8th Victory Tour → Cesta do 4. kraje | Anketa

Saturday, May 18, 2013

Rozhovor s Chantelle

*Párkrát se nenápadně štípne do paže, zda se jí to jenom nezdá. Nasadí okouzlující úsměv, párkrát si rukama uhladí šaty a poupraví složitý elegantní drdol. Poté se pomalou chůzí vydává na pódium. Už není tolik nervózní jako před hrami. Několikrát se zhluboka nadechne a vydechne a nakonec vstoupí na pódium.*

*Usměje se a zatleská jí, tak stejně jí tleskají publikum.* Tak gratuluji ti Chantelle, tvoje jméno opravdu nádherně, jako vítěz. *Zasměje se* Není to tak? *Obrátí se k publikum, kteří to samozřejmě odsouhlasí.* Chantelle, pověz nám, jak se cítíš, jako vítězem?
*Posadí se vedle Regan, přičemž ji obdaří zářivým úsměvem. Stejně tak se usměje i na publikum. Jakmile Regan spustí, obrátí svou pozornost na ni.* Děkuji vám.* poděkuje za tu poklonu. Zamyslí se.* Je to nepopsatelné. Splnila jsem si jeden ze svých snů. Stále tomu nějak nemůžu uvěřit.* pronese s úsměvem. Rukou začne žmoulat lem šatů.*

Ale jak vidíš. Opravdu tomu tak je. Jsi v Kapitolu na pódium se mnou, všichni se na tebe dívají. I tvá rodina se musí dívat a být štěstím bez sebe, až tě večer nasadí korunku a ty se zas vrátíš do svého kraje. *Zasměje se a upraví si vlasy.* Jak se těšíš na dnešní občas až ti naše prezidentka dá korunku? A co povíš rodině a svému kraji? Musíš přece být šťastná, když se zas vrátíš do svého kraje. Samozřejmě s občasnou návštěvou do Kapitolu. *Nakloní se a chytne jí za ruku.*
Moc se těším, až mi paní prezidentka nasadí korunku vítěze letošního ročníku. Bude to vzrušující. *zatrylkuje zvesela. Chvíli přemýšlí. Sama neví, co řekne rodině a kraji. Nad tím ještě tak nějak nepřemýšlela.* Řeknu, že jsem hrdá na to, že pocházím z 6. kraje a že jsem bojovala a vyhrála pro ně. *pronese. Je na svou odpověď hrdá.* Ano, jsem nadšená. Konečně zase uvidím rodný kraj, kam jsem se chtěla za každou cenu vrátit. Konečně budu zase doma.* Usměje se při pomyšlení na domov.*

*Celou dobu jí poslouchala a pak zase promluví.* Mmm, nejspíš budeš trenérkou příštích her. Co si o tom myslíš? Zvládneš jim být trenérkou a pomoct jim k vítězství a možná o jednoho nebo dokonce i přijít o oba? *Smutně se koukne.*
Co si o tom myslíš? *S odpovědí na sebe sice nedává dlouho čekat, ale stejně o tom pečlivě přemýšlí.* Bude to pro mě těžké. Nemám s trénování splátců žádné zkušenosti. Ale budu se jim snažit co nejvíce pomoci. Budu se snažit o to, aby vyhráli.* dodá.* Myslím, že to nějak zvládnu.* pronese nakonec, přičemž jí koutky o něco klesnou.*

Nebavila ses se svým letošním trenérem a nebo s někým jiným z trenérů? *Pozvedne obočí a pak se mile usměje.* Já jsem si jistá, že to zvládneš a doufám, že k ostatním vítězům zapadneš. *Zasměje se a podívá se na publikum.* Není rozkošná? Takže Chantelle, ještě jedinečná poslední otázka... *Chvíli mlčky kouká a pak promluví.* Jak to bylo s tvými spojenci?
Bohužel ne. Svého trenéra ani jiné trenéry jsem neměla možnost potkat. *Lehce zavrtí hlavou, načež se na Regan zářivě usměje.* Také v to pevně doufám. *zazubí se na ni a přestává rukou žmoulat lem šatů. Vyčkává na poslední otázku a mírně si skousne ret.* No, mé spojenkyně byly něco jako moje druhá rodina. Mohla jsem se na ně v aréně spolehnout. Když jsem v aréně zůstala s Jessie, neměla jsem vůbec radost. Byly jsme si dost blízké, i když jsme se znaly jen chvíli. O to pro mě bylo těžší ji zabít. Nakonec jsem to ale zvládla. *pronáší. Když zakončí svůj proslov ohledně spojenců, rty se jí zase roztáhnou do úsměvu.*

Tak to bylo opravdu statečné. *Úsměv jí s radostí oplatí, zvedne se a chytne Chantelle za ruku.* A tohle je naše letošní vítězka 102. Hlasových her!! Chantelle Raymond! *Poté jí pustí zatleská, tak i všechen publikum.*
*Zvedne se s Regan a rty roztáhne do ještě širšího a zářivějšího úsměvu. Mírně se ukloní publiku, rozloučí se s Regan a s úsměvem odkráčí pryč z pódia, přičemž si úlevně vydechne.*

other worlds

https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92