Wednesday, January 22, 2020

Rozhovor s Tristanem

Nyx Kesington: V zákulisí si ještě překontroluje rozhovorový scénář, aby věděla, na co je třeba se ptát a co diváky bude zajímat. Jakmile se ozvou úvodní fanfáry a je jí dán rozkaz k akci, tak se ladně přesměruje ke světlům reflektorů celého stadionu. Naštěstí kvůli postavenému pódiu nemusí v těch vysokých podpatcích chodit přes celou plochu areálu, jinak by toho asi dost nachodila. Postaví se doprostřed pódia a rukou si na svých blyštivých mini přiléhavých šatech upraví malý – téměř neviditelný – mikrofon. „Dobrý večer, dámy a páni,“ pozdraví se s přítomnými zářivým úsměvem, „je mi ctí tu s vámi dnes být a též se opět setkat se splátcem, nyní už vítězem, Tristanem Morgensen z Pátého kraje!“ představí ho a rozpřáhne ruku na místo, odkud by se měl vynořit. „Přivítejte ho prosím potleskem mezi nás!“ zatleská mu a jde se přesunout ke křesílkům. „Pětka má konečně vítěze,“ dodá jen tak bokem s lehkým smíchem.

Tristan MorgensenNervózně vyčkává za oponou, dokud se neozve jeho jméno, které je posléze obohacený o potlesky nespočtu lidí. Rozejde se na pódium a cestou se snaží rozdávat úsměvy do všech stran, pohledem pak spočine u Nyx. „Dobrý večer,“ pokývne hlavou. „Děkuji za milé přivítání a jsem rád, že tu s vámi dnes mohu být,“ slova jsou mířena k publiku a také tím směrem upře zrak. Oproti arény je tu zase živo a to se mu líbí, neboť se necítí tak osamocený a v neustálém stresu, že ho může kdokoliv zabít. Sám nemůže uvěřit tomu, že je vítězem, ale stálo ho to dost, hlavně co se týká Nicasii, i když se tváří, že je všechno v naprostém pořádku. Poté se posadí na křeslo a uvelebí se, svůj oblek si upraví a jeho pozornost je momentálně věnovaná jen moderátorce. Ačkoliv mu přítomnost mezi tolika lidmi nedělá už takový problém, jako tomu bylo ještě před arénou, tak se cítí stále líp, když si udržuje myšlenku, že je tu jenom s Nyx a jsou na nějaké schůzce na kávě, aby nemusel vnímat to, kolik je na něj upřených zvídavých očí.

Nyx Kesington: Přívětivě se na nové vítěze usměje a prohlíží si ho od hlavy až po paty. „Vítám Tě zpátky v Kapitolu,“ poví teď již oficiálně rovnou jemu a též se pohodlně usadí do křesla. „Zdá se, že fortuna při tobě stále převelice,“ naráží na některé situace, ve kterých mohl jistě přijít o svůj holý život. „Abych pravdu řekla, tak už jsem si myslela, že se zrovna s tebou znovu nesetkám, ale jak vidno, šeredně jsem se zmýlila,“ zasměje a nechává menší odmlku, než opět zase promluví, „jak se cítíš jako vítěz? Ve vašem kraji je to po dlouhé době, kdy vyšel z arény mužský splátce,“ odkašle si, „posledně se vám poštěstilo před třiceti lety, ročník Stephanie Borman.“

Tristan MorgensenPřikývne na to uvítání, tolik radosti a optimismu teď nedokáže úplně vstřebat, ale i tak se poslušně usměje a poděkuje: „Díky ti, Nyx.“ Cítí se trochu provinile, že je rád za svoje vítězství a cítí se dobře, hlavně když si vzpomene na arénu a kolik mrtvých kvůli jeho přežití muselo být. Nezabil je sice všechny, ale jako kdyby se to stalo a má krev všech na svých rukách. Když mu Nyx pokládá tu zrádnou otázku, chvíli jenom mlčí a přemýšlí nad slovech, které z úst vypustí. „Hmm,“ poví, aby si přidal pár dalších sekund na přemýšlení. „Neřekl bych, že se ještě jako vítěz cítím. Je to pro mě velká novinka a abych pravdu řekl, necítím se jinak než předtím, ale po čase to zřejmě přijde,“ nechá slova chvíli znít v prostoru, „mám takový pocit, jak by to jen popsal,“ zamyslí se nad tím a mhouří očima, když vyhledává to správné slovo, „že moje pouť ještě není ukončená.“ Slova mohou evokovat, že se vyjadřuje k aréně vítězů, ale nebylo to tak smýšlené.

