Monday, September 24, 2012

Cloveray Mason

[ klouvrej mejsn ]

 

    

Player: Larsyn

FC: Ines Anoz

Mentor: Richard Mason

Victory year: 95th Annual Hunger Games

Hobby: Mírotvorce

Contact: creationoflars@gmail.com

Age: 42 deceased - zastřelena: Vivian Virtue


Token: Tkanička od tenisek



[ before the Hunger Games ] Vzhledem k tomu, že je otec vítěz, tak měla již odjakživa motivaci trénovat a v rámci svých možností vylepšovat své schopnosti do naprosté dokonalosti. Není tedy divu, že je v oblasti boje obratná, podobně jako to bývá u ostatních profesionálů. V lukostřelbě je výborná, s lukem se naučila především proto, aby měla nad svými protivníky větší výhodu. Avšak jí to nikdy nepřišlo jako nejlepší způsob boje, neboť se při tom cítí zbaběle, tudíž volí i jiné metody. Za sekundární zbraň by si ze svého arzenálu vybrala vrhací nože nebo pouze obyčejný lovecký nůž. Po fyzické stránce na tom není nejhůře, ale nejedná se o Ramba něžného pohlaví, na svalovou hmotu si příliš nepotrpí, poněvadž by si velmi ráda udržela své ženské křivky. Clove je drobnější, nicméně si za použití strategického mozku dokáže poradit i se silnějším protivníkem. Neočekává se, že by vyhrála jen za pomoci svých sil, ale kvůli své mrštnosti a rychlým reflexům rozhodně dokáže mnohdy překvapit a tím protivníka i dokonce skolit. Vyzná se v anatomii lidského těla a ví moc dobře, kam zasadit smrtelné rány – její největší specialitkou je například podřezávání krčků. Útoky provádí v rychlosti a se vší razancí. Mluvě o rychlosti, je též velmi rychlý běžec, ve škole patřila ve svém ročníku mezi nejlepší sprinterky. Určitě by se postarala o to, aby jí oběť v aréně jen tak neutekla. Není to její styl, nechávat lovnou zvěř pláchnout. V oblasti přírody na tom se znalostmi v přírodě není špatně, ale bohužel na to kašle, protože tomu nepřikládá dostatečnou důležitost. Má dojem, že to za ni udělá někdo jiný. Poradila by si s ohněm, dokáže jej vytvořit z různých křesadel, která jí příroda nabízí, též zvládne bezproblémově sestrojit funkční past na menší zvěř. Kdyby bylo nejhůře, tak si na to najde otroka. Bezpochybně se jedná o dominantnější charakter, který si libuje v rozdávání rozkazů a velmi si potrpí na tom, aby ji všichni poslouchali. Jestliže se tak nestane, dokáže tomu odpůrci způsobit hotové peklo a zřejmě nebude zrovna nejpříjemnější. V opačném případě bývá na lidi překvapivě milá, ale to se také musí protistrana činit vstřícně.

[ the days after ] Od chvíle, kdy vylezla z arény jako vítězka se v podstatě vykašlala na veškerý bojový trénink. Má za to, že to již nikdy potřebovat nebude, a tak se o to příliš nestará. Nicméně, když si v pestrém harmonogramu najde volný čas, tak si zajde na lezeckou stěnu a občas obohatí výcvikové centrum svou přítomností. V těchto dnech se povětšinou odreagovává od každodenního chaosu a má tak mnohem lepší náladu. Navíc se o sebe ráda stará a chce za každou cenu vypadat skvěle, když s tím může něco dělat, proto menší trénink čas od času neuškodí. Bonusem jsou další zkušenosti, které může předat svým svěřencům dál, neboť svou práci mentora bere velice seriózně. Naučila se lépe zacházet se sečnými zbraněmi, a k jejímu překvapení jí to dokonce začalo bavit. Nejvíce si ze všeho oblíbila meč, tudíž si do ruky nebere už skoro nic jiného. Pomalu se stává lepším a snad by se dalo i říci, že to s mečem začala umět lépe než s lukem či vrhacími noži. Stala se s ním úplná vražedkyně, avšak jenom na pohled, nikoli skutečně. Učí se s tím primárně kvůli zábavě a nikdy by jí nenapadlo, že by s tím šla do ulic zabíjet lidi. Mimo zbraně se nakonec i překousla a zbavila se strachu z vody, alespoň částečně, vkročí jen do bazénu a jinam ji nedostanete. Každopádně se naučila plavat. Začala se též více soustředit na své zdraví, protože když už se z arény dostala živá, tak aby k tomu navíc ještě dlouho žila. Striktně si hlídá svůj jídelníček a snaží se jíst zdravě, chodí pravidelně běhat, čímž si vylepšila vytrvalost, kterou předtím neměla. Sice se zdá, že od svého vítězství dost zlenivěla, ale spíše je to jenom rozdíl mezi někým, kdo chtěl původně tak urputně vyhrát a tím, kdo už vyhrál a hledá si jiný smysl života. Dělá tedy pro sebe něco prospěšného a rozhodně se z ní nestal lenoch, jenž se po celých dnech válí. Později zapracovala i na sekeře, na kterou si více zvykla, ale co se zbraní, se kterými původně nemanipulovala, týče, tak je to vše. Respektive se u ní mnoho věcí nezměnilo a zůstává to spíše při starém.


