Tuesday, February 23, 2021

Nakarin Thong-oon

[ nejkeryn tong-ůn ]

[player] Dahlia

[fc] Lee Know
 

nothing can change the way i feel

× [species] human
× [date of birth] june 10 | ♊︎ gemini
× [loyalty] neutral
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] fifteen | 15 永久
× [occupation] student
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 0 ]
  • O každém by se mělo dát říct něco hezkého. Vždy byl bystrým hochem, není pro něj těžké ve společnosti najít slabší jedince než je on sám. Ty si pak lehce dostane pod sebe a má vystaráno. Zneužívání druhých, to je jeho. I přes to, jak na lidi vždy působil, je velmi chytrý. Není snad nic, co by si nedokázal zapamatovat. I přesto, že není technický typ, vždy ví, jak se věci mají dít, co mu totiž někdo řekne, to si vždy pamatuje. Jakmile je něco dané, už to z hlavy nedostane. Správné užití všech těchto informací je ale věc jiná. Nejvíc toho vždy využíval tak, aby mohl ostatní vydírat informacemi, které zaslechl. Jeho sluch je na tom překvapivě dobře, pozná podle kroků, kdo se zrovna blíží, rozliší snad každé zvíře na světě, pozná, co znamená jaký směr větru. Je vlastně překvapující, kolik toho dokáže, vzhledem k tomu, jak velkou nelibost chová k jakékoliv aktivitě, kterou musí udělat sám. Je to vcelku herečka, ať už se jedná o jeho záchvaty vzteku, smutek nebo chvíle, kdy se cítí ohrožený, vždy všechny své emoce dramaticky přehání a je ho všude slyšet a vidět. Rozhodně na něj nemůžete jen tak zapomenout. Na rozdíl od mnoha jeho vrstevníků nevnímá změny klimatu, nikdy mu není příliš velké vedro nebo zima, zřejmě důsledek drog, které jeho matka brala. Ale kdo ví. K čemu to je, když nesnáší jakékoliv počasí kromě sucha. Má překvapivě pevný stisk a umí dát docela ránu, což je na člověka, který se jinak nehýbe, poměrně dobrý výkon. Většinou si dominanci zařizuje s pomocí klacku či nějaké tyče, kterou najde někde ve svém království zbytečností. Je to jediná zbraň, která mu z ruky nevypadne, jen co na ni sáhne.
  • Takový malý šprt, jako je právě Nakarin, se v životě potýká spíše s velkými nedostatky. Nikdy nebyl ochotný udělat více, než bylo nutné, a i na to vždy někoho našel. Jakákoliv fyzická aktivita je pro něj něco naprosto nepředstavitelného. Běhat? K čemu. Někam lézt? Vždyť vše stejně jednou spadne dolů, nebo mu může jeho ztracený míč někdo hodit. Cokoliv, co by znamenalo že se může ušpinit, nebo nedej bože zadýchat, vzdává rovnou. Díky této životosprávě je jeho fyzická kondice v tom nejhorším možném stavu, kdo ví, jestli by ho chvíle běhu skutečně nezabila. S velkou nelibostí se hrabe ve špíně; bláto, bahno a podobné věci, z nich se může rovnou zbláznit. Nemá rád vodu, jelikož nesnáší jak chladná na jeho kůži je, nenaučil se plavat, ani do kaluže pomalu nestoupne. Je velmi majetnický, na vše si nárokuje práva a umí udělat pořádnou scénu, když nedosáhne svého. Má tendence shromažďovat vše, na co přijde. Kupříkladu potraviny, ale i obaly od jídla, zbytky, různé papíry, kterým sám nerozumí, krabice, kameny, cokoliv, co ho zaujme. Což je většinou vše, co může vlastnit. Je to jeho závislost, když o něco přijde, rozčílí ho to jak nic jiného. Ve skrytu duše je to však posránek, stačí jeden prudký pohyb a leží na zemi v slzách. Kromě pár motýlků a much by v životě nedokázal ničemu ublížit. V momentě, kdy by viděl trochu toho pravého násilí, by nejspíš vypustil celý obsah svého žaludku. Může tedy být lehké ho pod pohrůžkami donutit pracovat pro sebe, byť u toho bude neustále brblat a vymýšlet, jak se sám dostat k vedení.