Nyx Kesington: Pozorně poslouchá jeho slova a ve výrazu je opravdu znát, že ji to zajímá. Častokrát se tak jenom tváří, protože má v popisu práce vypadat, že je celá nažhavená do konverzace se splátci nebo vítězi. Tristan je však zrovna někdo, koho si ráda vyslechne a pokud by se tak nestalo, tak je to aspoň pohledný kluk, na kterého se bude ráda dívat. Někteří mají smůlu v obou případech a to je docela za trest si s nimi povídat. „Jistě,“ přikývne na ta slova. „Musí to být najednou ohromné a možná se v tobě mísí všelijaké emoce. Tuším, že každý vítěz se s tím pere jinak. Příkladem jsou třeba profesionálové, kteří své vítězství hlásí už rovnou před arénou,zasměje se a vůbec jim to nemá za zlé, „a posléze i zjišťujeme, že měli pravdu. A pak jsou tu ti, kteří šli s představou, že se už nevrátí a když pak zůstali naživu, byli šokováni.“ Po tolika Hrách už se stalo všechno možné, takže je velmi ojedinělé, že ji něco s něčím novým překvapí. „Ale pověz mi, co jsi konkrétně myslel tou poutí? Že's ji nedokončil?“ zeptá se a vůbec jí netrkne, že by se mohlo jednat o Hry s vítězi. Ačkoliv to bylo již veřejnosti oznámené, tak ji ta skutečnosti jaksi vypadla z hlavy.

Tristan MorgensenNěco na těch jejích slovech je a se vším, co právě řekla, souhlasí. Je celkem rád, že se slov moderátorka ujala a necítí se tu jako na nějakém výslechu. „Takové sebevědomí by se šiklo,“ zareaguje na poznámku o profesionálech a zasměje se tomu. „A myslím, že je někdy fajn vidět něco neočekávaného. Nic proti profíkům,“ dá ruce do obranného gesta, protože to fakt špatně nemyslí. „Každý očekává, že se z arény dostane profesionál a věřím, že na to tvrdě pracovali a nejspíš by vyhrávali i každý rok, kdyby nebyly v životě náhody a neštěstí. No a právě kvůli nim mi přijdou Hry zajímavé, jelikož nikdo nemůže očekávat, co se stane a ne vždy vyhraje ten s nejlepším výsledkem. Dává to do té show jistej ráz.“ Podívá se do publika, jako by čekal, zda to vidí stejně jako on, ale pak se otočí na Nyx, když pokračuje od jeho slov o neukončené pouti. „Nejlépe bych to označil za pocit, že mě ještě něco čeká, ale sám nevím, co to konkrétně je. Možná turné vítězů, možná mentorování, při kterém mi dojde, že jsem skutečně vyhrál nebo si to třeba možná uvědomím až se vrátím domů.“ Jakmile větu dokončí, tak si náhle začne uvědomovat, že se bude muset setkat s naštvanými rodiči, jelikož se s nimi od dobrovolného přihlášení ještě nebavil a samozřejmě nezapomíná ani na rodiny své manželky, tedy už ex. Trochu mu přitom poklesne výraz v obličeje, ale hned se z toho otrká a začne se opět usmívat, jako by nechumelilo a čeká na další dotaz.

Nyx Kesington: Opět ho nechává domluvit a když zrovna mluví, tak mu do řeči neskáče, jelikož nejsou nijak pobuřující nebo pro Kapitol urážlivé. „Jasně, musí tam být nějaká ta mysterióznost,“ dodává k jeho slovům. Následně se snaží něco pochytit z toho, co jí říká o tom pocitu. Neví, co přesně tím má namysli, ale dokáže si to minimálně aspoň představit, i když to nikdy nebude ona, protože ona vítěz není a nebude. „Zkrátka komplikované emoce,“ přikyvuje s úsměvem. „Tak doufám, že na tom přijde.“ Teď už je načase nabrat jiný směr a když už byla řeč o emocích, tak jeho zesnula žena bude jistě tím pravým tématem. Chápe, že to není příjemné téma, ale projít si tím musí. „Všichni jsme byli svědci toho, že se pro tebe Nicasia obětovala. Pro mě to byla jedna ze situací, o které jsem si myslela, že to bude pro tebe konec, ale-“ nechává dramatickou odmlku, „-její oběť byla víc než statečná. To mi připomíná, když si vybavím váš rozhovor ještě před arénou a že jste o svých plánech nevěděli, tak zde vidím jasné signály, že do arény šla přímo jen kvůli tobě. Přeci jenom ses hlásil jako první.“ 

Tristan MorgensenDlouho je po těch slovech v šoku. Čekal, že to dříve nebo později přijde, ale naivně doufal, že se mu to vyhne úplně. Absolutně nemá tušení, co by jí a celému Panemu měl povědět. Nečekal, že by to pro něj byla Nica schopná udělat. Kdyby jenom vylezli na tu střechu, tak by se to mohlo dopadnout úplně jinak. Neměl šanci si s ní o tom promluvit a v podstatě ji celou arénu ignoroval, čehož teď nesmírně lituje. Odkašle si a nervózně si otře zpocené ruce o kalhoty. Přemýšlí, jak by tuhle diskuzi navedl na něco jiného, ale nic ho v tuto chvíli nenapadá. „Co se týče jejího přihlášení, tak si stále nemyslím, že to bylo kvůli mě. Vždyť to ani nedává smysl,“ zavrtí hlavou a nehodlá tomu jakkoli věřit. „A no,“ odmlčí se, jelikož ví, že ho začíná zrazovat hlas a nechce tu mít přede všemi slabou chvilku. „Nevěděl jsem,“ opět se zasekne a není schopen slov. Nejraději by odsud odešel, ale to by nebyl dobrý nápad. „Neměla to dělat,“ zamumlá se zamračením. Nyx poté věnuje pohled, který prozrazuje, jestli by nemohli tohle přeskočit. Skutečně by z něj teď nic nedostali, možná jindy, ale je to pro něj pořád čerstvý a nechce s v tom piplat.

