137th Annual HG → 6. den | SEZNAM

Sunday, February 03, 2013

Rozhovor s Andym

Přivítejte Andyho z pátého kraje! Výherce 99. Hladových her! *Publikum začne neuvěřitelně vřískat.Podívám se na přicházejícího splátce. Podá mu ruku* Vítám tě tu Andy! Posaď se prosím.Takže Andy. Jaký je to pocit? Vyhrát hladové hry?
*přichází se zářivým úsměvem. Z šoku se již víceméně dostal. Stiskne Eleanor ruku a usměje se na ni* Děkuji *posadí se* Vyhrát Hladové Hry je něco, co se nestává každý den a je velkou ctí, když se můžete vrátit sem zpátky mezi tyto úžasné lidi *mrkne do publika* Cítíte se... to ani nejde popsat *zasměje se* Je to krása

V aréně jsi se choval docela zvláštně. Choval jsi se tak aby to nevypadalo, že máš strach?
*zakření se při té vzpomínce* Ano, připouštím, že jsem se choval zvláštně. Možná to je tím, že z části jsem tak trochu zvláštní, možná to bylo tím, jak na mě působila aréna, možná jsem jen chtěl pobavit diváky, aby se nenudili *zasměje se* Každopádně to byla sranda a mým chováním se strach dal zakrývat velice dobře, že ani já sám nepoznal, jestli mám strach či ne *směje se. Musí připustit, že magor opravdu je*

Ve finále ti Juliet usekla zápěstí. *Publikum si začně šeptat* Jak se cítíš? Necháš si tu ruku nějak dodělat?
Ano... to zápěstí *řekne zamyšleně a podívá se na svou ruku. Podívá se na šeptající si publikum. Pak se rozesměje* Myslím že ne. Chci mít nějakou doživotní vzpomínku. A je legrační mít místo ruky pahýl *zamává pahýlem ve vzduchu* No nevypadá to srandovně? *zakření se*

Měla jsi spojenectví s 3 lidmi. Jeden umřel... Připomínám byl to James a ostatní, tedy lépe řečeno a Misty s Juliet tě opustili. Co sis v tu chvíli myslel? Na všechno si byl sám
Když jsem ztratil Jamese, přišel jsem o chlápka, který svět viděl podobně jako já. Byla to škoda, ale to se stává, že? *zakření se. Má očividně dobrou náladu a nedělá mu starosti mluvit otevřeně* Když mě opustili, cítil jsem se zvláštně. Jsem zvyklí na velkou společnost. Obklopen dívkami z mého kraje *v očích mu vesele zablýská* A být sám byl nový pocit, který jsem musel překonat. Ale sám jsem tak úplně nebyl. Pořád jste mě sledovali. Musím říct, že v aréně nikdo nemá soukromí *řekne jakoby dopáleně, ale směje se*

Tak už tě nebudu otravovat a položím ti poslední otázku. *Zamyslí se..* Jaký myslíš ,že má teď pocit tvá rodina?
*zasměje se* Ale vůbec mě neotravujete *čeká na poslední otázku a pak se vesele zakření* U mě by se slovo rodina dalo říct i jiným slovem, moje matka *zasměje se* Ano, moje rodina je jen ona a její rodinou jsem jen já. *usměje se* Myslím, že musí být šťastná, když jí přežil jediný, koho měla. A teď má i šanci, že se jí rodina rozroste *zakření se* Mamka bude šťastná, až se jí vrátím

To je mi líto a věřím ,že je na tebe maminka pyšná. * Poví mu upřímně* Dámy a pánové to byl Andy Foy z pátého kraje! Letošní výherce!!*Všechno se opakuje. Publikum nadšeně tleská a vříská*
*usměje se* Děkuji *když ho Eleanor znovu představí, zvedne se a vesele se zakření* Děkuji všem! Moc vás miluji! *posílá vzdušný polibek do publika, uklání se a se zářivým úsměvem odchází*

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92