  • [ file 001 ] Nakarin nikdy nepatřil mezi ty, co se zvládají lehce socializovat. Nezapadal do žádné skupiny – ať už v porodnici, kde byl jediné dítě, které dokázalo křičet hodiny v kuse, pokud byl odloučený od matky, nebo mezi dětmi v kočárku, kde nikdy nedokázal ležet v klidu, zkrátka vždy musel být trochu jiný. Odmalička to byl mamánek, pokud nebyl poblíž své matky, bylo vše špatně. Ani s dětmi si moc hrát nechtěl, protože jakmile nebylo po jeho, šel si hned mamince stěžovat. To vám mezi lidmi neudělá dobré jméno, děti se ho začaly stranit a ani učitelé nechtěli mít s malým Nakarinem mít moc co dočinění. Většinou mu zadali nějakou jednoduchou práci a nechali ho být. Rozhodně to nikdy nebyl žádný hlupáček, ale když něco nechtěl, bylo jednodušší si ho nevšímat. A tak se vyhýbal všem fyzickým aktivitám, kroužkům, pracovním povinnostem a získal si nezdravý náhled na svět, kde se vše děje tak, jak chce on. Kamarádů moc nezískal, nikdo se nechce bavit s člověkem, který nedokáže udělat nic sám za sebe a na vše posílá svoji rodinu. Těch pár lidí, kteří se s ním bavili, nebyli nic moc k užitku, většinou nejnižší spodina kraje, kterou mohl lehce ovládat a přinutit dělat co chtěl on, jelikož už tak neměli co v životě ztratit a tohle bylo alespoň osvěžení jejich nudných dnů ve škole. Byl totiž zvyklý na všechny donášet, jak na učitele, když udělali sebemenší chybu, tak na spolužáky či jejich rodinu. A to komukoliv, bylo mu jedno, jak velký problém z toho může druhá strana mít, hlavně že on měl vždy navrch a dosáhl svého. Těch pár lidí, kteří i přes to zůstali, už na tom nemohlo být hůře, a tak mu splnili první poslední, jen aby je nechal na pokoji. Tresty pro něj byly spíš otrava než problém. Tímto způsobem už nemusel dělat vůbec nic a tak se soustředil jen na jedinou lásku jeho života – jídlo. Jeho porce musela být vždy ta největší u rodinného stolu, později začal okrádat spolužáky o svačiny, z každého místa trošku ubral a nechával si vše jen pro sebe. Ani s jeho pár kamarády, kteří pro něj tyto dobroty nacházeli, se nebyl schopen rozdělit. Doma mu matka občas připomínala, že být lakomý se nevyplácí a jednou se mu to v životě ošklivě vrátí, na to však Nakarin nechce myslet, cítí se být středem pozornosti a vlastně i celého světa, a tak následky svých činů nebere na zřetel Přestože je vcelku pohledný, jeho osobnost od něj odrazuje každého člověka. Tato skutečnost v něm hlodá už pár let, kdy každý pokus o navázání kontaktu s dívkou končí rychlým neúspěchem. To v něm akorát podporuje sklon k tomu, aby škodil ještě víc. Jenže se blíží jeho plnoletost a kdo ví, jak se mu všechny jeho zákeřnosti vrátí.

Sunday, February 21, 2021

Puella Briscoe

[ pjuela briskou ]

[player] Renaiti

[fc] Kehlani Parrish
 

i want more tattoos & less feelings

× [species] human
× [date of birth] february 11 | ♒︎ aquarius
× [loyalty] neutral
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] eighteen | 18 永久
× [occupation] student
× [gems] 0





vitality [ 0 ] × defense [ 0 ]
  • Nevyniká příliš, co se nějakých sportů týče, ovšem nedá se říct, že by byla úplné nemehlo. Jenom má své schopnosti v trochu jiných věcech, v porovnání třeba s takovými profíky. Ačkoliv není nadšenou běžkyní, tak dokáže vyvinout rychlost blížící se běhu. Spíše však zvládne krátké úseky, než aby bez problému zaběhla maraton. Není na to vytrénovaná a nemá náladu si jít občas, jen tak pro zábavu, zaběhat. Po silové stránce na tom není zase až tak špatně, ale zároveň není ani kulturistkou. Má takovou tu sílu, jež si člověk vyvine přirozenou prací. Paradoxně může být vděčná za ty podmínky, v nichž musela vyrůstat, neboť ji to v mnoha ohledech zocelilo. Naučila se lézt po různých nestabilních objektech v kraji, aby si našla přístřeší, případně si ukořistila něco potřebného. Také si tím získala jistou mrštnost, ale hlavně je schopná se tichounce plížit. Je si jistá ve svých krocích a dává si dobrý pozor na to kam šlape, aby nezpůsobovala hluk a nepřitahovala k sobě nepotřebnou pozornost. Její tělo si v průběhu života zvyklo na nepravidelný přísun potravy, což vyústilo ve stažení žaludku. Zvládá tedy fungovat bez jídla o něco déle než třeba ostatní. To si ale zase vybralo daň na jejím zdravotním stavu. Co se jí opravdu upřít nedá, je její smysl pro detail a zručnost na manuální práce. V tom vskutku vyniká. Umí krásně vyšívat a též pracovat s tatérskou jehlou, jako kdyby se s ní již narodila v ruce. Když přijde na ošetřování ran, je hodně precizní. Za předpokladu všech nutných pomůcek dokáže ránu i velmi schopně zašít. Krve se nikdy neštítila, spíše ji vždy podivným způsobem fascinovala. Rozhodně nepatří mezi ten typ lidí, kteří by omdleli při jediné kapce krve. Není však ani doktorka, aby věděla jak se správně jednotlivá zranění ošetřují, vždy se v tomhle řídí jakousi svojí intuicí a touhou přežít. Základy přežití tedy nějaké má, oheň by si v případě nouze určitě zvládla rozdělat, stejně jako třeba chytit nějakou krysu, aby měla něco k snědku. Vždy má na prvním místě samu sebe a není snad nic, co by neudělala, jenom aby se dožila dalšího dne. Vzhledem k faktu, že její rodiště nepatří zrovna k nejbezpečnějším místům, naučila se pracovat se svým ukradeným kapesním nožíkem, jež jí dodává alespoň malinkatý pocit bezpečí, kdy v případě potyčky nemá pouze holé ruce. Konflikty nijak nevyhledává, ale člověk nikdy neví.
  • Vzhledem k faktu, že se snaží přežívat prakticky ze dne na den a dělá tedy všechny různé práce, jež se jí namanou, tak by si občas našla i nějakou volnou chvíli, kdy by se mohla věnovat tréninku. Ne vždy totiž pro ni nějaká ta práce je. Ovšem nikdy v tom neviděla žádný smysl, neboť očekává, že její život se už více podělat nemůže. Navíc ani pořádně nemá povědomí o tom, jak by se správně cvičit mělo. S tím samozřejmě souvisí i fakt, že zbraně jsou pro ni jedna velká neznámá. Nedokázala by je od sebe rozeznat, natož je ještě správně používat. Určitě by také pro ni bylo těžké přeprat mnohem silnějšího muže v souboji tělo na tělo. S nějakou lstí by to možná zvládla, ovšem s vlastní silou by byla nahraná. Celkově je zvyklá se lidem spíše vyhýbat a být raději odkázána sama na sebe. Je si totiž dobře vědoma toho, jak je zranitelná a nechce nikomu poskytovat tu výhodu, že by ji mohl nějak zneužít ve svůj vlastní prospěch. Má tedy tendenci působit jako člověk, kterého po psychické stránce jen tak něco nezlomí. Před ostatními si hraje na drsnou holku, ovšem skutečnost je žalostně jinačí. Spoustu věcí si je schopná brát až příliš osobně a počká si, dokud nebude o samotě, aby si nad tím mohla případně poplakat. V tomto je hodně ovlivněna prostředím, v němž musela vyrůstat, a nedostatkem opory v někom dalším. Není tedy příliš vyrovnaná a pokud je toho na ni hodně, nevyhne se sesypání. Tohle všechno jsou však naprosté malichernosti oproti tomu, co její tělo sužuje ze všeho nejvíc. Trpí nedostatkem vitamínu K, což má za následek nejen špatnou srážlivost krve, ale především naprosto nedostatečnou imunitu. Rýma a kašel jsou nepříjemné, ale většina lidí u nich zvládá bez problému fungovat. Její tělo je však natolik oslabené, že i takto zdánlivě banální onemocnění u ní mají o něco těžší průběh. Snaží se být opravdu opatrná, i co se týče manipulace s ostrými předměty. Nemá totiž na to si pravidelně kupovat doplňky stravy, nebo mít vyváženou stranu, které by nedostatek vitamínu K snižovaly.