Nyx Kesington: Už měla v plánu to přerušit, když se podruhé zasekl, ale neudělala to. Myslela si, že se s tím zvládne poprat, ale nejspíš je to moc citlivé téma a ona s tím nic moc nenadělá, pokud nebude opravdu naléhat. V takovýchto situacích by měla a tu odpověď z něj násilím dostala, ale nechce se jí do toho. Chvíli nad tím uvažovala, ale pro jednou se rozhodla, že jemu ten klid nechá, obzvlášť po tom, co na ni hodil takový zoufalý kukuč. Možná si to špatně vyložila, ale když už nic dále neříkal, tak si to domyslela sama. „No, co se dá dělat,“ řekne s úsměvem, což může vyznít trochu nesoucitně, ale snaží se ulehčit situaci. „Nebýt Nicasii, tak tě tu člověče nemáme,“ plácne rukou o stehno a zadívá se k publiku. „To by pak bylo v Panemu tolik zlomených srdcí, kdyby tě slečny viděly umírat, protože roztomilých vítězů není nikdy dost, že?“ pohlédne do kamery, ježto je to převážně mířené na pubertální dívky. „Navíc už je volný,“ dodá a opět to není úplně vhodné vůči Nicasii, ale to už si tolik neuvědomuje. „Ještě než se vrhneme na korunovaci, tak se zeptám. Bylo mi řečeno, že jsi byl v programu pro kosmonauty a je to tvým velikým snem. Plánuješ se k tomu vrátit nebo jako vítěz budeš pokračovat jinak?“

Tristan MorgensenOddychne si, když se moderátorka nechystá ho dále mučit s jeho zesnulou manželkou nebo jinými vztahovými tématy, na které nemá vůbec náladu. Namísto toho nabíhá diskuze jiným směrem a jemu cuknou koutky do úsměvu, když se zeptá na jeho sen. „Samozřejmě v tom hodlám pokračovat a nikdy jsem z toho neodbočil,“ odpoví jí okamžitě. Zde nemusí nad něčím přemýšlet, protože to je snad jediná věc, u které si je na sto procent jistý, že to chce. „Jakmile budu zpátky v Pátem kraji, tak to bude jedna z věcí, kterou udělám a snad docílím toho, že se jednou do kosmu podívám,“ přikývne se sebevědomým úsměvem při posledních slovech. On věří, že se toho dne dočká, protože na tom vždycky tvrdě pracoval.

Nyx Kesington: „Tak to velmi ráda slyším,“ odpoví to první, co jí na mysl přijde. Je skutečně ráda, že aspoň některý vítěz to má vyřešený už rovnou hned po svém vítězství. Nerada pak přichází ke zjištění, že se někteří flákají jen ve své slávě a bohatství. Zrovna ona by možná byla ten typ vítězek, která by si toho užívala, ale asi by se jednou začala nudit a něco musela dělat. „Skvěle se s tebou dnes povídalo, ale teď je čas na zlatý hřeb večera,“ postaví se a přesune se blíže na okraj pódia. „Nyní nás svou přítomností poctí prezidentka, Cerys Alsephyte Smyrna,“ zatleská velmi neslyšně, jelikož se matčinou prezencí necítí moc poctěna, ale musí poukázat, jak je nadšená, že ji uvidí. Potom se odklidí kousek dál, nemá ani náladu se s ní zdravit, protože toho má v soukromí dost.

Tristan Morgensen„S tebou taky,“ řekne a myslí to vážně. Nelhal by jí, už při předešlých rozhovorech se mu jevila jako sympatická osoba, pokud to vše jenom nepředstírá. Potom se postaví, jelikož si myslí, že někam jdou, ale zase se ihned posadí, když jde Nyx jen přivítat prezidentku. Bylo to možná trochu trapné, ale doufá, že si toho nikdo nevšiml nebo ho kamery nesnímají. Ve křeslu jen vyčkává, než se k nim připojí prezidentka a lhal by, kdyby řekl, že z ní není nervózní. O té ženě si ještě žádný obrázek neudělal, tak neví, jaké pocity k její osobě má.

