 || Designer: Abygale Pores
Ale ale, sestra vítězky, nepletu-li se? Jakpak se daří sestřičce? Udržujete spolu styky nebo se před vámi naprosto uzavřela? Ne že bych se tomu divila...
*Ze začátku se jí ta žena zdála celkem milá, ale jakmile uslyší její tón hlasu, který moc dobře rozezná, přestává se jí líbit.* Neznám jediný důvod, proč by se přede mnou měla sestra uzavírat? Je to sice vítězka, ale pořád moje sestra a na tom se nikdy nic nezmění. *Odpoví a přidrzlý tón je z jejího hlasu jasně patrný.* I kdybych třeba měla umřít. *Dodá sladkým tónem a nahodí zase ten výraz, za který ji přiřazují jednu vzhledovou vlastnost- sympatická.*

Se sestrou si ani nejste moc podobné, víš o tom? Ale to nevadí, stejně se mi strašně moc líbí tvoje vlasy. Mám sice trochu jiný styl ale ty tvoje by s trochou úprav taky nemusely být špatné. Přírodní blondýnka?
Nevím o tom a upřímně, je mi to úplně jedno, nebo snad chcete doložit to, že jsme sestry? *Zeptá se jí a zakroutí nad tím hlavou. /To snad neni možný, co ty lidi řeší za kraviny../ Kdyby nebyla v televizi před celým Panemem a navíc jako splátkyně, nechala by tato slova vyjít z úst, za těhlech podmínek radši ne. Nad další otázkou protočí očima.* Lidi v našem kraji na tom nejsou tak strašně dobře jako vy tady v Kapitolu. Vážně si myslíte, že bych plýtvala penězi na barvu na vlasy? *Odpoví jí otázkou a okamžitě si celý Kapitol řadí do škatulky naprostých tupců, bez ohledu na to, že někdo jím možná není.* Já nejsem jako vy. *Nevšímá si reakcí publika, prostě říká to, co jí srdce žene na jazyk.*

Říká se, že právě blondýnky nejsou moc chytré. Co si o tom myslíš ty, jestli to tak není a můžeš nám to nějak dokázat, a co by jsi vzkázala takovým lidem, kteří o vás šíří tyto pomluvy?
*Už ani neplýtvá energií na to, aby se další otázce divila. Zakroutí nad tím hlavou a hluboce si nad tím povzdechne.* Ne, nevzkázala bych jim asi nic. Je to každýho věc, co si o kom kdo myslí a jestli soudí knihu podle obalu. A myslím, že to každý normální člověk nedělá. A kdybych vám tu měla nějak dokazovat, že nejsem jenom penězi ukolébaná blbka, stejně by jste to nepochopili. *Ano, přesně tímhle chtěla naznačit, že většina lidí, co tu sedí jsou jen tupí blbci, co by stejně nic z jejího filozofického nepochopili. Pomalu vstane z křesla a s krásně falešným úsměvem jim zamává* Děkuji za pozornost, nejdražší Kapitole! *A s tím bez výzvy odejde z pódia.*
  • 5. CARL CZUNNIS
  • BODY = rozhovor: 4/10 - oblečení: 0/10 || Designer: Nikdo
Pátý kraj. Pro nás všechny je to jedna velká neznámá. Dokázal by jsi nám trochu přiblížit život svého kraje?
Tak rozhodně ne tak energické, jako u vás *Mrkne na diváky*.

Jsi spíše ten který nad akcí přemýšlí nebo ten kdo se bezhlavě vrhá do akce za každou cenu? Jaký máš na tyto typy lidí názor?
V aréně nebudu mít moc času na přemýšlení, proto se asi budu rozhodovat tak, jak mě v tu chvíli napadne. Co se týče normálu, moje jediné rozhodnutí, které mi mimochodem dělá celkem problémy, je zda si dám housku, nebo rohlík! *zasměje se* to pak dokážu stát a přemýšlet nad tím třeba... i deset minut.

Ochutnal jsi již naše jídlo ? Vsadím se že ano. Jak se liší od jídla co jsi zvyklí běžně jíst?
Och ano! Překvapilo mě tolik druhů jídla, které zde máte. Nejvíc jsem si zamiloval pomelo a avokádový džus. Přes den se většinou věnuji práci a tak si sbalím na cestu suché pečivo a jablko, proto si užívám posledních dnů, co tady jsem. *uchechtne si.* ochutnávám vše, co mi kdo strčí pod nos. *zasměje se a strčí ruku v bok.*

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92