  • [ appearance ] O svůj zevnějšek se snaží pečovat jako snad každá dívka. Bohužel k tomu nemá příliš mnoho prostředků. Má pouze řasenku a tužku na oči, na které si opravdu dlouho šetřila, než si je mohla od překupníka ilegálně pořídit. Používá je však pouze na výjimečnější příležitosti a ne na každodenní nošení. S oblečením to u ní také není nijak slavné. Nosí především tmavé věci, aby nebylo vidět, pokud by si je nějak ušpinila. Otrhané věci se snaží prezentovat jako nové módní kousky, v žádném případě ne jako staré oblečení určené k vyhození. Jsou na ní však jinačí věci, které si přitáhnou pozornost hned na první pohled. Z davu svých vrstevníků poměrně vyčnívá díky dvěma nosním piercingům - nostril a septum. A o pozornost se taktéž hlásí její tetování. Dříve, než přišla na svůj problém se srážením krve, si stihla nechat udělat tetování na rukou. Na každém prostředním článku prstu, kromě palců, má vytetované písmenko, jež dohromady dávají nápis "have hope", což bylo úplně její první tetování. Na hřbetu levé ruky se jí táhne vystínovaný, lehce abstraktní lotus. Na boku pravého zápěstí si lze poté povšimnout jejího psacího písma, které si na svém těle zvětšnila díky slovům "La Dreamer". Na rameni téže ruky má potom hlavu lva. To mělo být odstartováním jejího rukávu z tetování, jež měl lehce přesahovat až ke klíční kosti a krku, ovšem nastal problém s její špatnou srážlivostí krve a ona už nechtěla riskovat. Zmuchlaný návrh na papíře však nosí neustále u sebe, jakoby snad doufala, že se to časem zlepší a bude si moci nechat ruku dotetovat. 
× × ×
  • [ file 001 ] Její život je spíše tragédií, než pohádkou. Sice jako malá věřila, že když si půjde za svými sny, tak jich jednou dosáhne. Ovšem tato dětská iluze se z ní vytratila již spoustu let nazpátek. Nyní už ví, že bez dobrých známostí se z kraje nikdy sama nedostane. Pravděpodobně jedině, kdyby prodala obě ledviny a odvezli ji jako pokusného králíka na pitevnu pro studenty medicíny. Matka ji opustila ihned po narození, čím začala katastrofa v podobě jejího života. Puella byla odložena před dveře nějaké staré paní. Ta se jí naštěstí ujala, ovšem tato idylka netrvala nijak dlouho, neboť stáří si na ženě brzy vybralo svoji daň a tak se z Puelly ve třech letech stal prakticky bezdomovec. Naprosto nepravděpodobnými shodami náhod se dostala mezi skupinku dětí, jež stihnul podobný osud jako ji. Stali se její novou rodinou a vlastně bez nadsázky jim vděčí za svůj život, bez nich by její kosti dávno hnily někde mezi kontejnery na ulici. Jednalo se o partu složenou z dětí již ve sklizňovém věku a poté dvou malých capartů, jen o pár let starších  než byla ona sama. I když z nich byla nejmladší, tak nikdy nezažila takové to bezstarostné dětství, kdy by tropila neplechy a užívala si života. Místo toho se musela naučit žebrat, v některých případech dokonce i krást. I když to může vypadat, že to na ní zanechalo pouze negativní následky, opak je pravdou. Všechno zlé je k něčemu dobré a v tomhle případě to platí taktéž. Moc dobře si pamatuje, jaký je život na ulici a vrátit se na ni už nikdy nechce. Bude tedy dělat raději podřadné práce, jenom aby si udržela střechu nad hlavou. Nemá prakticky žádný majetek, se skupinkou podobně smýšlejících lidí platí nájem, ale pořád je to lepší, než žít pod přístřeškem z krabic. Často bere práce jako levná pracovní síla, především tedy v textilní oblasti. Jako přivýdělek nabízí potom lidem tetování. Nejraději by se tím živila na plný úvazek, ale to bohužel nejde. Lidé v kraji na tom finančně většinou nejsou o moc lépe než ona a proto těch zákazníků nemá zrovna mnoho. Její tetování jsou však velmi detailně propracovaná a vždy v nich nechává kousek sebe. Když přijde na umění, tak opravdu svůj kraj nezapře. Skrývá se v ní velký potenciál, bohužel nemá dostatečné prostředky k tomu, aby svůj talent mohla rozvíjet a prezentovat. Je těžké říct, zda se jejímu bytí vůbec dá říkat žití, když si svého života jen pramálo užívá. Nic jiného však nezná a bere to tedy jako jakýsi standard. 