Cerys Alsephyte Smyrna: Jako obvykle přichází na pódium v těch nejluxusnějších šatech, které jí na tento jediný večer osobní designér ušil. Narovnaná se a vydává se rovnou k Tristanovi a své dcery si téměř nevšímá, avšak pokyne jí hlavou na pozdrav. Kolem boku má posázené diamanty a smaragdy, které dává světu na odiv. Zamává publiku a i do kamer, přitom se mile usmívá, ale pod tím vším se však skrývá narcismus a pýcha z moci. „Krásný večer, milí drazí,“ pošle elegantní vzdušnou pusu divákům, načež se otočí k Tristanovi a i jemu věnuje úsměv, „i Tobě, mladý chlapče.“ Následně se obrací k avoxovi, který jí na saténovém polštářku podává vavřínovou korunu, která je od těch předešlých jiná, vylepšená o brilianty a z vnitřní strany je vyryté jméno vítěze, tedy Tristan Morgensen. „Velmi gratuluji k vítězství,“ z jejího hlasu je slyšet velké nadšení. Možná si ho velmi oblíbila nebo se jenom její radost odvíjí od toho, že má konečně vítěze do nadcházejících Pentaher. „A vítám Tě do řad vítězů, zde je Tvá zasloužená koruna,“ posadí mu na hlavu korunku a potřese si s ním ruku. Poté se otočí k publiku a naznačí Tristanovi, aby se připojil vedle ní. „Dámy a pánové, vítěz 138. ročníku Hladových her, Tristan Morgensen! A než celé letošní události ukončíme, pojďme si připomenout arénu,“ domluví a pokyne, aby začali.

Tristan MorgensenPříliš dlouho neseděl a už musí zase vstát, protože se u něho objeví prezidentka. Nasucho polkne a dívá se na ni jako na zjevení. „Dobrý večer,“ poví nejistě. Sleduje její počínání a pohled mu přistane hlavně na té korunce. Viděl to jenom z obrazovky, takže vůbec nepozná, že je něčím od těch předešlých odlišná. Nikdy nebyl na takové hezké doplňky, ale tohle se mu vážně líbí. Ne že by to chtěl každý den nosit nebo vůbec kdykoliv nosit, nejspíš to bude mít na hlavě jen dnes a už to pak bude mít vystavené doma jako trofej. „Děkuji Vám převelice,“ usměje se na paní prezidentku. Rozhodně si ji nechce znepřátelit, když je to nejvyšší osoba v Panemu a jít proti ní je o krk. Potom se opět uvelebí, když mu nic jiného nezbývá a musí se bohužel podívat se všemi na tu tragédii, do které se mu vážně nechce.



Celý stadion se zatemní a jediné osvětlení vychází z nočního Kapitolu, následně zničehonic vystřelí mírné světlo patřící obrovskému hologramovému odpočítávání, jež se objeví uprostřed nad pódiem. Jakmile číslo dosáhne nule, tak se obraz roztříští a rozdělí do čtyř na každých stranách stadionu. Nejprve začnou jako obvykle hrát reklamy a co by to bylo za ročník, kdyby se aspoň jednou neobjevila reklama na parfém, tentokrát s prezidentkou. Dále na oděvní společnost, o které mnozí vyprávějí, že je pro sedláky, alespoň v této době. Na konzolovou hru se známou tváří Brysen, pro některé však neznámou osobou. Ukončující reklamou je kampaň s Gabi Peréz na novou kolekci DKNY a posléze se ozve kapitolská hymna, která započne REKAPITULACI HER.

Nyx Kesington: Po korunovaci se zase vrátila na své místečko vedle Tristana a společně s ním pak koukala na rekapitulaci. Občas se na něj podívala, aby spatřila nějakého jeho reakce, které by jí mohly být v prospěchu do budoucna. Nic moc ale nezjistila, tudíž se většinou dívala na interesantní události v aréně a při některých se dokonce i usmála. Zřejmě tam nalezla něco, co jí přišlo vtipné, i když jiným třeba ne. Jakmile to všechno skončilo, zbývalo to už celé zakončit. Postavila se, rozloučila se s Tristanem a následně promluvila už posledně k letošnímu ročníku Her. „Hladové hry jsou již u konce a já doufám, že jste si je užili tak náramně jako já. Tímto se s vámi loučím a u příštích slavností na viděnou!“ zářivě se usměje, zamává publiku a rozdá prá vzdušných polibků, načež se ozvou tóny hudby, se kterou to poté všechno končí.


Friday, January 10, 2020

Yris Cosma

[ yris kázma ]

 

Player: Gabzz

FC: Luna Blaise



Contact: gabzzblue@gmail.com

Age: 15 | Tesserae: 4


Token: Náramek z kamínků




level [ 0 ] • credits [ 0 ] • gems [ 0 ]

 osoba nic nevlastní


Energetická dívka, co chvíli neposedí a neustále něco podniká nebo trénuje. Na dívku má docela sílu, protože často posiluje. Už jako malá si oblíbila lukostřelbu a té se věnuje dodnes, každý den. Dokáže trefit téměř cokoliv a to na velkou vzdálenost, má totiž výborný zrak a sluch a také mušku, takže jí jen tak něco neunikne. Často tak loví divou zvěř, na které i trénuje. Díky učení jejích rodičů, se vyzná v astronomii, ale nějak zvlášť se o to nezajímá, takže umí základy, za to se zajímá o elektrotechniku a je v ní docela dobrá, umí opravit kdeco a nebo něco užitečného vyrobit, pokud na to má potřebný materiál. Má skvělý smysl pro maskování a dokáže se skvěle skrýt a napodobit okolí. Toto si osvojila jako malá, když se sourozenci hrála na schovku a praktikuje to dodnes, kdy se třeba někam plíží a schovává, aby slyšela něco, co by neměla. Dokáže tak být i velice tichá, a proto je ji těžké odhalit. Je mrštná a dokáže vylézt téměř na cokoliv, ať už strom nebo skálu a i když několikrát spadla, vždycky se otřásla a byla schopná lézt znovu. Protože loví a nebo střílí z luku, leze někam neustálé, a proto z výšek nemá strach.