[ before the Hunger Games ] Za největšího nepřítele Cloveray se dá rozhodně považovat vytrvalost. Skutečně rychle běhá, avšak vydrží poměrně málo, proto je pro ni vyhovující právě sprint. Na dlouhé vzdálenosti s ní tedy vůbec nepočítejte, to je u ní spíše utrpení. Kdyby tedy měla hodně vytrvalou oběť, tak by se musela nejspíše smířit s tím, že jí prostě uteče. Co se týče zbraní, není zrovna fanouškem seker a těžkých zbraní. Není to ovšem kvůli tomu, že by s nimi neuměla manipulovat, ale zkrátka jí ta hmotnost v boji nevyhovuje. Přijde si omezená a tedy s tím nesvede pořádně kvalitní boj. Ze stejného důvodu by si nevybrala nic z delších zbraní, jako je kopí nebo trojzubec. I když jako profesionál zkoušela všechny různé zbraně, tak s nimi boj stejně nevypilovala do naprosté dokonalosti. Přeci jenom to v jejím věku není reálné. Ke všemu v tom nevidí žádný smysl a je radši, když umí s jednou perfektně, než aby uměla se všemi jen průměrně. Dalším jejím nepřítelem je veškeré vodstvo, má z toho až panickou hrůzu. Plavat se nikdy nenaučila, protože to ani nechtěla. Nemá dobrý pocit z toho, co se ve vodě může skrývat. Nevidí tam a to ji děsí ze všeho nejvíce. Kolikrát slyšela o takových potvorách, jako jsou slizké chobotnice nebo zubatí žraloci. Absolutně vůbec nezávidí obyvatelům Čtvrtého kraje, kteří se s tím dennodenně mohou potýkat. Možná, kdyby se v tom kraji narodila, viděla by to jinak, ale teď je ráda za kraj s horami. Nemá ani tak ráda aligátory, které by klidně poblíž nějaké řeky potkala. Takové řece se bude obloukem vyhýbat a radši pošle někoho pro vodu, než aby se z ní sama napila. Nechce být sežrána, tohle není smrt, kterou si pro sebe představuje. Raději by se nechala prorazit mečem, než aby ji zvíře rozcupovalo. Taktéž má samozřejmě starost o svoji rodinu, nemohla by dopustit, aby se jim něco stalo. Dokonce by ani nechtěla, aby se něco stalo její nevlastní sestře Desirée, ačkoli by se jí občas mileráda zbavila.