Ash Hatfield

[ eš hetfýld ]

[player] Fion

[fc] Antoine-Olivier Pilon
 

i just know that i'll regret this when it's over

× [species] human
× [date of birth] november 25 | ♐︎ sagittarius
× [loyalty] neutral
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] eighteen | 18 永久
× [occupation] student
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 0 ]
  • Skutečně jej lze považovat za jedince políbeného štěstěnou, protože ani příšerné podmínky, do nichž se narodil, nezpůsobily, že by v něm zakrněl jeho potenciál. Byl obdařen inteligencí a přirozeným selským rozumem, díky němuž už jako dítě působil dojmem moudrého člověka, který umí v životě chodit. Coby nejstarší z osmi sourozenců též oplývá výbornými organizačními schopnostmi, protože bez jeho pravidelné intervence by se z domácnosti brzy stala kůlnička na dříví. Platí tedy za výborného leadera a potenciálního šéfa arénové aliance, protože se jedná o situaci pro něj vskutku přirozenou. Vzdělaní rodiče mu předali znalosti z matematiky, fyziky, chemie a biologie, takže i přes to, že se nikdy nestal obětí mizerného panemského školství, nelze o něm říct, že by byl zaostalý. Kdyby se narodil do jiného kraje, pravděpodobně by jej čekala zářná budoucnost na poli vědy, ale až takové štěstí bohužel neměl. Je přátelský a optimistický – někdy až příliš, což může citlivějším, nevrlejším jedincům lézt na nervy – a snadno si díky své bezelstné, mírumilovné a tolerantní povaze získává spojence a další příznivce. Svým způsobem ctí zásady lékařů, protože obrat někoho o život považuje za něco naprosto nemyslitelného. Rád by lidem pomáhal, stejně tak, jako kdysi jeho rodiče, protože si dobře uvědomuje, jak těžký je život v jeho rodném kraji. Může se pyšnit vytříbeným smyslem pro humor, který lze vnímat jako jeho superschopnost; málokdy se mu stane, že by se jeho vtípku někdo nezasmál. Jednoduše má cit pro odhadování situací a nálad lidí kolem sebe, což je nepochybně užitečná vlastnost. 
  • Člověk by si řekl, že takový společenský všeuměl, jakým Ash rozhodně je, bude úspěšný na všech frontách, ale opak je pravdou. Co se týče opravdu užitečných schopností, které by mu jednoho krásného dne mohly zachránit krk, je to skutečný břídil. Nikdy se nenaučil ovládat zbraně, protože to jednoduše nepotřeboval. Leckdo by mohl namítnout, že Dvanáctý kraj je pekelná díra plná zdeptaných kriminálníků, ale realita je taková, že většina obyvatel je příliš slabá na to, aby mohli představovat hrozbu. Každý konflikt Ash doposud řešil za použití pěstí a víc nikdy nepotřeboval. Kromě toho, že by byl naprosto nepoužitelný s jakýmkoliv typem zbraně, postrádá i survivalistické schopnosti, jejichž existence je vlastní spoustě jeho krajanů, protože to vyžaduje situace. Ať už se jedná o lov, stopování nebo rozeznávání jedlých a jedovatých bylin, nic z toho Ashovi není blízké. Jeho znalosti jsou omezené na typické školní poučky a definice, nic z toho by nedokázal převést do praxe. Zná tedy sice Archimédův zákon, ale tím v aréně nikoho neusmrtí. Dále je díky své povaze dost lehkovážný a většinu lidí vidí v mnohem lepším světle, než jací opravdu jsou. S tím se tedy pojí i určitá naivita, přestože byl životem zkoušený stejně, jako jeho vrstevníci z Dvanáctého kraje. Mentalitou by se hodil spíš do některého z bohatších krajů, ale to mu není nic platné. Za předpokladu, že by se mu podařilo vyhrát, by svůj talent mohl zužitkovat, ale v tomto ohledu mu štěstěna příliš nakloněná není. 