Snaží se překonávat sama sebe, ale taky jsou tu věci, které překonat nedokáže, i když se o to snaží. Slabiny tak každý může využít proti ní. Neumí bojovat zblízka, je ten typ, co si někam zaleze a útočí z dálky, proto je pro ni boj na blízko složitý a neumí na to použít ani zbraně, jen svůj luk, který ovšem může použít jen z dálky. Takže v takovém boji je ve značné nevýhodě, a proto raději utíká někam, kde má výhled a může tak použít svůj luk. Má docela velký strach z vody po tom, co se jako malá málem utopila. Hráli si u rybníka, když jí nešikovně podjela noha a ona tak spadla do docela hluboké vody. Nebýt jejího bratra, asi by se utopila. Sice se pak plavat naučila, ale vody se velmi bojí a vyhýbá se jí. Pokud by jí však šlo o život, byla by schopná s tímto strachem bojovat a třeba ho i překonat. Nesnáší bolest a její práh bolesti je docela nízko, takže dokáže naříkat a skuhrat nad tím, jak ji něco bolí. Dokáže se rychle naštvat a v zápalu hněvu nadělat dost problémů. Je tvrdohlavá a něco jí vymluvit se zdá být nemožné, a tak na to často doplácí, avšak málokdy se z toho poučí.


Narodila se v Pátem kraji a má dva mladší sourozence a jednoho staršího bratra Morphea, kterého má nejraději a také si ním skvěle rozumí, protože když byla menší, hlídal ji i s bratry a také o ně pečoval. I když nikdy nebyli nějak moc bohatí, měli velké znalosti, a proto jim jednou Kapitol unesl matku, což ona i bratři nesli těžce, a tak k Morpheovi ještě víc přilnula, aby zaplnila ztrátu matky, o které doufá, že se vrátí. Je velice tvrdohlavá a zbrklá. Dokáže se rychle naštvat a udělat tak sobě i rodině nemalé problémy. Má prořízlou pusu a nebojí se vyjádřit svůj názor. Je odvážná a i když má občas z něčeho strach, nikdy to nedává najevo, protože to považuje za svou slabinu, a tak svůj strach vždy nějak maskuje. Umí být i milá, ale to musí mít dobrou náladu, jinak je klidně celý den protivná. Nesnáší, když ji někdo do něčeho nutí, proto se často vzpouzí a snaží se si vydupat své. Je skvělá pozorovatelka, ale nedalo by se říct, že je zrovna empatická, spíš si všímá slabých a silných stránek ostatních a snaží se tak najít sebemenší skulinku, kterou by mohla použít proti němu, kdyby jí hrozilo nějaké nebezpečí.

Morpheus Cosma

[ mórfies kázma ]

 

Player: Andy

FC: Andrew Matarazzo



Contact: pospazail@seznam.cz

Age: 18 | Tesserae: 7


Token: Přívěšek s průhledným sklíčkem




level [ 0 ] • credits [ 0 ] • gems [ 0 ]