[ the days after ] Nikdy by si to nahlas nepřiznala, ale pravdou je, že byla totálně zdevastovaná, když se dostala z arény a svého krajana Mickella ponechala v aréně mrtvého. Byla to sice ona, která po vítězství tak nehorázně prahla a nechtěla se za žádnou cenu vzdávat, ale malá část v ní toho dost lituje. Kdyby to měla ale zkusit znovu, neudělala by to jinak a z arény by se i tak chtěla dostat. Zamilovala se do něj, bere však v potaz, že se jednalo pouze o krátkodobou známost, která by později nemusela ani existovat, tudíž si rozhodně nechtěla špinit jméno kvůli pitomé lásce. Občas se stává, že ji vzpomínka na Hladové hry zarmoutí, ale přechází to vždy rychle a lehce. Život v Panemu už je zkrátka takový a ona to bere, jednoduše si zvykla, že mají někteří lidé omezenou trvanlivost a nemůže očekávat, že jí každý v životě zůstane. Po svém vítězství se tedy stala mrzutým vlkem samotářem. Všechny od sebe odhání, pokud se nejedná o její svěřence nebo ostatní vítěze, se kterým musí občas komunikovat. Nemůže si na život stěžovat, za své vítězství je nesmírně ráda, jen se jí nehorázně příčí skutečnost, že kvůli tomu začala být citlivější. Sama pocítila zoufalou situaci, v níž skoro zemřela. Není to hezký pocit a nikomu by to nepřála. Několikrát se stalo, že se nedokázala smířit se smrtí svých svěřenců, konkrétně třeba u Thomase Spencera. Dala by snad vše za to, aby byla nesmrtelná, ale tak to v životě pro ni bohužel nefunguje. Ačkoliv ji aréna minimálně poznamenala, tak to byl hlavně pozdější život, jenž si vyžádal psychickou újmu. Další rok po ní totiž zemřel bratr Kyle, a vzhledem k jejich přátelskému sourozeneckému vztahu, ji to vzalo neskutečně moc. Jevila se ke Claudette jako kamarádka, ale ve skutečnosti ji nesnášela spolu s celým jejím krajem, i když za to chudinka ani nemohla, protože se bratr zabil sám.


[ before the Hunger Games ] Cloverayin život nebyl nijak významně pestrý. Jako každý jiný profesionál byla již odmala nucena trénovat na Hladové hry. Dvojnásobně kvůli otci, jakožto vítěz prvních Hladových her je nehorázně přísný, tudíž neměla pomalu ani jinou možnost. Nikterak ji to ovšem netrápilo, neboť se mu sama chtěla rovnat a udělala by pro to vše. Svoji matku bohužel neměla možnost nikdy poznat, jelikož zemřela nešťastně ihned po jejím narození. Ví o ní pouze to, že byla velkým nadšencem do Her, a kdyby neotěhotněla, tak by se dobrovolně přihlásila, a tak to vlastně začalo. Kvůli ní se ještě více chtěla stát vítězem, aby to nějakým způsobem mohla matce vynahradit a také pro své vlastní potěšení. Má dva nevlastní sourozence, staršího bratra Kylea a mladší Desirée. Každý má ovšem úplně jinou matku. Řekněme, že byl otec dost uličník a za svůj mladý život vystřídal dost dívek. Nejvíce se nesnáší se sestrou, i když jsou od sebe věkově dost daleko, tak ji nemá zrovna v lásce. Nikdy totiž neměla v oblibě děti a Desirée pro ni byla hotovým peklem, protože nemohla vystát její chování, ačkoliv jsou obě úplně stejné pohromy. Možná ji nenávidí právě proto, že v ní vidí samu sebe. V lepších dnech se k ní tedy chová ochranitelsky, ale to se stává velmi zřídka. Má nesmírně arogantní charakter a bývá velmi náladová, vždy to však dává za vinu ostatním, nikoliv sobě. Stačí jí klidně hloupá maličkost a může se z milé nálady přeměnit na úplnou fúrii. Nikdo ji pak neuklidní a je lepší se jí stranit, protože by mohla z afektu zabíjet, aniž by v nějaké aréně byla. Prostě typický profi-stroj na zabíjení. Velmi ráda na sebe poutá pozornost, proto je tak často hlasitá. Pokud jí někdo tu pozornost dopřeje, bude toho člověka úplně milovat. Jinak ale nesnáší dost lidí, hlavně z ostatních krajů. To vše zapříčinila výchova. Nezáleží na tom, jestli pochází z profesionálního nebo jsou z chudiny, všechno je to pro ni stejné a nezná jiný lepší kraj než ten svůj. Dokáže na ně být sice milá, ale všechno je to pouhá maska, aby získala něco dobrého pro sebe. Neočekávejte ani to, že by se vám s něčím osobním svěřila. Není to typ dívky, která by své pocity poukazovala a už vůbec by nepověděla žádná svá tajemství.