  • [ file 001 ] Jestli někdo zlepšuje reputaci nejzaostalejšímu kraji v zemi, je to právě Ash. Přestože si je vědom stavu, v němž se jeho rodná hrouda nachází, jako jeden z mála si zachoval určitý stupeň optimismu, díky kterému se životem protlouká s překvapivou lehkostí. Světlé vlasy indikují, že měl v životě velké štěstí – narodil se v části kraje, která kdysi platila za tu movitější, tam, kde lidé nežili na prahu chudoby a dá se o nich říct, že jsou na tom poměrně dobře. Ani zde však realita není růžová, a pro klan Hatfieldů obzvlášť; Ash pochází z osmi sourozenců, což rodinnou situaci značně komplikuje, přestože oba rodiče za starých časů pracovali jako lékárníci, takže mají mnohem lepší životní podmínky, než zbytek kraje. Vyrůstal v podivně uzavřeném společenství, kde panovala specifická pravidla. Ortodoxní výchova spíš než cokoliv jiného připomínala kult – Ash nikdy nechodil do školy a vědomosti získával výhradně díky domácí výuce, kterou mu poskytovali nadanější sourozenci a sem tam i pracovně vytížení rodiče, kteří jej vzdělávali v jejich oboru. Jak Ashovi, tak většině sourozenců tento styl výchovy však velmi vyhovoval, protože se nemuseli stýkat s extrémně chudými dětmi bývalých horníků. Na prahu puberty se však Ashův přístup změnil; zatoužil nahlédnout za oponu „režimu“, který doma nastolili rodiče, což se zbytku rodiny – velmi stručně řečeno  – nelíbilo. Ash se stal černou ovcí a po mnoha neshodách nakonec skončil v sirotčinci. Díky tomu jeho život nabral na obrátkách a rychle dohnal to, co zameškal v područí rodičů. Zjistil, že děti ze Sloje nejsou méněcenné a že jsou z lidského hlediska mnohem kvalitnějšími osobnostmi, než členové jeho povedené rodiny, která se stále upínala na ideály, které již dávno byly minulostí. Doby, kdy Dvanáctý kraj nepředstavoval absolutní peklo, byly už dávno pryč, ale manželé Hatfieldovi si to odmítali přiznat. V sirotčinci hojně využíval znalosti, která získal ještě během svého působí v domě plném již existujících a budoucích doktorů-amatérů. Stal se vyhledávaným společníkem, protože se vyznal v návykových látkách a díky tomu si rychle získával kamarády. Když v osmnácti musel sirotčinec opustit, téměř svůj odchod oplakal, protože si tam vytvořil pevná přátelství. Navzdory tomu jej však neopustila abnormálně vysoká míra pozitivního myšlení, což je pro obyvatele Dvanáctky minimálně netypické. Zajímavý začátek Ashova životního příběhu tedy velmi rychle zapadl pod pomyslnou vrstvu uhelného prachu a skončil vlastně ještě dřív, než vůbec mohl pořádně začít. Ani to však Ashovi nezabránilo v tom, aby si život užíval. V rámci možností se účastnil společenských akcí, paktoval se s rebely a nomády, a všelijak se snažil si situaci ulehčit, což se mu do značné míry i dařilo. Brzy získal pověst místního baviče a nenapravitelného sukničkáře, ale zároveň i podivína s pochybnými styky, s nímž by se slušný občan Dvanáctky neměl zahazovat.

Friday, February 19, 2021

Skinner Buckley

[ skynr bakly ]

[player] Fion

[fc] Lucas Valerdi
 

why you tryna play?

× [species] human
× [date of birth] march 13 | ♓︎ pisces
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] eighteen | 18 永久
× [occupation] student
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 0 ]
  • Díky otci se mu dostalo dobrého tréninku, což je v Desítce spíš výjimečné. Coby syn mírotvorce si osvojil střelné zbraně, několik efektivních bojových technik a v neposlední řadě i základy sebeobrany. Většina obyvatel kraje takovými privilegii neoplývá, což Skinnerovi poskytuje značnou výhodu, pokud jde o konkurenci v rámci jeho distriktu. Nefalšovaní profíci jsou nepochybně mnohem schopnější než on, ale rozhodně se nedá říct, že by proti nim neměl žádnou šanci. Rozhodně nepůsobí jako outsider, což lze považovat za výhodu, ale zároveň jej tato skutečnost okrádá o moment překvapení. Přestože to nemá v hlavě v pořádku, není fanouškem velkolepých gest. Na zabíjení jej fascinuje zejména to, s jakou lehkostí a čistotou lze něčí život ukončit. Od ostatních potenciálních i usvědčených vrahů se díky tomuto přesvědčení tedy liší. Během let, kdy pracoval na jatkách, si vybudoval dobrou sebekontrolu a umí za sebou výborně zahlazovat stopy. Nerad by, aby se opakoval incident ze základní školy, respektive aby na něj někdo přišel. Nikdy neměl pocit, že by s ním bylo něco v nepořádku, ale odjakživa kladl důraz na to, aby byl nenápadný. Vlivem toho se naučil dobře přetvařovat a na první pohled rozhodně nepůsobí dojmem vyšinutého blázna; maximálně trochu podivínsky. Dokonce si našel řadu přátel, kteří se s ním však přestali stýkat v okamžiku, kdy se provalil jeho trestný čin, který byl v očích veřejnosti pochopitelně naprosto ohavný. Po čistě fyzické stránce je na tom velmi dobře – nikdy neholdoval kouření nebo alkoholu, takže je zdravý jako rybička a nelimitují jej žádné zdravotní potíže, které by si mohl sám přivodit. Vedlejším účinkem nepříliš ušlechtilé práce na jatkách je kromě absolutní imunity vůči krvi i působivé množství svalové hmoty, protože se jedná o práci skutečně fyzicky náročnou. Coby schopný kreslíř oplývá i dobrou prostorovou orientací.
  • Kromě nadprůměrné inteligence dostal do vínku řadu negativních vlastností. Nebýt násilnických sklonů, pravděpodobně by to byl docela fajn kluk, ale tento Skinner je přítomný pouze v potenciální alternativní realitě, která neexistuje. Touha po krvi není jeho jediným povahovým rysem – bohužel však představuje ten nejdominantnější, protože logicky zastiňuje to pozitivní. Nemá příliš vyvinutý smysl pro humor a schopnost rozeznávat sarkasmus, což komplikuje komunikaci s ostatními. Nejspíš se nachází v autistickém spektru, ale nikdy neměl pocit, že by jej to zásadně znevýhodňovalo. Jednoduše působí nepřístupně a chladně, ale Skinnerovi to vzhledem k jeho založení vyhovuje. Nepotřebuje kolem sebe zástupy čumilů, které by fascinovala jeho okouzlující osobnost. Přestože ve svém otci částečně vidí svůj vzor, protože jej naučil většinu toho, co ovládá, má z něj ukrutný strach. Jako dítě byl svědkem a často dokonce i obětí domácího násilí a obojí se na něm pochopitelně podepsalo. Jakmile nad svou vlastní obětí nemá absolutní převahu, vrací se mu vzpomínky na dětství, kdy se nacházel ve stejné pozici, což pro Skinnera znamená konečnou. Posttraumatická epizoda je v jeho případě zcela paralyzující, takže se snadno může stát naprosto bezbranným – aréna je totiž plná možných triggerů. Jako dítě si zlomil pravou nohu a vzhledem k tomu, že lékařská péče v Desátém kraji je naprosto mizerná, jeho zlomenina nikdy správně nesrostla. Následkem je kulhání, takže není zrovna dobrý běžec a v momentě, kdy se má někam rychle přemístit, nastává zásadní problém. Nikdy se nenaučil plavat, protože má strach z velkých vodních ploch a možných podmořských monster, která mohou neprobádané vody obývat.