 osoba nic nevlastní


Tím, že se narodil do rodiny, která se zajímá o astrologii, dokáže mnohé, co ostatní ne. Jednou z vymožeností, kterou dokáže a kterou se naučil od svých rodičů a částečně také přečetl v knihách, může být čtení ve hvězdách a orientace v nich. Jeho orientační smysl je na vysoké úrovni, protože kromě objektů ve volné přírodě a otevřených lokalitách, které si přesně dokáže zapamatovat a podle nich se orientovat, dokáže vzhlédnout k obloze a pomocí mapy hvězd pak rozeznávat směry. Kromě toho dokáže přesně určit východy a západy slunce, tudíž v tento daný okamžik pak využít svůj čas přesně tak, jak je za vhodné. Tím, že se během svého dospívání staral o své tři mladší sourozence, má jednu skvělou výhodu. Dokáže číst mezi řádky a to úzce souvisí s tím, že prokoukne jakoukoliv kulišárnu. S ním nikdo nevypeče, neboť má i zvýšené smysly empatie a intuice, které mu celý život napovídají více než skvěle. Je velmi pozorný, neboť musel být, když se staral o tři caparty. Oči musel mít všude, a to se nezměnilo a dá se říct, že tuto schopnost vycepoval na úplné maximum. Liší se od profíků v tom, že nemá takový výcvik a vlastně se na něj nesoustředil nijak konkrétně. Asi z toho důvodu, že nepočítal s variantou, že by byl vylosovaný do Her. Tak či tak, silný je průměrně. Má vypracované tělo a to zřejmě vlivem běhu a plavání. Ano, hádáte správně, je velmi dobrý plavec. Pokud by se dostal do situace, kde by na něj jako jedna z překážek čekala divoká voda, snadno by si s ní poradil. Vlastně je plavání jeho oblíbenou činností. Běháním se zase odreagovával od složitých situací hlídání svých sourozenců. Co si budeme, občas je to na nervy, tudíž z toho důvodu bylo běhání jedna z možností, jak se uvolnit. Kromě toho, Pátý kraj je známý svými elektrotechnickými dovednostmi, které částečně ovládá. Dokáže si poradit s proudem a zpracovat ho, čili, pokud mu dáte do rukou drátky, je schopný sestavit delikátní obvod a pokud by k tomu měl třeba i vhodné nástroje, uměl by sestrojit zbraň, která by po kontaktu s protivníkem seslala elektrošok schopný zraňovat, to je dobré, ne? K tomu patří i jeho přehled o technologických blbůstkách a nástrojích. Nemá s nimi praktické dovednosti, i přesto by však ty teoretické zvládl uplatnit. Kromě toho je však velmi učenlivý, tak by neměl problém se to naučit velmi rychle ovládat. Má šikovné prstíky, a z toho důvodu by zvládl základní ošetření, ať už by se jednalo o šití nebo pouze obvázání nějaké rány, neměl by s tím problém. Tím je i poukázáno na fakt, že se nebojí pohledu na krev a krve samotné. Vyzná se v nějakých základních rostlinách. Pozná i jedovaté i léčivé. Nemá problém s tím vytvořit z nich mast, či jed a to se v některých situacích taky může hodit. Ve chvíli, kdy by spojil vícero dovedností, ať už elektřinu nebo své šikovné prstíky, asi by byl i schopný sestavit nějakou obyčejnou past, ať už takovou, která by protivníka zvládla i zranit nebo takovou, která by dočasně zablokovala jeho pohyb. Pokud by došlo na boj, dokázal by si poradit s oštěpem nebo kopím.


Bylo řečeno, že nemá takový trénink, jaký se dostává profíkům, z toho důvodu není tolik silný jako oni, ale něco v něm přeci jen bude. Co se zbraní týče, je to složité, neboť by si nedokázal poradit s malými zbraněmi typu dýk, saiů a zkrátka těch ručních zbraní, neboť na jeho medvědí pracky jsou příliš malé a nedokáže s nimi zacházet. To samé by se dalo říci o mečích. Nemá jednoduše takové pohyby, aby s takovými zbraněmi byl schopný obratně mávat - pokud se to dá takto nazvat. Ideální, jak už bylo ve schopnostech řečeno, jsou pro něho tedy dlouhé zbraně, typu kopí, oštěpů, snad i trojzubec by nebyl na škodu. Potažmo se pak můžeme bavit o jeho mizerné mušce. Vrhací dýky tedy můžeme automaticky vyřadit, protože zaprvé by nebyl schopný dýku ani vrhnout, natož se pak trefit. To jsou dvě věci, co se navzájem vylučují, chudák Morpheus. Pokud by se jednalo o luk, byly by jeho šance ještě mizernější, neboť v takovém případě by nedokázal šíp ani vtěsnat do luku a už vůbec ne natáhnout tětivu a vystřelit ho. Má vědomosti v elektrotechnice, technologiích, astrologiích, základních fyzických technikách, zná jedy, léčiva a pasti, ale ostatní takové je pro něj neznámé. Kupříkladu taková zvířata, absolutně nemá pojem o tom, co je vrána a co je kůň. S takovou by určitě neuspěl a možná by si šel pohladit i takového vlka v domnění, že je to pes. Má problém se starostlivostí o druhé a často je pro ně ochotný udělat více, než pro sebe samotného. Zabíjet nechce, ale pokud by mu situace nedovolila jinak, šel by do toho po hlavě. Svůj život má rád, ale pokud by si někoho oblíbil natolik, byl by ochotný se i obětovat.