[ the days after ] Po aréně to se zábavou začalo prudce klesat. Nedá se říci, že by měla předtím skvělý párty život, ale trénink byl pro ni vším a teď to ztratila. Samozřejmě by se tomu mohla věnovat, ale nechce se jí. Vždy to dělala pro svůj cíl a ten již nemá. Občas se celé dny nudí, tak si to na někom bezdůvodně vylije. Bývá proto raději o samotě, aby ji neměl kdo provokovat. Konflikty nemá moc v oblibě, je spíše vystresovaná, ale nemůže si pomoct, vše ji nehorázně dráždí. Někdy je však společnost potřeba, ale vyhledává je pouze u vítězů a nikoho jiného. Bohatě jí stačí Desirée, která ji leze na nervy už jen tím, že dýchá. Bývávala velmi krvežíznivá, chladná a pro slávu by udělala vše, ale časy se mění. Nyní je taková zvláštní a pořád si nenalezla žádný smysl života. Snaží se, ale ve skutečnosti ne natolik, aby to mělo nějaký efekt. Je zcela normální, že si s ní někdo nebude vědět rady, neboť o sobě nedává moc vědět. Na veřejnosti se téměř vůbec neukazuje a až moc se do sebe uzavřela. Někdo by o ní řekl, že má trauma z arény, což podle Cloveray není pravda a odmítá takovou skutečnost. Jenže jak by jinak vysvětlila svoje občasné stavy, kdy velmi často prožívá nepochopitelné deprese. Sama si to nedokáže vysvětlit, ale nejspíš je to tím, že si neumí svůj život zaplnit něčím krásným. Nesnaží se a naprosto odmítá veškerý optimismus a možnosti být šťastná. Měla několik způsobů, jak si opepřit život, ale nejspíš si stále dává za vinu, že z arény nedokázala dostat lidi, které skutečně obdivovala nebo milovala. Všechno to na ni dolehlo a přešla na pasivní styl života. Opravdovou lásku v životě nenalezla, i když se jí naskytly příležitosti se Styronem, tak celý jejich vztah raději potopila. Rodinné vztahy se též totálně pokazily. Další z faktorů, proč začala na všechno kašlat. Začalo to smrtí bratra, což po pár letech přešla a byla ještě plná života. Poté se odcizila od otce a s tím utnula komunikaci se sestrou. Nenáviděla je za to, že ji v podstatě vystrnadili ze života. Otec se vždy věnoval šampionce Desirée více než jí. Pochopila, že mají svůj život, a tak se více nesnažila jim lézt do zadku. Neskutečně jí to pije krev, ale jako se vším ostatním si na to donutila zvyknout. Jestliže se už jednou jejich nenormální rodinka sejde, bývá to většinou trapné, ale naštěstí se nejedná o častou záležitost, aby se nad tím musela neustále stresovat. Pořád se jich naplno nezbaví, protože z nějakého důvodu si vždycky najdou cestu zpět do jejího života, hlavně když dělá sestra problémy, vždy to po ní musí žehlit. Ať má k ní zášť jakoukoliv, pořád ji vidí jako rodinu a jedinou krev. Kdyby měla přátele, tak by se nejspíš o ně nikdy už nezajímala, ale bohužel nemá a je na vše sama.


× Desirée Mason - Aby pravdu řekla, tak opravdu netuší, proč s ní ještě udržuje nějaký kontakt, byť je sebemenší. Ano, jsou rodina, ale nikdy si blízké nebyly. Jenže se od ní odcizit bohužel nemůže, protože se vždy stane něco, co je dohromady zase navrátí – ne však v pozitivním smyslu. Vůbec se v ničem neshodnou a jak jsou obě dost výbušné, tak jejich rozhovory dopadají vždy tragicky. Dost na ni žárlí a chce mít všechno, co ona má, ale to si nepřizná ani sobě už jen z toho důvodu, že by se za sebe nehorázně styděla. Má ji za totálního magora, ale občas to přehlídne, aby využila její kulinářské schopnosti. Musí uznat, že je velmi dobrá kuchařka, ale to je tak jediná hezká věc, kterou o ní dokáže říct.

× Richard Mason - Nikdy s ním nebyla v bezvadném vztahu mezi otcem a dcerou. Po tom, co vyhrála se to sice trošičku změnilo, ale i tak se raději věnoval Desirée, což ji ukrutně štvalo. Pokoušela se to nedávat najevo, ale moc se jí nedařilo, a proto se od něj odcizila. Občas se sejdou jen tak ze slušnosti, protože jsou rodina, ale v podstatě se k sobě chovají, jak kdyby příbuzní vůbec nebyli. Netuší, proč ji otec tak přehlíží, ale s tím se už dokázala smířit. Absolutně by ale nedokázala přežít, kdyby se mu něco stalo. Má ho pořád ráda, protože je to jediný rodič v jejím životě. Dost jí na něm záleží a udělala by pro něj první poslední, proto taky žehlí všechny sestřiny průšvihy.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92