  • [ appearance ] Dvojkařské geny u Skinnera zapříčinily, že se svým zjevem vymyká standardu nižších krajů. Kromě zhrzené pýchy s sebou do Desítky Skinnerův otec totiž přivezl i jistý smysl pro eleganci a dobré vystupování, které jsou vlastní zejména obyvatelům profesionálních krajů. Díky úsporám rodičů a otcově práci, která není zrovna špatně placená, nikdy neměl problém s nedostatkem slušného oblečení. Za všech okolností tedy chodí upravený – vlasy čerstvě zastřižené, hladce oholený. Budí dobrý první dojem, což mu umožňuje umně skrývat jeho sadistickou náturu. Nikdo by do něj neřekl, že je to tak trochu cvok. Na první pohled Skinner působí jako vymydlený synáček vyvrhele z Dvojky, jehož ego pravděpodobně sahá až do nebes a asi to nebude sympaťák do nepohody, ale tím negativní domněnky o jeho osobnosti většinou končí. Důvěru ostatních si totiž získává snadno, protože je velmi zdvořilý a po formální stránce obecně dobře vychovaný. Všímavější lidé však v jeho očích mohou zahlédnout cosi znepokojivého. Pokud zrovna nepracuje na jatkách, kde je jeho stejnokrojem zakrvácené tričko, ošoupané džíny a praktická gumová zástěra, často jej lze zahlédnout v obleku, což je na poměry Desítky přinejmenším netypické. Nahlédneme-li pod oblečení, přes celý hrudník má vytetovaného hada, přičemž je sám autorem předlohy. Tetování nemá žádný hlubší význam; jednoduše se mu kresba líbila a usoudil, že by se na jeho těle dobře vyjímala. I tak jej však příliš často nevystavuje na odiv, protože je poměrně rezervovaný a nemá potřebu se předvádět.
× × ×
  • [ file 001 ] Narodil se do rodiny bývalého vysoce postaveného mírotvorce, který byl za trest převelen do vězení v Desítce, kde začal pracovat jako dozorce v Supermaxu. Skinnerovo narození bylo jedním velkým omylem, který se rozhodně neměl stát. Jeho matka byla obyčejnou pracovnicí jatek, která brzy po synově narození nešťastnou náhodou přišla o život. Jako oficiální důvod byl uveden pracovní úraz, ale zlé jazyky tvrdí, že zemřela rukou svého přítele – Skinnerova otce. Malý Skinner tedy vyrůstal s psychicky nestabilním otcem, který se nedokázal vyrovnat s krutou realitou, kterou představovala mizerná, nudná práce, mrtvá přítelkyně a nechtěný harant na krku. U Skinnera se brzy projevil nevídaný talent na kreslení. Prostřednictvím tužky a papíru alespoň částečně převáděl do reality své znepokojivé touhy a plány, což neuniklo učitelům na základní škole. U malých dětí je však běžné, že vytváří podivná díla, takže Skinnerovy psychotické tendence přisoudili pouze jeho bujné fantazii, která dle jejich názoru předznamenávala vysoký intelekt. V posledním bodě se sice nemýlili, ale na pravou míru to uvedl až sám Skinner, když v patnácti letech znásilnil svou spolužačku. Na základě toho jej vyhodili ze školy, přestože tomuto incidentu předcházela řada menších prohřešků, které však rozhodně přesahovaly běžnou, společensky únosnou normu. Díky otci sice neskončil v nápravném zařízení, ale musel okamžitě nastoupit do práce, aby byl pro společnost alespoň trochu užitečný. Na jatkách mohl žít svůj sen – zabíjet zvířata, byť humánním způsobem, jej zvláštním způsobem naplňovalo. Po pár letech mu to však přestávalo stačit, takže se začínal poohlížet po své první lidské oběti. Tehdy jej napadlo, že by se dobrovolně přihlásil do Hladových her, kde by svým choutkám mohl dát volný průchod. Tento nápad zlepšil jeho špatný vztah s otcem, který po dlouhé době získal pocit, že má nějaký smysl života.

Thursday, January 21, 2021

Arcadia Sykes

[árkejdya sajks]

[player] Fion

[fc] Alice Pagani
 

i guess you could say that my life's a mess

× [species] human
× [date of birth] october 31, 2210 | ♏︎ scorpio
× [loyalty] anticapitol
× [credits] 0