Narodil se do Pátého kraje. Konkrétně do rodiny, která nebyla zrovna nejbohatší, co se majetku týče. V čem ale vynikala, byla starost a péče o své děti. Morpheus má dohromady tři další sourozence. Všichni tři jsou mladší. Může to tedy znamenat, že jim na sobě všem záleží, ale samozřejmě nemusí. To záleží na úhlech pohledů a mezi šesti lidmi je jich skutečně mnoho. Můžeme říci, že byl Morph už odmalička velmi zvídavé dítko. I na tyto poměry však velmi inteligentní a kromě toho, což s tím úzce souvisí, se zajímal o astrologii a technologie. Nutno říci, že v Pátém kraji je jí sice mnoho, ale do chudých čtvrtí se moc takových elektronických vymožeností nedostane. Mohl je pozorovat v oknech domů bohatších rodin, jít se podívat přímo do centra a nebo si o nich nechat zdát, to jsou pěkné výhledy, co. A z toho důvodu, že jsou pro astrologii zapálení i rodiče Morphea, dali mu takové jméno, které si o to přímo říká. Morpheus Cosma. Cosma není rod, který by byl v Pátém kraji nikterak známý, ale pro své široké vědomosti astrologie jsou častým zdrojem informací, které vedení Pátého kraje vyhledává. Morpheus často trávil vteřiny i minuty svého dětství v knihách a v nich čerpal vědomosti a pokud nedělal tohle, procházel se po Pátém kraji a pozoroval noční oblohu. Nejlépe tedy z nějakého klidnějšího prostranství, kde měl čas i možnost být pouze a jen sám se sebou. Býval často i zaneprázdněný a to péčí o své mladší sourozence, když zrovna jeho rodiče potřebovali pracovat. Nebyl ale proti tomu, nýbrž byl vždy ochotný za každou cenu pomoci, i z toho důvodu, že své sourozence miloval, vlastně i miluje. Co se Her týče, nemá k nim kladný přístup, vlastně i názor. Patří ještě k těm jedincům, co smýšleli o vraždě prezidentky jako o něčem, co by celému Panemu pomohlo, ale že by to nějak šířil dál hlasitým verbálním projevem, to se říct nedá. Své názory si nechává pro sebe, ale jeho horlivost je bez pout, což znamená, že pokud by se dostal do konfliktu nebo ho nějakým způsobem někdo naštval, určitě by si svá slova nenechal pro sebe. Ovšem, jeho život je mu drahý, proto vždy ví, jaká slova vhodně volit. Když běží v televizi Hladové hry, pozoruje je opovržlivě. Nepomýšlí ani trošku na okamžik, kdy by se do takovýchto her dostal, z čehož vyplývá, že se na ně intenzivně ani nepřipravuje. Holt sází na štěstí, neboť to je slovo, které ústa prezidentky opustí více, než cokoliv moudrého, minimálně z jeho pohledu. Jeho hněv a nenávist vůči Kapitolu posiluje fakt, že jim byla unesena matka. O, ano. Mohlo mu být tak patnáct, když se to stalo. Jejich vědomosti jsou zřejmě srovnávány se zlatem. Nebezpečný fakt, který mu nebyl sdělený, je možná až příliš krutý pro srdce nevinného chlapce. Matku mu zabili, to, jak je z těchto slov známo, on samozřejmě neví a stále čeká na den, možná jen jediný okamžik, kdy ji bude moci znova spatřit. Bohužel pro tohoto chlapce, bude to až po smrti.

Monday, January 06, 2020

Ezra Fevrov

[ ezra fevrov ]

 

Player: Alaska

FC: Lucy Boynton



Contact: dracice.dana@seznam.cz

Age: 17 | Tesserae: 6


Token: Náhrdelník s rubínem




level [ 0 ] • credits [ 0 ] • gems [ 0 ]

 osoba nic nevlastní


Vždycky si odmala ve všem strašně věřila a časem se z ní stala pěkná egoistka, která se vlastně vůbec v ničem nepodceňuje. Dokonce ani ve věcech, co ví, že jí nejdou. Co by bylo však také příhodné říci je, že už odmala byla hyperaktivní dítě. Jejím rodičům to pěkně obtěžovalo, takže ji začali dávat na všelijaké různé kroužky, po čase hlavně na ty sportovní, protože se ukázalo, že výtvarnictví a kreativita není nic pro ni. Takže se věnovala věcem, jako je třeba plavání, atletika či různé bojové sporty, jako je karate. Tam se vždycky alespoň trošku unavila, ale zase ne natolik, aby doopravdy dokázala, třeba hodinu či rovnou dvě, sedět na místě a jenom si třeba malovat. Jednoho dne, když už byla trochu vyššího věku, jí otec oznámil, že začne chodit do výcvikového centra a cvičit na to, aby byla profíkem. Jasně že se tomuhle jistou dobu vzpírala, neboť se o Hry nějak zvlášť předtím nezajímala a skoro vůbec neuvažovala nad tím, že jednou by tam mohla jít sama a ke všemu dobrovolně. Výcviku se však nebránila, brala to jen jako další kroužek až do chvilky, kdy jí došlo, že když se do Her přihlásí a vyhraje je, tak pak bude slavná po celém Panemu, a to se jí na tom zalíbilo. A tak začala dřít pro svou, snad budoucí, slávu a do výcvikového centra, kde se furt zdokonaluje, chodí stále. Takže ano, nakonec ji boj pohltil tak moc, jak by ji ani nenapadlo, když tam začínala chodit. Co se boje týče, má raději ten na blízko, do kterého se naučila vložit veškerou svou mrštnost a eleganci, i přes svou drobnou postavu. Co se jejích oblíbených zbraní týče, je to rozhodně dlouhá nebo krátká dýka. Dýky jí padly do oka hned, když ve výcvikovém centru začínala. Pochopitelně, že si rozumí s každou zbraní alespoň trošku, takže si je schopná vystačit naprosto se vším. Samozřejmě oblíbená zbraň je oblíbená zbraň. I pro boj na dálku má svého favorita, i když ona raději ten boj na blízko, kdyby na to však náhodou došlo, tak pro boj na dálku jsou shurikeny jedinou jistou volbou. Po nich by možná zvolila vrhací nože. Tímhle však její znalosti a schopnosti nekončí. Miluje zvířata, teda hlavně kočkovité šelmy. Ovšem se vyzná i ve zbylé fauně. Vlka nebo třeba i jiné zvíře pozná, ale už jí to nebaví tolik, jako když se může dozvědět nějakou novinku o kočkovitých šelmách. Co se flóry týče, ta jí nezajímá skoro vůbec. Vlastně vše, co o ní ví, je jen to, aby poznala, co se jíst může a co ne, co je léčivé a co zase jedovaté. Takže z ní zná vlastně jen to zcela nejdůležitější, aby dokázala přežít a neumřela na otravu nějakými bobulemi.