× [level] 3
× [age] fourteen | 14
× [occupation] student
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 20 ]
  • Jelikož vehementně odmítá trénovat v Akademii, protože je přesvědčená o tom, že se do arény stejně nikdy nedostane, se zbraněmi není příliš dobrá kamarádka – minimálně na poměry profíků, které svým laxním přístupem nereprezentuje zrovna dobře. V úmorné dřině v tréninkovém centru však vzhledem ke svému duševnímu zaměření nikdy neviděla smysl, takže ji absence precizně vypilovaných vraždících dovedností vůbec netrápí. V případě potřeby se však dokáže efektivně ohánět nožem či jakoukoliv jinou drobnou sečnou zbraní, protože se jedná o praktickou pomůcku, kterou používá během svých častých výprav za hranice kraje. Své lehké tělesné konstituci může vděčit za to, že je rychlá, mrštná a celkově kompaktní. Zároveň se umí pohybovat velmi tiše, což jí umožňuje efektivně využívat moment překvapení. Díky tomu, že se stýká s uživateli drog a jejich distributory, získala mnoho vědomostí z oblasti chemie, a to nejen té syntetické. Jedy dokáže vytvořit i z přírodních zdrojů, protože se orientuje ve volně rostoucí fauně a zná její účinky. Byť na první pohled působí mírumilovně a nekonfliktně, v případě potřeby dokáže projevit překvapivou chladnokrevnost. Sklony k agresivitě v sobě má zakořeněné již od raného dětství, protože doma často byla svědkem domácího násilí, takže jí nedělá problém konflikty řešit drasticky. Arcadia je velmi emotivní osobnost a pocity v jejím životě hrají velkou roli; ve vypjatých situacích proto tíhne k solitérství, protože je toho názoru, že emoce příliš ovlivňují lidský úsudek. Loajální je tedy zejména sama k sobě, případně ke své „smečce“ rebelů, která jí však v aréně společnost dělat nebude, takže jí nečiní žádný problém vrážet lidem pomyslné kudly do zad, protože je svým způsobem velmi sobecká. K podobným praktikám se však uchyluje velmi nerada, protože je v hloubi duše odsuzuje. Je toho názoru, že k vzájemné nenávisti lidi štve stát jako takový a s ním spojená nevyhnutelná existence Hladových her.
  • Mezi její silné stránky rozhodně nepatří diplomacie a jakékoliv mírové řešení všemožných obtíží. Arcadia je horká hlava a nechá se snadno vyprovokovat, a to i v případě, že se jedná o naprostou maličkost. Ráda se hádá a je v tom dobrá. Jediné východisko tedy vidí v násilí převážně verbálního charakteru, což je povahový rys, který se v jejich rodině pravděpodobně dědí. Za velké mínus lze považovat její nepříliš dobrý zrak, jelikož odmítá nosit brýle – na dálku vidí opravdu mizerně, s čímž se pojí i špatná orientace v prostoru a časté bolesti hlavy. Absence plnohodnotného splátcovského tréninku taktéž způsobila to, že si dokáže poradit pouze s jedním typem zbraně a postrádá všestrannost, která je u profíků víceméně samozřejmostí. Arcadia je taktéž velmi tvrdohlavá; vlivem toho může být velmi nepozorná a zaslepená ve svém úsudku, což je v aréně rozhodně na škodu. Není zrovna dobrá v plánování strategií a zejména v jejich následném dodržování – coby potenciální spojenkyně je tedy velmi nespolehlivá. Ne proto, že by byla extrémně zákeřná, ale jednoduše jí na ostatních nezáleží tolik, aby společné zájmy stavěla nad své vlastní. Ve vypjaté situaci si vždy zvolí sebe, neexistuje, že by se pro někoho obětovala, a už vůbec by to neudělala v aréně, kde jsou všechna domnělá přátelství a spojenectví velmi netrvanlivá a křehká. K většině lidí se staví skepticky a jejich názory odsouvá na druhou kolej, protože je přesvědčená o tom, že sama všechno zvládne nejlíp.


  • [ appearance ] Svůj vzhled flexibilně přizpůsobuje situaci, v níž se právě nachází. Většinou je k nalezení na pomyslné neutrální půdě – bez make-upu, přestože je v jeho používání velmi zběhlá, a oblečená v něčem pohodlném, ale stále reprezentativním. Občas se však vychýlí k jednomu ze dvou extrémů. Je-li na některé ze svých ilegálních výprav, nedělá jí problém ze sebe udělat nefalšovaného zálesáka, kterému je jeho zjev naprosto ukradený a nebude pomyslně lézt po stropě kvůli absenci kleštiček na nehty. Ničeho se neštítí, takže pro ni několik dnů v divočině bez možnosti umytí vlasů či vyčištění zubů nepředstavuje žádný problém. V opačném případě může být k vidění dokonale vymydlená a oděná v odvážném modelu, který neponechává příliš mnoho prostoru pro fantazii, přičemž ostře kontrastuje s jejím poměrně konzervativním účesem, který si zvolila pro jeho praktičnost. Husté černé vlasy se totiž velmi obtížně krotí a sestříhat je nakrátko se ukázalo jako jediný způsob, jak je dostat pod kontrolu. Spolu se světlýma očima a neproblematickou přiměřeně pihatou pletí představují oku lahodící kombinaci, díky níž lze Arcadii považovat za objektivně hezkou dívku.
  • [ personality ] Arcadia se odjakživa vymykala standardům Dvojkařů – velmi otevřeně opovrhuje Kapitolem a režimem v zemi obecně, ale zároveň je dostatečně inteligentní na to, aby to nedávala najevo před mírotvorci a loajalisty, jichž je kraj plný. Sama se totiž považuje za důležitou součást tajné sítě rebelujících občanů, takže by se nerada dostala do problémů kvůli nějakému neuváženému veřejnému prohlášení. Rodinným byznysem se zbraněmi je zcela nepolíbená a žije převážně ve vlastním snovém světě, který by se s nadsázkou dal popsat jako utopická alternativní realita. Ráda by se totiž dožila dne, kdy autoritářský režim padne a nahradí jej demokracie, která na území Panemu panovala kdysi. Je tedy naprostým opakem svého bratra Nera, který je zejména Hladovým hrám zcela oddaný. Arcadia si moc dobře uvědomuje, že nežije v dokonalé společnosti a Panem rozhodně není sluncem zalitá země zaslíbená. Navzdory všudypřítomné propagandě si však dokázala uchovat čistou, nezkaženou mysl, čehož docílila zejména svými styky s rebely a zálibou v historii, díky níž získala velké množství znalostí o dobách minulých a velmi dobrý všeobecný přehled. Ať už se jedná o zakázané filmy, knihy, či obyčejné předměty denní potřeby, které lidé před dvěma sty lety používali s železnou pravidelností – na Arcadii je v tomto ohledu spolehnutí. Se skutečností, že je situace v zemi bezvýchodná, se již tradičně vyrovnává po svém; náruživé užívání návykových látek jí není cizí, stejně tak, jako krátkodobé milostné vztahy či pouhé jednorázové sexuální experimenty. Dokáže se velmi rychle a intenzivně zamilovat, protože podvědomě touží po lásce, které se jí v dětství příliš nedostávalo, přičemž nerozlišuje mezi tím, jestli se jedná o dívku nebo o chlapce. Často utíká z domova a tráví dlouhé hodiny ve společnosti vlastních myšlenek. Ráda testuje vlastní hranice, přičemž se zdá, že naprosto postrádá pud sebezáchovy. Neexistuje nic, čeho by se zalekla, protože je přesvědčená o tom, že v zemi, kde jí každý den hrozí zbičování či rovnou zastřelení, je strach o vlastní život naprosto zbytečný. Díky své neortodoxní povaze je tolerantní a nepohorší ji takřka nic, protože už také mnohé viděla, takže ji máloco překvapí natolik, aby to v ní vyvolalo negativní reakci. Na svůj nízký věk je značně ostřílená životem, takže se často jeví jako mnohem starší, než ve skutečnosti je.
× × ×
  • [ file 001 ] Druhý kraj není zrovna typickým rodištěm teenagerů všemožně rebelujících vůči režimu, ale Arcadia je výjimka, která pouze prověřuje toto pravidlo. Odjakživa měla sklony k potulování a porušování nařízení, ale až značně nepříznivá rodinná situace ji donutila se vydat na cestu absolutního pohrdání. Ve své rodině spatřuje vše, co na Panemu nenávidí – nespravedlnost, posedlost úspěchem a nesmírnou brutalitu, kterou režim na své občany aplikuje na denní bázi. Doma tedy příliš mnoho času netráví, a když už, zejména od otce se drží v uctivé vzdálenosti. Dobrý vztah má pouze se svou matkou, která představuje jedinou světlou výjimku. Jen kvůli ní se ještě nesebrala a neutekla do divočiny, protože jí je jasné, že by její absenci velmi špatně snášela. Už jako dítě se bouřila proti vůli rodičů – odmítla začít trénovat na Hladové hry, čímž si vysloužila ošklivé zacházení ze strany otce, ale bylo jí to milejší, než aby se stala tím, co se zrodilo z jejího bratra, kterého nadevše miluje i navzdory tomu, jaký je. Krevní pouto zkrátka plně zapřít nelze, přestože se jí jeho chování mnohdy velmi hnusí a vůbec s jeho metodami nesouhlasí. Výše zmíněné důvody v Arcadii podnítily touhu utíkat od reality, čehož – i přes nízký věk – dosahuje promiskuitou a experimenty s ilegálními substancemi. Má totiž spoustu přátel mezi rebely, společenskými vyvrhely a dalšími ztracenými existencemi, s nimiž tráví většinu času a kde se na dobré mravy příliš nehledí. Razí svobodomyslné zásady, s nimiž se většina obyvatel Panemu neztotožňuje. Kromě toho operují v undergroundu a pomáhají rebelům. Pokud se zrovna neangažují v ilegalitách, jejich život je jedna velká párty, což Arcadia vítá s otevřenou náručí. Kdysi dávno se podobně smýšlející lidé označovali slovem hippies, dnes je většinová společnost považuje za prašivé krysy rozvracející režim, které by se nejlíp vyjímaly na podrážkách jejich bot. Arcadiin život směřuje k jedinému ultimátnímu cíli, jímž je opustit Druhý kraj a připojit se k rebelům, a to i za cenu smrti. Nedokáže pouze nečinně přihlížet bezpráví, které je v Panemu na denním pořádku. Díky svým přátelům na svět nahlíží pragmaticky a svůj život bere pouze jako prostředek k dosažení vyššího dobra, takže se příliš nezajímá o vlastní budoucnost, která je pro ni naprosto bezpředmětná. Školu tedy zcela otevřeně fláká, ale nakonec se nějakým zázrakem vždy dostane do dalšího ročníku, což ji samotnou překvapuje. Svůj volný čas věnuje užitečnějším činnostem, než je drcení státem nařízených zbytečností, které považuje za nesmyslnou snůšku žvástů.

  • Nero Sykes × Nebýt totožné krve, která proudí v jejich žilách, už by svého bratra zavrhla a odkázala jej do té nejhorší pekelné jámy. Svým způsobem jej nenávidí, protože jeho osobnost je kombinací všeho, co nemá ráda na své rodné zemi, ale zároveň v sobě nedokáže potlačit přirozenou starost o člena rodiny. Tráví spolu minimum času, protože jejich zájmy jsou velmi odlišné, ale v případě nouze se jeden na druhého mohou spolehnout. Arcadia je sice toho názoru, že se o sebe dokáže bez problémů postarat sama, ale Nerovy přílišné ochranitelské sklony se bohužel vztahují i na ni, takže ji bratr proti její vůli často vytahuje z průserů. Někdy jeho starostlivost oceňuje, protože se nezřídka dostává do krajně nebezpečných, potenciálně život ohrožujících situací, ale nahlas by to nikdy nepřiznala. Na denní bázi tak nějak existují vedle sebe, aniž by se vzájemně ovlivňovali a pokoušeli se navázat hlubší sourozenecký vztah. Jejich životy plynou paralelně, ale protínají se jen zřídka. Nebýt společného příjmení a nápadné podobnosti, vlivem Arcadiiny povahy by se o jejich příbuznosti nikdo nedozvěděl. Do značné míry se za Nera totiž stydí.

other worlds

stranger2s.jpg https://static.wixstatic.com/media/134c08_e2039edee53b41f8acf8d5df574526a4~mv2.png/v1/fill/w_280,h_168,al_c,lg_1,q_85/INZERCE%206.jpg