To, na co by mohla jednoho dne, dříve či později, dojet, je to její přehnaně vysoké sebevědomí a egoismus, který bere sice především jako svou plusovou stránku, protože navýšit si ego, nejlépe na někom, kdo trpí, a slepě si věřit, nemusí být na škodu. Na druhou stranu se na to zase dá snadno dojet, což by se v jejím případě, dříve či později, mohlo stát. Také se snadno nechá vytočit, vlastně to tak bylo vždycky. Jen co ji něco naštve, tak už nemyslí hlavou, ale kdo ví čím. Tak to bylo i jednou, když jí její bratr utrhl u milované plyšové kočičky Katy ocásek a záhy se jí vysmíval. V tu chvíli do něj bezhlavě začala mlátit pěstičkami a toužila po tom, mu vyškrábat oči. Místo toho mu jen sotva udělala pár škrábanců a křičela, že ho nenávidí, dokud tam nepřišel její otec a neodvlekl ji pryč, aby bratra vůbec nechala na pokoji, protože v tu chvíli si ho přála utlouct k smrti a nejspíše by se o to pokoušela ještě dlouho. Nemá ráda, když není po jejím, protože ona má vždycky to hlavní a zároveň konečné slovo. Většinou je to hlavně asi také kvůli její rozmazlenosti. Také nikdy nepřizná, že se něčeho bojí, vlastně předstírá všem svoji dokonalost a krásu. O svých nočních můrách prakticky nehovoří, protože strach z pavouků a hadů jí přijde až moc ponižující a dětinský, ale prostě jakmile jedno z toho vidí, začne vyvádět jak malé dítě. Začne panikařit a stresovat se, proto jí nezbývá nic jiného, než doufat, že až bude v Hrách, tak ani jedno z toho tam nebude. Kdyby ano, tak by nejspíš v tu chvíli byla nejsnazším cílem a ona netouží být první obětí v Hrách, vlastně netouží být oběť vůbec, dokud se nebude muset se svou smrtí setkat kvůli stáří. Když by však na smrt náhodou přišlo, tak se bojí, že by to pro ni bylo velké utrpení.


Co se života týče, tak na svět přišla společně se svým dvojčetem, bratrem. Už odmalička se spolu celkově nemuseli. Ona byla tatínkův mazlíček a miláček a její bratr byl zase zlatíčko její matky, kterou zrovna ona moc nemusela. Už jenom kvůli otci, který jí říkal, jak je její matka špatná a různé jiné věci. A tak vlastně na závěr k té ženě, co byla její matkou ani "mami" neříkala. Byla to pro ni jen paní, co s nimi žije. Něco jako paní, co ji hlídala, když na ni tatínek neměl čas a paní, která o ní nějak moc nevěděla. A k jejímu bratrovi - jo, měla ho ráda až do chvíle, než jí zničil, jak již bylo zmíněno, plyšovou kočičku a ona ho chtěla zabít. O rok později však zjistili u jejího brášky rakovinu a on na ni také zemřel. To zrovna, když se blížila jejich první Sklizeň, což ji však doteď nijak netrápí. Zasloužil si to totiž strašně moc za to, jak se k ní choval. Navíc se díky jeho smrti začala o ni zajímat i matka, kterou poté začala brát jako svou chůvu, neboť na hodnost matky to furt bylo málo a nebyla v tom ta pravá rodičovská láska. Doma to celkově měla dost složité. Jednoho dne, ke svému svátku, dostala svoji kočku Fleurie, kterou hýčká, miluje a rozmazluje. Donedávna to byla pouze jediná její láska, než přišel stav, kdy začala zjišťovat, že je něco špatně a zaobírat se svou orientací. Uvědomila si to až v momentě, kdy se zamilovala do dívky. Předtím jí ani nenapadlo, že je na holky. Vlastně miluje pouze dívku jménem Stella, také s ní tráví dost času a doufá, že to tak bude i po tom, co se třeba vrátí z Her. Doufá, že si Stella mezitím nenajde žádnou náhradu.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92